8 Cmo 9/2022-79 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Druhé žalované, , Jméno žalované B, , se zakazuje nakládat s podílem ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, o velikosti 100 %, a to tak, že není oprávněna tento podíl převést ani jakkoli zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoliv jiným právem ve prospěch třetí osoby. V bodě II. výroku rozhodl takto: „Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč, a to a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto výroku.“2. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že návrh nařízení předmětného předběžného opatření žalobkyně podala v rámci řízení o žalobě na určení, že žalovaný č.1/ je jediným společníkem společnosti , právnická osoba, . Uvedla, že za trvání manželství, jež bylo mezi žalobkyní a žalovaným č.1/ uzavřeno dne 22. března 1998, nabyl žalovaný č.1/ předmětný 100% podíl ve společnosti , právnická osoba, ., ten se stal součástí společného jmění manželů. V září 2020 podala žalobkyně návrh na rozvod jejich manželství, krátce poté, v říjnu 2020, převedl žalovaný č.1/ podíl ve společnosti , právnická osoba, . bez souhlasu manželky, žalobkyně, na svou matku. Žalobkyně se dopisem, datovaným 30. dubna 2020, dovolala neplatnosti převodu vůči oběma žalovaným a vyzvala je k nápravě vzniklé situace. Na dopis nebylo nijak reagováno.3. Žalobkyně je přesvědčena, že jelikož k převodu předmětného podílu ve společnosti , právnická osoba, . došlo v těsné časové návaznosti na podání návrhu na rozvod ze strany žalobkyně, přičemž žalovaný č.1/ tento podíl převedl na svou matku, tedy na osobu blízkou, lze se důvodně domnívat, že se žalovaný č.1/ snaží vyvést část majetku ze společného jmění manželů a tím krátit žalobkyni při jeho vypořádání. Žalobkyně se obává, že může dojít k převodu podílu na třetí osobu.4. Soud měl oddacím listem za osvědčená tvrzení žalobkyně o uzavření manželství dne 22. března 1998, dále měl za osvědčené tvrzení o tom, že žalovaný č.1/ nabyl v průběhu manželství podíl ve společnosti , právnická osoba, . o velikosti 100%, rovněž měl za osvědčené, že tento podíl v průběhu manželství převedl na žalovanou č.2/, a to byla dne 25. listopadu 2020 zapsána do obchodního rejstříku jako jediný společník této společnosti. Dále měl soud za osvědčené dopisy, datovanými dne 30. 4. 2021/ spolu s příslušnými dodejkami/, že žalobkyně upozornila žalované, že k převodu obchodního podílu nedala souhlas, pročež je převod neplatný.5. Soud dospěl k závěru, že „ohledně existence důvodu pro nařízení požadovaného předběžného opatření mu bylo první žalovanou prokázáno, že není vyloučeno, že může dojít k převodu výše uvedeného podílu ve společnosti , právnická osoba, . z druhé účastnice na třetí osobu.“6. Soud odkázal na související právní úpravu a pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé, jako jednoho ze zákonných předpokladů pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, dospěl k závěru, že „žalobkyně existenci nároku ve věci samé, tj. nároku na určení, že první žalovaný je jediným společníkem společnosti , právnická osoba, ., osvědčila. Jednak proto, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 obč. soud. řádu, když je manželkou prvního žalovaného, pročež má zájem na ochraně majetku patřícího do společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného. Jednak proto, že z jejích tvrzení nevyplývá, že by jí tvrzený nárok byl zjevně nedůvodný.“7. Ve vztahu k dalšímu zákonnému předpokladu pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, tedy k otázce potřeby zatímní úpravy řízení mezi účastníky, soud dospěl k závěru, že potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky byla prokázána. „ Jak totiž bylo zjištěno, existuje spor o to, je-li jediným společníkem společnosti , právnická osoba, . první žalovaný nebo druhá žalovaná. Bez ohledu na tento spor je ovšem v obchodním rejstříku v současnosti jako jediný společník této společnosti zapsána druhá žalovaná. To ovšem může vést k tomu, že v důvěře v tento zápis do obchodního rejstříku mohou třetí osoby jednat s druhou žalovanou jako s jediným společníkem společnosti , právnická osoba, ., ač by se později mohlo ukázat /aniž by zdejší soud nyní jakkoli předvídal rozhodnutí ve věci samé/, že druhá žalovaná jediným společníkem této společnosti není. Taková situace je ovšem nežádoucí, neboť snižuje právní jistotu třetích osob, pročež zdejší soud uzavřel, že potřeba zatímní úpravy poměrů je v posuzovaném případě potřebná.