9 Cmo 82/2022-126 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) dne 18. října 2021 se navrhovatelka jako vlastnice jednotek v domě spravovaném příslušným společenstvím domáhala jmenování hmotněprávního opatrovníka tomuto společenství k vymáhání majetkové újmy z bezdůvodného obohacení na straně člena statutárního orgánu. Ve jmenovaném řízení navrhla navrhovatelka podáním ze dne 16. 5. 2022 ustanovit rozhodnutím soudu „žalované“, tedy dalšímu účastníkovi - společenství procesního opatrovníka. Jako důvod bylo uvedeno, že statutární orgán je vzhledem ke konfliktu zájmů jeho členů se zájmy „žalované“, tedy společenství ze zastoupení v dané věci vyloučen.2. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl usnesením ze dne 17. května 2022 č. j. 55 Cm 148/2021-100 návrh navrhovatelky na ustanovení procesního opatrovníka zamítl. S odkazem na ust. § 29 odst. 2 a § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. uvedl, že podmínky pro jeho ustanovení nejsou splněny. Konstatoval, že „navrhovatelka má za to, že statutární orgán společenství vlastníků jednotek (výbor společenství), je, s ohledem na konflikt zájmů jeho členů se zájmy právnické osoby (SVJ) v dané věci, ze zastoupení vyloučen; navrhovatelka se svým návrhem domáhá ustanovení hmotněprávního opatrovníka, který by společenství vlastníků jednotek zastupoval v řízení o vymáhání částky 54.446 Kč vůči členů výboru společenství , Anonymizováno, (předsedkyně výboru) a , adresa, (místopředseda výboru – při výkonu funkce zastoupen , Anonymizováno, )“. Dále soud prvního stupně uvedl, že „jak vyplynulo z výpisu z rejstříku Společenství vlastníků jednotek vedeného krajským soudem v Hradci Králové, oddíl S, vložka 5865, statutární orgán „předmětného společenství“ tvoří předsedkyně , Anonymizováno, , místopředseda , právnická osoba, (pro výkon funkce zastoupen , Anonymizováno, ) a dále člen výboru , Anonymizováno, (den vzniku členství 1. 4. 2022)“. Soud prvního stupně opětovně poukázal na ust. § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. s tím, že je-li statutární orgán kolektivní, jedná za něj před soudem jeho předseda, popřípadě člen, který tím byl pověřen. I kdyby tedy soud prvního stupně vyhodnotil, že předsedkyně a místopředseda výboru společenství nemohou pro střet zájmů společenství zastupovat, „je zjevné, že je zde stále osoba oprávněná zastupovat výbor společenství, a to člen výboru , Anonymizováno, ; není proto splněna podmínka ust. § 29 odst. 2 o. s. ř. pro ustanovení opatrovníka, neboť je zde osoba, která je oprávněná společenství zastupovat.“ Podle soudu prvního stupně pak není splněna ani podmínka nebezpečí z prodlení.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Odvolatelka odkázala na způsob jednání za společenství (vlastníků jednotek) zapsaný v rejstříku společenství vlastníků jednotek (vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl S, vložka číslo 5865), podle nějž za výbor jedná navenek jeho předseda nebo místopředseda; jde-li o písemné právní jednání, které činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Identický způsob jednání je uveden v čl. VIII bod 2) stanov příslušného společenství. , Anonymizováno, jako pouhý člen výboru společenství tak není oprávněn k samostatnému jednání za výbor, ani k samostatnému písemnému právnímu jednání činěnému výborem. Nebezpečí z prodlení je dáno tím, že , Anonymizováno, pobírala platby od společenství po řadu měsíců bez právního důvodu, pročež nároky vůči ní jsou promlčitelné. Odvolatelka též namítla, že soud absenci nebezpečí z prodlení nijak nezdůvodnil. Odvolatelka navrhla zrušit usnesení soudu prvního stupně.4. