12 Cmo 174/2023-66 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalované 2) osvobození od soudních poplatků. Podle odůvodnění žalovaná 2) o osvobození požádala v návaznosti na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku z jejího odvolání proti rozsudku ze dne 15. 2. 2023, č.j. 49 Cm 119/2022-33.2. Z vyplněného majetkového prohlášení, předloženého žalovanou 2), soud zjistil, že jediným jejím příjmem je mzda ve výši 9 222 Kč měsíčně. Společnou domácnost sdílí se svým druhem, který je jediným společníkem a jednatelem jejího zaměstnavatele. K majetku druha uvedla v prohlášení pouze „byty, pozemky“. O výši svých závazků a výdajů neuvedla ničeho. Požadované listiny nedoložila.3. Soud s odkazem na § 138 o. s. ř. a v něm vymezené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, její účel a kritéria, posuzovaná soudem při hodnocení, zda jsou tyto zákonné předpoklady splněny, uvedl, že žalovaná 2) nijak nedoložila své majetkové poměry a neumožnila soudu učinit si ucelený závěr o důvodnosti přiznání, byť jen částečného osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. a žalované 2) osvobození od soudních poplatků nepřiznal.4. Žalovaná 2) ve včas podaném odvolání navrhla, aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud věc nesprávně právně posoudil a pochybil, pokud ji nevyzval k doplnění rozhodujících skutečností, pokud je neměl za prokázané či určité.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaná 2) byla soudem prvního stupně (usnesení ze dne 19. 6. 2023, č. j. 49 Cm 119/2022-49) vyzvána, aby ve stanovené lhůtě 20 dnů předložila vyplněný formulář prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a předložila listiny a doplnila další skutečnosti, přesně v usnesení specifikované, aby bylo možno posoudit, zda její nynější poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků. Z majetkového prohlášení, předloženého žalovanou 2) nad zjištění soudu prvního stupně odvolací soud zjistil, že žalovaná k osobě svého druha, s nímž sdílí společnou domácnost, uvedla, že je na něm finančně osobně závislá.7. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Smyslem moderačního oprávnění soudu je zabránit tomu, aby účastníkovi nebylo bylo pouze z důvodu nemajetnosti odepřeno Listinou základních práv a svobod garantované právo na přístup k soudu. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Je to výhradně žadatel (účastník), který musí především tvrdit a následně také doložit své majetkové poměry. Soud si není povinen o majetkových poměrech účastníka cokoliv zjišťovat, a to ani z dostupných evidencí. Z povinnosti účastníka doložit své majetkové poměry při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků vychází ustálená soudní judikatura jak Nejvyššího, tak Ústavního soudu (např. v usneseních Nejvyššího soudu české republiky ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, usneseních Ústavního soudu ČR ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 681/20, ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Pokud účastník pouze požádá o přiznání osvobození, soudu jej vyzve k doložení jeho majetkových poměrů, nečiní tak ovšem opakovaně. V projednávané věci byla žalovaná 2) soudem řádně vyzvána k doplnění skutečností, které je povinna stran svých majetkových poměrů tvrdit a listin, které má doložit a byla výslovně upozorněna na účel výzvy, spočívající v tom, že doplnění tvrzení a doložení požadovaných listin, týkajících se jejích majetkových poměrů, je nezbytné k tomu, aby soud mohl posoudit, zda jsou na její straně naplněny zákonné předpoklady moderace poplatkové povinnosti. Žalovaná 2) soudu předložila pouze vyplněný formulář majetkového prohlášení, který přes jeho návodný a přehledný obsah v převážné části podstatných údajů ani nevyplnila, natož aby jej jakkoliv doložila příslušnými listinami. Ve formuláři sice uvedla, že je finančně závislá na svém druhovi, s nímž sdílí společnou domácnost, o jeho majetkových poměrech a příjmech, s výjimkou vlastnictví blíže nespecifikovaných nemovitostí (byty a pozemky) však neuvedla ničeho. Žalovaná 2) nedoložením svých majetkových poměrů zcela vyloučila možnost jejich objektivního posouzení soudem z hlediska naplnění předpokladů moderace poplatkové povinnosti.8. Z uvedených důvodů proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil.