7 Cmo 93/2021-70 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 11. 2019 se navrhovatel domáhal, aby soud odvolal účastnici 2) z funkce likvidátora společnosti , Jméno navrhovatele A, , IČ , IČO navrhovatele A, , sídlem , Adresa navrhovatele A, (dále též jen „Společnost“) a aby jmenoval likvidátora nového z důvodu, že likvidátorka je nečinná, když Společnost se nachází v likvidaci již od začátku roku 2006 a likvidátorka nepodává ani daňová přiznání a nereaguje na výzvy navrhovatele.2. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně o návrhu rozhodl tak, že druhá účastnice 2) se odvolává z funkce likvidátora Společnosti (výrok I.); likvidátorem Společnosti se jmenuje společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, (výrok II.); účastnice 2) je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do tří dnů ode dne, kdy výrok nabude právní moci (výrok III.) a ve výroku IV. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění soud uvedl, že na základě skutečností známých zdejšímu soudu z jeho vlastní činnosti dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady podle § 191 odst. 2 o. z. k odvolání dosavadní likvidátorky z funkce, neboť Společnost se nachází v likvidaci 14 let. Likvidace dosud není skončena a přes opakované výzvy soudu k nápravě nedošlo. Likvidátorka tak porušila § 198 a násl. o. z. a § 240c odst. 1 zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu ve znění pozdějších předpisů. Soud má proto za to, že likvidátorka za dobu 14 let trvající likvidace neučinila zákonem vyžadované kroky, přičemž neuvedla, co by jí v tom konkrétně bránilo. Jelikož soud prvního stupě rozhodl o odvolání stávající likvidátorky, jmenoval likvidátorku novou.3. Proti tomuto usnesení podaly obě účastnice včasné odvolání. Shodně uvádějí, že odvoláním napadené usnesení považují za nesprávné, nezákonné a nepřezkoumatelné. Vyjadřují se k průběhu likvidace, namítají zdravotní komplikace likvidátorky v posledních letech. Dále uvádějí, že v současné době je zpracovávána konečná zpráva o průběhu likvidace a že k odvolání likvidátorky nejsou splněny ani další podmínky, když zejména návrh navrhovatele se jeví jako účelový. Navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a rozhodl tak, že se dosavadní likvidátorka z funkce likvidátora neodvolává, případně aby věc zrušil a vrátil soudu prvního stupě k novému řízení.4. K podanému odvolání účastnic se vyjádřil navrhovatel. Uvedl, že dle daňového řádu stále trvá povinnost podávat daňová přiznání, a to až do dne zániku právnické osoby. Společnost doposud nepodala daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2017, 2018, 2019, v čemž spatřuje správce daně dle § 240c odst. 1 daňového řádu svůj právní zájem jako navrhovatele, zároveň poukazuje na nezveřejnění vstupu do likvidace včetně přihlášení pohledávek. Právní zájem navrhovatele je dán i tím, že stav Společnosti vyvolaný nečinností likvidátorky brání řádnému výkonu správy daní dle § 1 odst. 2 daňového řádu. Navrhovatel se tak ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že řízení trpí zmatečnostní vadou bránící věcnému přezkumu napadeného usnesení.6. Podle § 21 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soud řád (dále jen „o. s. ř.“) 1) Za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. (4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.7. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.8. Řízení o odvolání likvidátora z funkce je tzv. nesporným řízením podléhajícím právní úpravě zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a to podle ustanovení § 2 písm. e) a § 85 písm. a) z. ř. s.9. Z obsahu spisu se podává, že v řízení jedná za Společnost účastnice 2) coby její likvidátorka a obě účastnice jsou zastoupeny advokátem , Jméno advokáta, na základě udělených procesních plných mocí ze dne 9. 2. 2021 založených na č. l. 66 a na č. l. 42 spisu.10. V usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, dospěl Nejvyšší soud k těmto závěrům: „[30] Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede... [34] Ve zvláštních řízeních soudních je ovšem situace odlišná právě v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.[37] Proto je namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce jednatele vyloučen.[40] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné. To platí i přesto, že první společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc. Existuje-li totiž střet zájmů mezi účastníkem (právnickou osobou) a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1453/2020). Takovým procesním úkonem je přitom i udělení procesní plné moci.“11. S uvedenými závěry se odvolací soud ztotožňuje a dle jeho názoru jsou obdobně použitelné i v dané věci. Je tak zřejmé, že ke střetu zájmů, který je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o odvolání likvidátora z funkce ve vztahu mezi osobou, která má být z funkce likvidátora odvolána, a obchodní korporací, ve které dotčená osoba funkci likvidátora vykonává. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o odvolání likvidátora z funkce nesmí jednat ten, kdo má být z funkce likvidátora odvolán.12. V usnesení ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „v občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle § 21 odst. 2 o. s. ř., § 70 odst. 3 a § 72 obch. zák. likvidátor; to neplatí, nemá-li společnost likvidátora nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).“ Dle odvolacího soudu je tento závěr použitelný i pro právní úpravu platnou od 1. 1. 2014.13. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 6423 ze dne 23. 3. 2020 odvolací soud zjistil, účastnice 2) je od 28. 11. 2006 zapsána v obchodním rejstříku coby likvidátorka a že zapsaným statutárním orgánem Společnosti je člen představenstva , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , s datem vzniku funkce 20. 3. 2003.14. Z uvedeného vyplývá, že Společnost nebyla v řízení zastoupena osobou oprávněnou za ni jednat pro střet zájmů (§ 32 odst. 2 o. s. ř.). Uvedené platí i přesto, že Společnost jednající odvolávanou likvidátorkou udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc (viz výše citovaný odst. 40 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021).15. Řízení je tak zatíženo zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ke které je odvolací soud povinen přihlížet z moci úřední podle § 212a odst. 5 o. s. ř. Zmatečností vada je vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemůže být zjednána náprava.16. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu říze