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. S odvolatelkou nelze souhlasit ohledně právní argumentace. Jak ostatně sama i uvádí, způsob jednání za právnickou osobu resp. za společenství (vlastníků jednotek) zapisovaný jako obligatorní údaj do rejstříku společenství vlastníků jednotek (viz § 25 odst. 1 písm. g/ z.v.r.) a jsoucí zároveň náležitostí stanov společenství (viz § 1200 odst. 2, § 1205 a § 123 odst. 1 o.z.) je způsob, jakým je tato osoba zastupování při činění právního jednání. Jinak řečeno, jde o způsobem, jakým členové statutárního orgánu společenství, v daném případě členové jeho výboru, činí za společenství právní jednání. Procesní úkony účastníků civilního soudního řízení, což platí i jsou-li účastníky právnické osoby (viz § 41 a násl. o. s. ř.) nejsou však hmotněprávním jednáním za právnickou osobu, leč procesním jednáním resp. úkonem takovéto právnické osoby. Za právnickou osobu tedy před soudem v civilním soudním řízení jednají osoby uvedené v ust. § 21 o. s. ř., jednají i tam uvedeným způsobem. Jinak řečeno, ust. § 21 o. s. ř. je speciálním ustanovením upravujícím procení jednání právnických osob před soudem v civilním procesu, což ve smyslu § 1 z.v.r. platí i pro řízení řídících se zákonem č. 292/2013 Sb. ve znění novel. Právní argumentace odvolatelky je tedy chybná, správná je nicméně její argumentace věcná a z ní vyplývající právní konsekvence, které si odvolací soud posoudil dle platných a účinných právních předpisů.6. Naopak, právní argumentace soudu prvního stupně, tedy jeho argumentace ust. § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a § 298 odst. 2 o. s. ř. byla správná, potud, že tato ustanovení se na danou věc skutečně učiní. Ovšem, jejich aplikace soudem prvního stupně byla chybná, ohledně naplnění druhé podmínky ust. § 29 odst. 2 o. s. ř. také i nepřezkoumatelná vzhledem k absenci skutkového - věcného odůvodnění. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu před soudem (v civilním řízení sporném i nesporném) jedná statutární orgán, tvoří-li jej více osoba, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl statutárním orgánem pověřen. Pověření člena kolektivního statutárního orgánu představuje rozhodnutí tohoto orgánu o tom, kterému jeho členu je toto pověření uděleno. V případě předmětného tříčlenného výboru, kdy ohledně dvou jeho členů je pochybnost o rozporu jejich zájmů se zájmy společenství, když právě proti nim má hmotněprávní opatrovník vzešlý z předmětného řízení podat návrhy na vymáhání pohledávek společenství, zbývá pak jediný jeho člen, jenž takovýmto konfliktem zájmů postižen není. Ten však nemůže jednat samostatně za právnickou osobu, mohl by jednat jen na základě toho, že by jej výbor svojí příslušnou většinou pověřil, tedy že by výbor potřebnou většinou rozhodl o jeho pověření. Tuto většinu však tvoří právě členové, kteří mají být z jednání za právnickou osoby coby členové resp. předseda jejího kolektivního orgánu - výboru, vyloučeni. Z podstaty věci je tudíž dána nemožnost takovéhoto pověření. A právě potud nebyl názor soudu prvního stupně správný, když chybně dovodil, že zbyvší - jediný člen výboru je oprávněn před soudem činit procesní jednání - úkony, za společenství coby právnickou osobu. Z hlediska platformy rozhodování soudu prvního stupně a jeho aplikace ust. § 21 odst. 1 písm. a) a odst. 4 o. s. ř. tak jeho rozhodnutí nebylo správné.7. S odvolatelkou lze souhlasit v tom, že soud prvního stupně nijak nezdůvodnil svůj závěr, že v dané věci není dáno pro ustanovení procesního opatrovníka právnické osobě - předmětnému společenství, nebezpečí z prodlení. Potud je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné. Navíc lze souhlasit s námitkou odvolatelky, že nebezpečí z prodlení je dáno tím, že výsledek řízení věci samé - ustanovení hmotněprávního opatrovníka za účelem vymáhání pohledávek vůči části členů výboru společenství, je základním předpokladem tohoto vymáhání, ohledně nějž běží promlčecí lhůta.8. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil usnesení soudu prvního stupně a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.