§ 258 ZP – Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne…
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 258 · Pracovní právo
Stručně: ZP § 258 stanovuje, že při určování výše náhrady škody způsobené zaměstnancem se přihlíží k okolnostem bránícím splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele, přičemž tato náhrada nesmí přesáhnout trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
§ 258
Při určení výše náhrady škody podle § 251 se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
ZP § 258 stanovuje, že při určování výše náhrady škody způsobené zaměstnancem se přihlíží k okolnostem bránícím splnění povinnosti a k významu škody pro zaměstnavatele, přičemž tato náhrada nesmí přesáhnout trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody vyšší než trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
Při stanovení konkrétní výše náhrady se zohledňuje, zda zaměstnanec mohl splnění své povinnosti zabránit a jak moc byla škoda pro zaměstnavatele závažná.
I když je škoda pro zaměstnavatele velká, maximální výše náhrady od zaměstnance je omezena.
Na co si dát pozor
Uvedené omezení výše náhrady se vztahuje na škodu podle § 251 (který není v dodaném textu specifikován, ale z kontextu okolních paragrafů vyplývá, že se jedná o obecnou náhradu škody).
Tento paragraf neřeší situace, kdy zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití návykových látek, ani škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo ztrátou svěřených věcí, pro které platí jiná pravidla (viz § 257 odst. 2 a § 259).