9 Cmo 116/2022-297 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 5. 6. 2018 domáhala se žalobkyně, aby soud určil, že její otec , Anonymizováno, , narozený , Anonymizováno, a zemřelý , Anonymizováno, (dále jen „zůstavitel“) byl ke dni své smrti vlastníkem družstevního podílu v žalovaném č. , Anonymizováno, , se kterým je spojeno právo užívat družstevní byt č., Anonymizováno, , Anonymizováno, v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, v kat. území , adresa, (dále jen „družstevní podíl“ a „družstevní byt“) a že zůstavitel byl ke dni své smrti členem žalovaného č. 3.2. V žalobě se uvádí, že žalobkyně je na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 1. 2018, č. j. 34 D 2037/2017-80, správkyní pozůstalosti po zůstaviteli, jeho jediným potomkem a dědičkou, která neodmítla dědictví. Zůstavitel byl členem 3. žalovaného a majitelem družstevního podílu. Smlouvou o převodu družstevního podílu ze dne 5. 8. 2016 převedl družstevní podíl na žalované č. 1 a 2 za kupní cenu 1 500 000 Kč (dále jen „smlouva o převodu“). Téhož dne byla smlouva předložena žalovanému č. 3. Žalobkyně tvrdila, že zůstavitel nebyl k uvedenému právnímu jednání způsobilý pro duševní poruchu, neboť trpěl obsesivně kompulzivní poruchou s endogenními depresemi, vaskulárním parkinsonismem a (zřejmě již středně těžkou) demencí, která se dále rozvíjela. Pro tyto zdravotní obtíže zůstavitel nebyl schopen porozumět psanému textu, posoudit jeho obsah, a mluvenému slovu rozuměl jen tehdy, hovořilo-li se v jednoduchých větách, velice stručně a pomalu. Kromě toho zůstavitel nebyl v situaci, kdy by nutně potřeboval družstevní podíl (byt) prodat, neboť se měl stěhovat do domova se zvláštním režimem v Mlékovicích, kde by pobyt hradil z důchodu a příspěvku na péči. Pro sjednání ceny odpovídající polovině tržní hodnoty bytu proto neměl důvod.3. Žalovaní ve svém vyjádření namítli, že zůstavitel byl vzhledem k věku v relativně dobrém fyzickém a psychickém stavu, byl schopen chápat důsledky svého jednání, které bylo logické v životní situaci, ve které se ocitl. Chystal se přestěhovat do domova s pečovatelskou službou a na svůj pobyt potřeboval získat nemalé finanční prostředky. Není pravdou, že by byl schopen hradit svůj pobyt ze svého důchodu. Ujednaná kupní cena odpovídala ceně obvyklé vzhledem ke stavu bytu, ve kterém museli žalovaní č. 1 a 2 provést rozsáhlou rekonstrukci. Žalovaní č. 1 a 2 navíc nechali zůstavitele pobývat v bytě výrazně déle, než stanovila smlouva, aby se mohl na stěhování připravit, a ve sklepní kóji bezplatně umožnili uložení jeho osobních věcí, jež tam byly umístěny i po zůstavitelově odstěhování. Zůstavitel měl pošramocené vztahy jak s bývalou manželkou, tak s žalobkyní, která se o něj dlouhé roky nezajímala. Předseda žalovaného č. 3 pomáhal zůstaviteli s administrativou převodu jako dlouholetý přítel. Zůstavitel se dlouhodobě netajil záměrem byt prodat v případě, kdy by se už o sebe nedokázal postarat a potřeboval bydlení v domě s podporou.4. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobě vyhověl (výrok I) a žalovaným uložil zaplatit společně a nerozdílně náklady řízení žalobkyni (výrok II) a státu (výrok III). Dospěl k závěru, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť byla ustanovena správkyní pozůstalosti a byla potvrzena jako zůstavitelova dědička. Pasivní legitimace žalovaných č. 1 a 2 je dána tím, že byli stranou sporné smlouvy o převodu družstevního podílu, v případě žalovaného č. 3 potom tím, že předmětem řízení je určení členství zůstavitele.5. Soud prvního stupně provedl ve věci rozsáhlé dokazování listinami, zejména lékařskými zprávami a znaleckými posudky. Přitom ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , který byl zpracován na žádost , právnická osoba, pro účely prověřování trestního oznámení proti předsedovi žalovaného č. 3, který je policistou, a který soud prvního stupně hodnotil jako důkaz listinou, zjistil, že zůstavitel trpěl v době podpisu smlouvy o převodu středně těžkou multiinfarktovou demencí, což představuje závažnou poruchu kognitivních a rozhodovacích funkcí, paměti, pokles rozumových schopností a změny osobnosti. Popsaná psychopatologie musela nutně ovlivnit i jeho schopnost správně porozumět jakékoli smlouvě a domýšlet důsledky jakýchkoli právních kroků. Podobně ze znaleckého posudku , právnická osoba, , znalkyně z oboru klinické psychologie, konstatovala, že zůstavitel trpěl v době uzavření převodní smlouvy středně těžkým kognitivním deficitem spojeným s demencí