§ 258 zákoník práce – Výše náhrady škody způsobené zaměstnancem
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: ZP § 258 stanovuje, že při určování výše náhrady škody způsobené zaměstnancem se přihlíží k okolnostem bránícím splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele, přičemž tato náhrada nesmí přesáhnout trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody vyšší než trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. (§ 258 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Odkazuje na: § 251
- Judikatura: na § 258 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody vyšší než trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
- Při stanovení konkrétní výše náhrady se zohledňuje, zda zaměstnanec mohl splnění své povinnosti zabránit a jak moc byla škoda pro zaměstnavatele závažná.
- I když je škoda pro zaměstnavatele velká, maximální výše náhrady od zaměstnance je omezena.
Na co si dát pozor
- Uvedené omezení výše náhrady se vztahuje na škodu podle § 251 (který není v dodaném textu specifikován, ale z kontextu okolních paragrafů vyplývá, že se jedná o obecnou náhradu škody).
- Tento paragraf neřeší situace, kdy zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití návykových látek, ani škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo ztrátou svěřených věcí, pro které platí jiná pravidla (viz § 257 odst. 2 a § 259).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 258
Jak soudy aplikují § 258
Podle jeho závěrů zanikají práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů uspokojením nároku (srov. § 252 až 257 zák. práce), uplynutím doby, na kterou byla omezena (srov. § 258 zák. práce), dohodou o sporných nárocích (srov. § 259 zák. práce), smrtí zaměstnance (srov. § 260 zák. práce), popřípadě neuplatněním práva ve stanovené lhůtě - prekluzí (srov. § 261 odst. 4 zák. práce).
Při rozhodování o výši náhrady škody odvolací soud vycházel z ustanovení § 258 zákoníku práce a s přihlédnutím k tomu, že žalovaný se snažil škodě zabránit, avšak „posléze nesprávně vyhodnotil závažnost situace“, a že „byl samotným žalobcem hodnocen jako dobrý a spolehlivý zaměstnanec“, usoudil, že „v dané věci je možno určit výši náhrady škody částkou 30.000,- Kč“. Okresní soud v Mladé Boleslavi usnesením ze dne 28. 8. 2013 č. j. 12 C 13/2012-178 …
Ustanovení § 258 zák. práce se vztahuje k náhradě škody způsobené nesplněním povinnosti k odvrácení škody a zní, že se při určení výše náhrady škody podle § 251 zák. práce přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele.
Právní otázky
Související
§ 24 Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zaji (Zákon České národní rady o daních z příj)§ 185 Odpovědnost zaměstnavatele za škodu (Zákoník práce)§ 19 Peněžité náhrady (Zákon o státní kontrole, statistice a os)§ 31 Členění a náplň pokladního plánu (Vyhláška ministra financí a generálního )§ 279 Zrušovací ustanovení (Zákoník práce)