7 Cmo 349/2021-247 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2019 se žalobkyně vůči žalované domáhala určení neplatnosti smlouvy o převodu 40% obchodního podílu ve společnosti , Jméno žalované B, ., IČO , IČO žalované B, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “) uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 12. 8. 2019.2. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl výrokem I., že žalobkyně je společníkem , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 40% a výrokem II. rozhodl, že , právnická osoba, je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 55 989 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku. V odůvodnění soud uvedl, že poté, co připustil změnu žalobního návrhu žalobkyně dle jejího podání ze dne 13. 1. 2021, domáhala se žalobkyně určení, že je společníkem , právnická osoba, s obchodním podílem ve výši 40%. Soud dospěl k závěru, že smlouva o převodu obchodního podílu uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne 12. 8. 2016 je smlouvou neplatnou a žalobkyně je nadále společníkem , právnická osoba, .3. Do tohoto rozsudku podaly včasné odvolání žalovaná a , právnická osoba, , ve kterém kromě jiného namítly zásadní procesní vady. Ty spatřovaly v tom, že na jednání dne 2. 12. 2020 vydal soud prvního stupně usnesení, kterým připustil změnu žaloby a odročil jednání za účelem seznámení se nového účastníka na straně žalované se žalobním návrhem. Dne 13. 1. 2021 podala žalobkyně doplnění podání, ve které teprve formulovala návrh na výrok soudu, který následně soud chybně převzal do svého rozhodnutí, a bez vysvětlení v něm označil , právnická osoba, jako účastníka řízení na straně žalované. Soud nedoručil , právnická osoba, žalobu a ani nezopakoval na dalším následujícím jednání dosavadní stav řízení. Soud tak bez jakéhokoliv vysvětlení a procesní opory nadále jednal se , právnická osoba, jako s účastníkem řízení. Odvolatelky dále namítly, že změna žaloby může být procesně relevantní jen pro dosavadní žalovanou. Stejný návrh mohla žalobkyně vůči jinému účastníkovi uplatnit jen novým návrhem či nanejvýše záměnou účastníků na straně žalované podle § 92 odst. 2 o. s. ř., avšak se souhlasem žalované, který nebyl dán. V žalobě na určení, že žalobkyně je společníkem , právnická osoba, , je věcná legitimace na straně žalované dána výhradně u společnosti, u které se určení účastenství žádá. Pasivně legitimována je tedy , právnická osoba, , nikoliv žalovaná, jakkoli může mít právní zájem na výsledku řízení. Soud měl proto podání žalobkyně ze dne 13. 1. 2021 nanejvýše posoudit jako samostatný žalobní návrh a rozhodnout o původní žalobě. Soud procesně pochybil, když nerozhodl o žalobním návrhu vůči žalované, která není pasivně legitimována, a vůči níž tak měla být žaloba zamítnuta. Soud s žalovanou a , právnická osoba, chybně jednal jako se společenstvím účastníků. Mimo jiné i s ohledem na výše uvedené požadují odvolatelky, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žaloba se zamítá a přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů žalované i , právnická osoba, .4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.6. Podle § 168 odst. 2 o. s. ř. usnesení doručí soud účastníkům, je-li proti němu odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost.7. Z protokolu o jednání ze dne 2. 12. 2020 (č. l. 105) odvolací soud zjistil, že žalobkyně navrhla změnu žaloby. Nadále požadovala, aby soud určil, že žalobkyně je společnicí , právnická osoba, , zároveň změnil okruh účastníků a přibral do řízení , právnická osoba, . Poté soud vyhlásil usnesení, že změna žalobního návrhu se připouští. Z protokolu o jednání ze dne 1. 2. 2021 (č. l. 127) odvolací soud zjistil, že soud vyhlásil usnesení, že změna žaloby dle podání žalobkyně ze dne 13. 1. 