9 Cmo 19/2022-59 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 17. 6. 2021 se navrhovatelka vůči , Jméno navrhovatelky B, (dále jen „společenství“) domáhala, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění společenství, přijatá mimo zasedání a uvedená v oznámení o výsledku hlasování ze dne 31. 3. 2021, pod bodem 2, kterým byl předsedou společenství a správcem zvolen , Anonymizováno, a byla schválena smlouva s , adresa, jako správcem, a pod bodem 3, kterým bylo dodatečně schváleno sloučení jednotek č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, tak, že z nich vznikla jednotka č. , Anonymizováno, o podlahové ploše 339,5 m2 a způsobu využití jako dílna nebo provozovna, k níž náleží spoluvlastnický podíl 3395/45548 na budově č.p. , Anonymizováno, a pozemcích parc. č. , Anonymizováno, vše v kat. území a části obce , adresa, .2. Navrhovatelka uvedla, že je členem společenství, neboť ve shora uvedeném domě vlastní bytovou jednotku č. , Anonymizováno, . Hlasovala proti napadeným usnesením. Navrhla, aby soud přezkoumal, zda všem vlastníkům jednotek byly doručeny návrhy usnesení a zda hlasovací lístky odpovídají požadavkům občanského zákoníku a stanov, neboť z oznámení o výsledku hlasování není zřejmé, zda hlasovali členové , adresa, a manželé , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Stanovy společenství totiž umožňují rozeslat výzvu k hlasování mimo zasedání emailem, nikoli však tímto způsobem hlasovat. Hlasovací lístky mají obsahovat vlastnoruční podpisy členů. K bodu 3 navrhovatelka dále uvedla, že sloučením jednotek došlo ke snížení počtu jednotek v domě, přičemž příspěvky na odměnu správce a další náklady se rozpočítávají mezi vlastníky podle počtu jednotek v domě. Před sloučením jednotek platila navrhovatelka 6,25 % nákladů, zatímco nově přispívá na 6,67 % těchto nákladů. Navrhovatelka má za to, že z uvedeného důvodu bylo pro změnu prohlášení vlastníka zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Kromě toho v době hlasování jednotky č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, neexistovaly, protože v katastru nemovitostí byla zapsána již sloučená jednotka č. , Anonymizováno, , a to přesto, že dokument, na jehož základě k zápisu došlo, byl prohlášen za neplatný usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2020, č. j. 75 Cm 122/2020-17. Podle navrhovatelky rozhodovalo shromáždění o sloučení jednotek mimo svou působnost, neboť o ni přišlo novelou občanského zákoníku č. 163/2020 Sb., která z § 1208 vypustila dosavadní písm. f) bod 4.3. Společenství ve svém vyjádření uvádělo, že navrhovatelka postrádá k napadení sporných usnesení důležitý důvod a naléhavý právní zájem. Společenství sečetlo hlasy a oznámilo výsledek hlasování až poté, co všem členům uběhla lhůta k hlasování. Písemná forma je podle společenství zachována i v případě hlasování emailem. Usnesení o schválení sloučení jednotek bylo zhojením vady předchozího usnesení ze dne 4. 5. 2020, které bylo soudem prohlášeno nicotným. Skutečnost, že slučované jednotky nebyly v době nového rozhodnutí shromáždění zapsány v katastru nemovitostí, tak není platnosti usnesení na závadu; skutečnost, že sloučená jednotka , Anonymizováno, již je zapsána v katastru nemovitostí, je v samotném usnesení uvedena. Byť novela č. 163/2020 Sb. vyňala sloučení jednotek ze zákonem stanovené působnosti shromáždění, tato působnost byla i nadále uvedena ve stanovách společenství. Shromáždění tak bylo oprávněno sloučení schválit. Společenství nesouhlasí ani s tím, že by sloučení jednotek podléhalo souhlasu všech vlastníků jednotek.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení pod bodem 2 o volbě , adresa, předsedou společenství a správcem (výrok I.), rozhodl, že usnesení shromáždění pod bodem 2 o schválení smlouvy se správcem není rozhodnutím společenství (výrok II.), zamítl návrh o „určení“ neplatnosti usnesení pod bodem 3 o sloučení jednotek (výrok III.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok IV.).5. Soud prvního stupně citoval § 1208 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění po novele č. 163/2020 Sb., § 1209 téhož zákona ve znění před uvedenou novelou, § 1211 ve znění po novele, ale § 1221 ve znění před novelou. Po skutkové stránce konstatoval, že návrh usnesení pod bodem 3 zněl: „Dodatečně se schvaluje sloučení jednotek č. 166/102 a č. 166/103 nacházejících se v budově č. p. 166 tak, že z nich vzniká jednotka č. 166/201 (pozn. již zapsána v KN) […] a to dle Prohlášení vlastníka jednotek ze dne 2. 