středního stupně. V uvedené době mohl mít zůstavitel zachovány zautomatizované myšlenky, ale nebyl samostatně schopen činit nová rozhodnutí. Jeho schopnost sociálního úsudku byla narušena. Uvedený znalecký posudek však soud prvního stupně nepovažoval za dostatečný, neboť správně je zapotřebí znaleckého posudku z oboru psychiatrie.6. K zjištění informací o zůstavitelově stavu vyslechl soud prvního stupně předsedu žalovaného č. 3 , adresa, , který uvedl, že mu zůstavitel přišel orientovaný v čase a prostoru, o prodeji družstevního bytu hovořil delší dobu, nešlo o náhlé rozhodnutí. , adresa, pomáhal zůstaviteli s prodejem, neboť ten odmítal prohlídky zprostředkované realitní kanceláří; žalované č. 1 a 2 tak zprostředkoval zůstaviteli , adresa, . Upozornil také na to, že zůstavitel vedl bohémský život, s autoritami měl problém a před doktory hrával divadlo, aby získal invalidní důchod. Zůstaviteli pomáhal též se stěhováním do , Anonymizováno, a doporučil mu koupi elektroniky za cca 50 000 Kč, kterou si po zůstavitelově smrti ponechal. Tomu odpovídaly i listinné důkazy (plné moci a účtenky). Dceři , tituly před jménem, zapůjčil zůstavitel ze stržených peněz částku 300 000 Kč. Podpisy zůstavitele na plných mocích, účtenkách a smlouvě o půjčce byly znalecky vyhodnoceny jako pravděpodobně pravé. Pracovnice České pošty, která zařizovala zůstaviteli finanční transakce, si kromě špatné chůze nevybavuje nějaké jeho omezení. Výpověď , tituly před jménem, potvrdili i žalovaní č. 1 a 2, podle nichž cena bytu byla určena s ohledem na stav bytu a potřeby stěhování zůstavitele. Zůstavitel jim přišel normální, až na problém s chůzí. Naproti tomu žalobkyně uvedla, že měla se zůstavitelem složitý vztah, kontaktovala jej až poté, co se dozvěděla o jeho zdravotních problémech. Vozila ho k lékařům, zajistila pečovatelskou službu. Potom však porodila a měla komplikace, tak nemohla zůstaviteli intenzívně pomáhat. Byl na tom špatně, nebyl schopen pochopit, které léky si má vzít, kdy má jíst apod. Od konce roku 2016 ztratila se zůstavitelem kontakt, až od Mgr. Rybníčka se dozvěděli, že zemřel. Její výpověď potvrdil její bývalý partner.7. Po opatření uvedených podkladů nechal soud prvního stupně vyhotovit znalecký posudek z oboru psychiatrie, a to , tituly před jménem, . Ten konstatoval, že zůstavitel trpěl v době uzavření smlouvy o převodu středně těžkou demencí. Šlo o trvalé onemocnění bez možnosti zlepšení. Nebyl schopen samostatně posoudit smysl ani následky právního jednání. Soud prvního stupně řešil ještě otázku, zda prodej družstevního podílu byl zůstaviteli ku prospěchu, a uzavřel, že kupní cena byla nižší, než cena obvyklá, kterou zjistil znalec ustanovený , Anonymizováno, ve výši 2 100 000 Kč. Navíc pobyt v domově v , Anonymizováno, měl být hrazen příspěvkem z úřadu práce. Žalovaní č. 1 a 2 družstevní byt kupovali s investičním záměrem pronájmu. Podle soudu prvního stupně využil , adresa, zdravotního stavu zůstavitele k realizaci transakce, kterou sledoval zájmy své, případně 3. žalovaného, nikoli však zájmy zůstavitele. Přihlédl i k tomu, že zápůjčka pro dceru ve výši 300 000 Kč byla ve skutečnosti darem a že , tituly před jménem, zůstala hodnotná elektronika. Soud prvního stupně tak vyhodnotil převod družstevního podílu na žalované č. 1 a 2 jako neplatný.8. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání všichni žalovaní.9. Žalovaní č. 1 a 2 soudu prvního stupně vytýkají, že nijak neodůvodnil, jak dospěl k závěru, že družstevní podíl koupili za cenu, která nebyla obvyklá. Uvedený závěr podle nich ze spisu nevyplývá. Další úvahy soudu prvního stupně ohledně vztahu zůstavitele k rodině Rybníčkových považují za nepřiléhavé. Skutečnost, že zůstaviteli pomohl s realizací prodeje jeho známý, neodůvodňuje absolutní neplatnost smlouvy o převodu. Považují za obecně známé, že v případě ubytování v domovech pro seniory typu toho v , Anonymizováno, musí mít senior připravenu finanční částku na úhradu úkonů nad rámec standardu. Rovněž závěry soudu prvního stupně o nezpůsobilosti k právnímu jednání nejsou podle žalovaných č. 1 a 2 odůvodněné. Takový závěr nelze učinit z nezbytnosti hospitalizace. Naopak samotný fakt propuštění z nemocniční péče svědčí o tom, že se zdravotní stav zůstavitele musel zlepšit. Žalovaní č. 1 a 2 navrhli zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.10. U jednání odvolacího soudu doplnili žalovaní č. 1 a 2 svou argumentaci tak, že z dostupných lékařských zpráv se nepodává, že by zůstavitel trpěl středně těžkou