2021 se připouští (výrokem I.) a že do řízení přistupuje , právnická osoba, na straně žalované. V protokolu je dále uvedeno, že usnesení bylo vyhlášeno, odůvodněno, dáno poučení o nepřípustnosti opravného prostředku proti výroku I. a o přípustnosti opravného prostředku proti výroku II. K dotazu soudu účastníci uvedli, že nepožadují písemné vyhotovení tohoto usnesení.8. „Účastníky sporného řízení jsou ten, kdo podal žalobu a vyjádřil v ní vůli vystupovat jako žalující strana ve sporu (žalobce), a ten, koho žalobce v žalobě označil za žalovaného (srov. komentář k § 90). V § 92 jsou upraveny případy, v nichž je možné, aby byl posléze (v průběhu řízení) změněn tímto způsobem vymezený okruh účastníků řízení. Změna v okruhu účastníků může spočívat v tzv. přistoupení účastníka (§ 92 odst. 1), o které se jedná tehdy, stane-li se jiná, v žalobě neoznačená osoba, dalším účastníkem řízení vedle dosavadního žalobce nebo žalovaného, nebo v tzv. záměně účastníka (§ 92 odst. 2), při níž je dosavadní žalobce nebo žalovaný nahrazován („vystřídán“) osobou, která se bude na jeho místě nadále účastnit řízení. O návrhu na připuštění přistoupení dalšího účastníka nebo o připuštění záměny účastníka za jiného rozhodne soud usnesením, které doručí dosavadním účastníkům řízení a tomu, kdo má do řízení přistoupit (nově provedením záměny vstoupit). Proti usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o přistoupení dalšího účastníka do řízení nebo o záměně účastníků, je odvolání přípustné.“ (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 600 a 602 s.).9. K získání veškerých účinků (vlastností rozhodnutí), zahájení běhu lhůt pro podání opravných prostředků, ale i z hlediska právní jistoty a potřeb vedení řízení musí soud usnesení – ať vyhlášená, či nevyhlášená – doručit účastníkům, je-li proti němu odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení (odlišuj přitom pojem usnesení o věcech, která se týkají vedení řízení – § 167 odst. 2) anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost. Ani skutečnost, že se účastníci řízení po vyhlášení usnesení práva odvolání vzdali, případně uvedli, že o doručení usnesení nežádají, soud nezbavuje povinnosti usnesení doručit, jde-li v režimu § 168 odst. 2 o usnesení, jež musí být doručeno. (HRNČIŘÍK, Vít. § 168 [Vyhlášení a doručení usnesení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 5.).10. Řízení o určení společníka obchodní korporace je řízením sporným. Usnesení o připuštění přistoupení dalšího účastníka na straně žalované do řízení podle § 92 odst. 1 o. s. ř. je usnesením, do kterého je přípustné odvolání. Soud ho proto musí vždy vyhotovit písemně a doručit přistupujícímu účastníku i stávajícím účastníkům řízení, a to bez ohledu na skutečnost, že se účastníci písemného vyhotovení usnesení vzdali. Ke změně v subjektech procesněprávního vztahu dochází až právní mocí usnesení o připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení. Soud prvního stupně však vyhlášené usnesení o připuštění přistoupení , právnická osoba, coby dalšího účastníka do řízení na straně žalované písemně nevyhotovil, neodůvodnil, nedoručil a nevyčkal uplynutí odvolacích lhůt. , právnická osoba, se tedy další účastnicí řízení na straně žalované nestala a soud prvního stupně pochybil, pokud s ní přesto jako s účastnicí řízení jednal a dokonce proti ní vydal vyhovující rozhodnutí ve věci samé. Zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.11. Odvolací soud proto napadený rozsudek zrušil podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud nejprve rozhodne o návrhu žalobkyně na přistoupení , právnická osoba, do řízení na straně žalované. V rozhodnutí se vypořádá i s námitkami žalované o nepřípustnosti změny okruhu účastníků řízení na straně žalované v dané věci. Po nabytí právní moci tohoto procesního rozhodnutí, kdy bude napevno postaven okruh účastníků řízení, rozhodne soud opětovně ve věci samé.