3. 2020, které je přiloženo“. Podle oznámení o výsledku hlasování bylo usnesení č. 3 přijato 75,3 % hlasů; hlasovali i , adresa, a manželé , Anonymizováno, (hlasovací lístky). Hlasovací lístky jsou podepsány hlasujícími. Předchozí usnesení shromáždění společenství per rollam o schválení sloučení jednotek č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, bylo shledáno nicotným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2020, č. j. 75 Cm 122/2020-17. Podle stanov náleží do pravomoci shromáždění rozhodování o sloučení jednotek. Stanovy upravují možnost, aby výbor nebo předseda společenství navrhli rozhodnout per rollam; návrh musí obsahovat návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě k vyjádření, která činí 30 dnů. Pozvánka na shromáždění se vyvěšuje na nástěnce v domě a odesílá na mailové adresy členů. Soud prvního stupně provedl důkaz i změnou prohlášení vlastníka budovy ze dne 2. 3. 2020, ke které je připojen arch s podpisy 51,19 % hlasů vlastníků jednotek. Soud prvního stupně konstatoval, že návrh na hlasování per rollam byl vlastníkům rozeslán včas tak, že před oznámením výsledků hlasování uplynuly všem členům lhůty k vyjádření.6. Po právní stránce soud prvního stupně vyšel z toho, že pro přezkum rozhodnutí shromáždění musí být dán důležitý důvod. Tento důvod je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje do samotného právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Pokud při sloučení jednotek nedošlo ke změně podílů ostatních vlastníků a podlahová plocha nové jednotky je součtem podlahových ploch jednotek původních, nezměnil se podíl ostatních vlastníků. Pouhá skutečnost, že snížením počtu jednotek o jednu se zvýšil podíl každého vlastníka na nákladech na správu domu rozpočítávaných podle počtu jednotek o 0,42 procentního bodu (soud prvního stupně chybně uvedl o 0,42 %), důležitý důvod nepředstavuje. Skutečnost, že vlastník sloučené jednotky bude nyní platit jen za jednu jednotku namísto dvou, potom do právního postavení navrhovatelky nijak nezasahuje. Soud prvního stupně doplnil, že občanský zákoník i po novele umožňuje shromáždění vyhradit si působnost rozhodnout v záležitostech v zákoně neupravených, přičemž působnost rozhodnout o sloučení jednotek stanovy společenství upravují. Shromáždění tedy rozhodlo v rámci své působnosti. Napadené rozhodnutí není ani neurčité, neboť bylo výslovně rozhodnuto o dodatečném schválení změny již realizované.7. Proti tomuto usnesení, a to pouze proti jeho výrokům III. a IV., podala navrhovatelka odvolání, ve kterém poukázala na to, že sloučením jednotek jí proti její vůli vznikla povinnost podílet se na nákladech správy domu podílem o 6,72 % (nikoli o 0,42 %) vyšším. Tato změna podílu znamená změnu jejího právního postavení. Nejde o pouhé zvýšení příspěvku do fondu oprav. Z toho důvodu byl ke sloučení jednotek třeba souhlas všech vlastníků jednotek, který však nebyl udělen. Navíc udělování souhlasu se sloučením jednotek zákonodárce novelou č. 163/2020 Sb. vyňal z působnosti shromáždění, což vyplývá z důvodové zprávy. Shromáždění si nemůže vyhradit k rozhodování záležitost, která vyžaduje písemný souhlas všech vlastníků. Navrhovatelka opakovala i svou argumentaci neurčitostí usnesení o sloučení jednotek, neboť podle ní shromáždění nemohlo schválit sloučení jednotek, které v době rozhodování vlastníků neexistovaly, a sporným usnesením nebylo možné konvalidovat usnesení, které bylo shledáno nicotným, nikoli pouze neplatným. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení ve výroku III. tak, že vysloví neplatnost usnesení o sloučení jednotek, a ve výroku IV. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že v podstatě každé rozhodnutí shromáždění má určitý dopad do právního postavení vlastníků. Význam pojmu „důležitý důvod“ je podle něj v tom, že soudní zásah do poměrů společenství má být zcela výjimečný a přípustný jen v odůvodněných případech. Vlastník bytové jednotky musí z podstaty bytového spoluvlastnictví strpět určitá omezení svého vlastnického práva plynoucí z rozhodnutí většiny spoluvlastníků. Společenství nepovažuje navrhovatelku za vlastníka dotčeného sloučením jednotek. Podle společenství může shromáždění schválit sloučení jednotek i po novele č. 163/2020 Sb., pokud mu tuto pravomoc svěřují stanovy. K otázce určitosti usnesení potom společenství poukazuje na to, že sloučení jednotek bylo schvalo