12 Cmo 36/2023-168 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku ponechal jím vydaný směnečný platební rozkaz ze dne 1. 2. 2021, č. j. 73 Cm 3/2021-180 v platnosti a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů námitkového řízení 45 574 Kč, v bodě III. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení s tím, že jejich výše bude určena samostatným usnesením.2. Podle odůvodnění soud vydaným směnečným platebním rozkazem vyhověl žalobě, jíž se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 300 000 Kč s 6% úrokem p. a. od 1. 1. 2019 do zaplacení ze směnky, vystavené žalovaným dne 12. 7. 2017 v Praze na řad žalobce, splatné dne 31. 12. 2018.3. Žalovaný ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedl, že žalobci vystavil směnku, ale pouze na částku 300 Kč, nikoliv 300 000 Kč. V číselném vyjádření byla částka doplněna o údaj „000,-„ a ve slovním o slovo „tisíc“. Směnka je údaji směnečného peníze neurčitá pro použití znaku minus před číselným údajem oproti kladnému slovnímu vyjádření. Podpis žalovaného na směnce není jeho pravým podpisem, případně byl údaj o směnce následně doplněn nad jeho pravý podpis. Údaj „na řád“ namísto „na řad“ nemůže obstát z hlediska zásad přísné formalistiky směnečného práva. Připojení údaje „komu“ v závorkách za údajem „na řád“ zakládá pluralitu způsobu plnění (na řad či komu), v důsledku toho je směnka neplatná. Označení vystavitel (nad podpisem) zákon směnečný a šekový nezná, nelze jej zaměňovat s výstavcem. Z hlediska projevu vůle žalovaný nechtěl být považován za výstavce, šlo o zdánlivé právní jednání dle § 553 odst.1 obč. zák. Rukou psané údaje data splatnosti a údaje o žalovaném psaly dvě osoby a je nelogické, aby žalovaný vyplnil část směnky a někdo jiný dopsal údaj splatnosti. Je na žalobci, aby prokázal, že údaj o splatnosti existoval na směnce již v době jejího podpisu žalovaným. Podle zák. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je zakázáno provádět hotovostní transakce převyšující částku 10 000 €. Směnkou, která tuto částku převyšuje, nelze obcházet uvedené zákonné ustanovení. Hotovostní úhrady převyšující tuto částku se nelze domáhat.4. Žalobce ve vyjádření námitky označil za nedůvodné a účelové a navrhl ponechat směnečný platební rozkaz v platnosti.5. Soud na základě provedeného dokazování (prvopisem směnky, znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma a odvětví technické zkoumání dokladů a písemností, vypracovaného Policí ČR – Kriminalistickým ústavem, výslechem znalkyně , Anonymizováno, , výslechem zpracovatelky části posudku , Anonymizováno, , e-mailovou komunikací zástupců účastníků z 24. 2. 2021, předžalobní výzvou ze dne 30. 11. 2020 a poštovním podacím archem) má znaleckým posudkem, doplněným o výslech znalkyně , Anonymizováno, ve spojení s e-mailovou komunikací zástupců účastníků z 24. 2. 2021 a s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný byl ochoten směnku zaplatit ve splátkách, za prokázáno, že spornou směnku vystavil žalovaný v Praze dne 12. 7. 2017 na řad žalobce, na směnečný peníz 300 000 Kč, se splatností 31. 12. 2018. Podle znaleckého posudku nebyly zjištěny žádné známky padělání podpisu ani vyloženě odlišnosti mezi podpisem na směnce a srovnávacími pravými podpisy. Přijatý závěr v nízké rovině pravděpodobnosti byl odůvodněn jednoduchou stavbou a vyšší variabilitou podpisu žalovaného s malým množstvím individualizovaných znaků, a dále datací srovnávacích podpisů, nepocházejících z období blízkého době vystavení směnky, nicméně pro účely zkoumání vyhovujících. Součástí srovnávacího materiálu byla doručenka s podpisem žalovaného ze dne 12. 2. 2021, variantou odpovídající podpisu na směnce, kdy musela být totožnost žalovaného před jejím podpisem ověřena. K vysvětlení posudku vypracovaného znaleckým ústavem vyslechl jinou znalkyni ústavu , Anonymizováno, , protože zpracovatelku posudku nebylo možno vyslechnout s ohledem na její dlouhodobou pracovní neschopnost. Takový postup odpovídá běžné praxi a pokud vypracování znaleckého posudku probíhá za využití standartních metod, které jsou v něm přezkoumatelným způsobem popsány a vyhodnoceny, může závěry posudku vysvětlit a obhájit i jiný znalec znaleckého ústavu. Závěry znaleckého posudku, doplněnými o výslech zpracovatelky posudku , Anonymizováno, má za prokázáno, že žalovaný podepsal již vytištěnou směnku a k zásahu do textu směnky v částce, na kterou byla vystavena, nedošlo.6. Důkazní