“8. Soud návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl, rozhodl dále ve vztahu k poplatkové povinnosti žalobkyně vážící se k tomuto návrhu.9. Ve včasném, obsahově shodném odvolání, žalovaní navrhují zrušení předběžného s tím, že je nezákonné, duplicitní a ani neexistují zákonné předpoklady pro jeho vydání. Tyto žalobkyně ani neuvedla, jen odkázala obecně na zákon.10. Ve svém odvolání žalovaní poukázali na skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 6 již v tomto řízení vydal obsahem prakticky totožné usnesení o nařízení předběžného opatření, které již nabylo právní moci. Pokud soud v odůvodnění usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne 19. 11. 2021, proti němuž se žalovaní nyní odvolávají, uvádí, že toto bylo nařízeno na základě návrhu, podaného žalobkyní v žalobě ze dne 25. 5. 2021, tak takový postup považují žalovaní za nezákonný a zmatečný, protože byla vydána dvě předběžná opatření o stejné věci.11. Dále odvolatelé poukázali na svou argumentaci, jež z jejich strany již v řízení zazněla, a sice, že předmětný obchodní podíl získal žalovaný č.1/ darem od svých rodičů, nikdy nebyl součástí SJM. K jeho převodu tedy nepotřeboval souhlas manželky. Důvodem převodu na matku bylo plnění poslední vůle otce, která byla podmínkou darování. Není osvědčeno tvrzení žalobkyně, že obchodní podíl mohl být převeden na třetí osoby. Kdyby tomu tak bylo, mohl žalovaný č.1/ obchodní podíl hned převést na cizí osobu a ne na žalovanou.12. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, / § 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. /, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.13. Jak se podává z obsahu spisu, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, č. j. 6 C 217/2021-11 ze dne 31. května 2021 bylo v řízení v předmětné věci vydáno mezi shodnými účastníky předběžné opatření tohoto znění: „ Žalované 2. se ukládá, aby nenakládala s obchodním podílem o velikosti 100% ve společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , zapsané u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 82892, a to tak, že není oprávněna obchodní podíl převést ani jakkoli zcizit, zatížit zástavním právem, věcným břemenem, předkupním právem či jakýmkoli jiným právem ve prospěch třetí osoby.“14. V dalším odstavci výroku soud rozhodl takto: „ Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání předběžného opatření ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 vedený u , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .“15. Dále z obsahu spisu vyplývá, že soudní poplatek ve výši 1000 Kč byl žalobkyní prostřednictvím její právní zástupkyně zaplacen / č. l. 22 spisu /.16. Dále se z obsahu spisu podává, že Městský soud v Praze usnesením č. j. 18 Co 206/2021-28 ze dne 12. července 2021 potvrdil k odvolání žalovaných usnesení soudu prvního stupně v bodě I. jeho výroku.17. Odvolací soud konstatuje, že byť na rozhodnutí o předběžném opatření není vyznačena právní moc, je již toto dle doručenek na č. l. 29 pravomocné. Doložka právní moci nemá konstitutivní charakter, právní moc nastává ze zákona. Za pravomocné považují rozhodnutí oba žalovaní: žalovaný č.1/ zásilku s rozhodnutím na č. l. 28 osobně převzal dne 2. 8. 2021, žalovaná č.2/ zásilku osobně převzala dne 26. 7. 2021, žalobkyni byla daná zásilka doručena do datové schránky jejího právního zástupce dne 20. 7. 2021.18. Lze uvést, že dokonce i kdyby dané rozhodnutí nebylo v právní moci, tak tomu ale evidentně není, neměnilo by to nic na tom, že ve spise není žádný jiný návrh na nařízení předběžného než ten, o němž rozhodl Obvodní soud pro Prahu 6, a o němž v odvolacím řízení rozhodl Městský soud v Praze jako soud odvolací tak, že rozhodnutí potvrdil.19. Okolnost, že následně Vrchní soud v Praze rozhodl usnesením č. j. Ncp 646/2021-47 ze dne 7. října 2021 tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze, nemá vliv na to, že předběžné opatření již k návrhu žalobkyně vydáno bylo. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že rozhodnutím o věcné příslušnosti předběžné opatření, byť vydané nepříslušným soudem, nebylo / a pojmově ani nemohlo být / zrušeno, ani rozhodnutím o věcné příslušnosti předběžné opatření nezaniklo.20. Lze uzavřít, že Městský soud v Praze coby soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud v