9 Cmo 20/2022-61 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelé se návrhem došlým soudu prvního stupně domáhali určení, že usnesení shromáždění vlastníků , Jméno advokáta B, , IČ , IČO advokáta B, , sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , ze dne 21. 2. 2021, přijatého k volbě , tituly před jménem, za člena výboru, je neplatné.2. Městský soud v Praze usnesením rozhodl tak, že ze dne 1. prosince 2021 č. j. 74 Cm 79/2021-39 „Zamítá se návrh na určení, že usnesení shromáždění vlastníků , Jméno advokáta B, , IČ , IČO advokáta B, , sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , ze dne 21.2.2021, přijatého k volbě , tituly před jménem, za člena výboru, je neplatné“ (výrok I.) a dále, že „Navrhovatelé a), b), c) jsou povinni nahradit společně a nerozdílně účastníku náklady řízení ve výši 12 342,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce účastníka“ (výrok II.).3. Soud prvního stupně ve svém rozhodnutí odcitoval následující rozhodnutí, dle nichž věc také právní posuzoval: „Podle ust. § 1209 o.z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se (odstavec 2). Podle ust. § 1207 odst. 1 o.z. statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklady společenství vlastníků sami. Podle ust. § 1211 o.z. není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze navrhnout přijetí rozhodnutí mimo zasedání, pokud to připustí stanovy (odstavec 1). Návrh musí obsahovat alespoň návrh rozhodnutí, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní (odstavec 3). Podle § 1212 o.z. k platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Vyžaduje-li zákon nebo stanovy, aby přijetí rozhodnutí shromáždění bylo osvědčeno veřejnou listinou, musí být podpis vlastníka jednotky na vyjádření úředně ověřen. Podle § 1213 o.z. statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi. Z § 152 odst. 1 o.z. plyne, že právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální orgán), nebo o více členech (kolektivní orgán). Je-li působnost statutárního orgánu svěřena více osobám, tvoří zásadně kolektivní statutární orgán.“ Z uvedené citace ust. § 1209 odst. 1 a 2 o.z. je zřejmé, že soud prvního stupně toto ustanovení aplikoval ve znění účinném do dne 30. 6. 2021.4. Soud prvního stupně ve svém usnesení dospěl k závěru, že „návrh byl podán osobami oprávněnými ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 o.z.; soud se ztotožňuje s tím, že důležitým důvodem dle tohoto ustanovení je volba výboru; skutečnost, že navrhovatelé jsou členy účastníka je nesporná, ostatně byla i prokázána; navrhovatelé jsou přehlasovanými vlastníky, hlasovali proti návrhu na volbu pana , Anonymizováno, (důkaz hlasovacím lístkem), návrh byl podán včas, resp. v tříměsíční subjektivní lhůtě dle ust. § 1209 odst. 1 o.z.; výsledky hlasování o volbě pana , tituly před jménem, byly vyhlášeny dne 21. 2. 2021, návrh byl podán dne 20. 5. 2021, tedy včas.“5. Dále se soud prvního stupně již zabýval skutkovým stavem věci s tím, že zjistil, že v době hlasování o napadeném rozhodnutí byl výbor pouze o jednom členu, jakkoli dle stanov má být tříčlenný. Je třeba přisvědčit navrhovatelům, že výbor je kolektivním orgánem a rozhoduje tedy o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen se usnášet za přítomnosti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. Pokud by bylo hlasování per rollam vyhlášeno (ve smyslu svolání shromáždění) pouze předsedou výboru, bylo by rozhodování orgánu právnické osoby postiženou vadou; nad rámec soud uvádí, že tato skutečnost může, ale nemusí být důvodem po vyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí. Tato úvaha nicméně na danou věc nedopadá. Je totiž prokázáno, že na základě podnětu navrhovatelů ze dne 30. 