návrhy žalovaného na vypracování nového znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, případně posudku revizního soud zamítl, protože posudek splňuje všechny zákonné náležitosti a nejsou pochybnosti o jeho správnosti. Předpoklady pro zadání revizního znaleckého posudku dle § 127 odst. 2 o. s. ř. dány nejsou vůbec. Pro nesouhlas účastníků (§ 131 o. s. ř.) neprovedl navržené účastnické výslechy.7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně neshledal námitky žalovaného důvodné. Námitka falza podpisu, dotištění textu směnky až po podpisu listiny žalovaným a změny v údaji směnečného peníze byly vyvráceny závěry znaleckého zkoumání. Jako zcela nedůvodnou vyhodnotil námitku vystavení směnky na zápornou částku. Vyložil, že účelem použití znaku „-„ před údajem směnečné sumy bylo ztížení možného pozměnění směnečné sumy dopsáním číslic, nikoliv vyjádření záporné částky. Nedůvodné shledal námitky stran jazykových vad ve směnečném prohlášení. Žalovaným uváděné jazykové vady („na řád“ místo na řad, „vystavitel“ místo výstavce) nejsou způsobilé zpochybnit obsah skutečné vůle žalovaného. Výraz „komu“ vysvětluje význam doložky „na řad“ jako údaje o tom, komu má být ze směnky placeno. Bez právního významu shledal tvrzení, týkající se údaje data splatnosti. Právní úprava výslovně připouští, že směnka může být vystavena bez data splatnosti s tím, že toto bude doplněno později. Námitka, že hotovostní plnění na směnku by bylo v rozporu se zákonným limitem pro plnění v hotovosti dle zák. č. 253/2008 Sb., je rovněž nedůvodná. Na směnku nemusí být plněno v hotovosti, důsledkem hotovostního plnění by mohla být pouze veřejnoprávní odpovědnost za přestupek dle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Ta na platnost směnky nebo povinnost žalovaného ze směnky nemá vliv.8. Předmětnou směnku vyhodnotil jako platnou směnku vlastní, obsahující všechny zákonné náležitosti, vymezené v čl. I § 75 ZSŠ, zakládající přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečného peníze, který je na směnce vyznačen. Protože při splatnosti nebyla zaplacena, vzniklo žalobci dle čl. I § 48 ZSŠ právo na zaplacení žalobou uplatněných postihových práv.9. Z uvedených důvodů soud rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v celém rozsahu v platnosti (§ 175 odst. 4 o. s. ř.) a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.10. Žalovaný ve včas podaném odvolání navrhl rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, protože zjištěný skutkový stav věci je v důsledku neprovedení navržených důkazů neúplný. Soud nesprávně při přijetí závěrů o pravosti podpisu žalovaného v rovině nízké pravděpodobnosti vyšel z výslechu znalkyně znaleckého ústavu, která nebyla zpracovatelkou posudku. Zkoumání ručního písma je oborem, v němž zásadní roli hraje individuální posouzení osobou, která posudek zpracovává. Možnost výslechu osoby odlišné od zpracovatele soudní praxe striktně nevylučuje, je ovšem možný pouze v oborech, kde z odůvodnění posudku jsou seznatelné údaje, z nichž zpracovatel vycházel a které umožňují zjištění a přezkoumání přijatých závěrů. V oboru zkoumání ručního písma je však relevantní vlastní úsudek zpracovatele. V důsledku toho může posudek vysvětlit jen jeho zpracovatel, zejména pokud přijal závěr o pravosti podpisu v rovině nízké pravděpodobnosti. Nebyl-li výslech zpracovatele možný, měl soud provést důkaz novým či revizním posudkem. Takové dokazování neprovedl a pravost podpisu žalovaného na směnce v řízení s jistotou prokázána nebyla. Na důkazním návrhu novým znaleckým posudkem nebo revizním znaleckým posudkem z uvedených důvodů nadále setrvává. Při jednání před odvolacím soudem dále navrhl provést důkaz účastnickým výslechem žalovaného za účelem prokázání tvrzení o falzu jeho podpisu na směnečné listině. S odkazem na soudní judikaturu k otázce prokazování pravosti a pravdivosti soukromoprávní listiny zdůraznil, že v případě, kdy předkladatelem směnky jako soukromé listiny není prokázána její pravost, nelze rozhodnout v jeho prospěch. V této věci je rozporná jak pravost směnečné listiny, tak její pravdivost. Znalecký posudek s ohledem na přijaté závěry a zdroje, z nichž vycházel, není přezkoumatelný a nemohl být základem pro rozhodnutí soudu. Podle jeho závěrů je podpis žalovaného snadno napodobitelný. Znalkyní přijatý závěr v rovině nízké pravděpodobnosti jen velmi tenká linie dělí od nemožnosti vůbec o pravosti podpisu rozhodnout. Na dru