1. 2020 sice vyhlásil předseda výboru hlasování per rollam (viz mail ze dne 3. 2. 2021, 14:45 hod), nicméně toto zrušil (viz mail ze dne 5. 2. 2021, 17:03 hodin). Hlasování per rollam tedy nebylo postiženo tou vadou, že by bylo vyhlášeno členem výboru namísto výborem jako kolektivním orgánem. Předseda výboru současně se zrušením vyhlášeného hlasování vyzval vlastníky, aby hlasovali na hlasovacích lístcích, které připojili k jimi vyhlášenému hlasování per rollam obě skupiny - skupina uvedená v mailu navrhovatele a) a skupina uvedená v mailu paní , Anonymizováno, . Obě hlasování proběhla, výsledky obou hlasování byly vyhlášeny. Navrhovatelé napadli pouze hlasování vyhlášené paní Šnajperkovou a dalšími třemi vlastníky. V mailu paní , Anonymizováno, předsedovi výboru účastníka je výslovně uvedeno zmocnění vlastníků, kteří hlasování per rollam vyhlásili pro předsedu, aby výsledky hlasování vyhlásil. Pokud tak předseda výboru učinil, nečinil tak z titulu své funkce, ale jako osoba k tomu zmocněná příslušnými vlastníky; ti všichni připojili k této žádosti své podpisy. V tomto ohledu tedy nelze souhlasit s navrhovateli, že tak nebyl oprávněn učinit jako člen orgánu, který nebyl funkční pro neusnášeníschopnost. Vyhlášení výsledků hlasování tedy vadami netrpí. Pokud jde o samotné oprávnění vlastníků svolat shromáždění, tak shodně ustanovení § 1207 o.z. i stanovy účastníka v článku XIV. odst. 2 stanoví, že vlastníci mohou svolat shromáždění pouze v případě marného uplynutí lhůty pro svolání na jejich žádost výborem. Je ovšem také prokázáno, že výbor v okamžiku svolání shromáždění, resp. vyhlášení hlasování per rollam vlastníky nebyl usnášeníschopný. Nemohl tedy ani přijmout žádost vlastníků o svolání shromáždění, resp. vyhlášení hlasování per rollam, tím méně o této žádosti rozhodnout, resp. nerozhodnout, a tím umožnit vlastníkům, aby shromáždění svolali sami. Tato podmínka - marná žádost výboru - byla v případě účastníka shledána soudem podmínkou nemožnou. Podle ust. § 548 odst. 1 o.z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odstavec 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odstavec 2). Neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací (odstavec 3). K nemožné podmínce - v tomto případě podmínce odkládací - tedy přihlédnout nelze. Pak vlastníci nepochybili, když vyhlásili hlasování mimo shromáždění bez toho, aby o vyhlášení požádali výbor; to bylo z důvodů shora uvedených nemožné. Soud dodává, že i kdyby závěry uvedené v předchozím odstavci nepřijal, pak by shledal s týmž odůvodněním důvod pro nevyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí. Příslušní vlastníci jednali v zájmu společenství a zachraňovali situaci, když hlasování vyhlásili; ostatně shodně lze uzavřít též o (nenapadeném) hlasování vyhlášeném navrhovateli spolu s dalšími vlastníky. Jak soud již naznačil, šlo by o jediné pochybení, ostatní kroky byly procedurálně bezvadné, a to včetně vyhlášení výsledků (viz výše).6. Podle soudu prvního stupně je nepochybné, že v domě jsou dvě skupiny vlastníků, které mají navzájem komunikační problém. Nicméně úplné obsazení statutárního orgánu je v zájmu všech vlastníků. A hlasování se účastnili všichni vlastníci, z čehož je patrno, že všichni projevili vůli účastnit se na rozhodnutí o obsazení statutárního orgánu. Nelze přisvědčit navrhovateli a), že jeho hlasování a hlasování paní Lucie Čermákové je neplatné, neboť jejich hlasovací lístky nebyly doplněny ori