12 Cmo 79/2023-44 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně o ně požádala v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti ze žaloby a žádost odůvodnila svými majetkovými poměry, neumožňujícími úhradu poplatku.2. Soud prvního stupně ze žalobkyní předloženého prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech, doloženého daňovým přiznání k dani z příjmů za rok 2021 a dalšími listinami, zjistil, že čistý zisk společnosti činil za uvedené období 59 037 Kč. Podle výpisů z bankovního účtu, vedeného pro žalobkyni u , právnická osoba, , činil zůstatek k 1. 6. 2022 (nesprávně uvedeno 2023) 103 427,89 Kč, k 31. 12. 2022 pak 1 413,72 Kč. Výše prostředků připsaných na účet v uvedeném období činila 6 408 126 Kč, výše odepsaných prostředků, z nichž většina připadá na výběr z bankomatu v desetitisícových částkách (celkem 3 689 000 Kč) činila 6 540 104,17 Kč. Podle bankovních výpisů ke dni vzniku poplatkové povinnosti disponovala žalobkyně prostředky ve výši, postačující k úhradě poplatku. Stejně tak ke dni doručení výzvy dne 19. 12. 2022, kdy na její účet byla připsána částka 304 073 Kč. V předcházejících dvou dnech byly z účtu prostřednictvím bankomatu vybrány finanční prostředky ve výši 185 000 Kč a v následujících dvou dnech další ve výši 230 000 Kč. Podle doložených bankovních výpisů žalobkyně na účet , Anonymizováno, zaslala v období od 1. 6. 2022 do 31. 12. 2022 platby v celkové výši nejméně 650 000 Kč, opatřené poznámkou částečný odkup pohledávky – dlužník , Anonymizováno, , což odpovídá odkupu směnkou zajištěné pohledávky. Společnost podle majetkového prohlášení nevlastní nemovitosti ani movité věci větší hodnoty.3. Zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, vymezené v § 138 o. s. ř., soud prvního soud na straně žalobkyně neshledal splněny. Především proto, že žalobkyně neuvedla všechny rozhodné skutečnosti a nepředložila všechny potřebné listiny stran svých majetkových poměrů. Nedoložila požadované výpisy z katastru nemovitostí ani registru vozidel. Soud si nemohl udělat ucelenou představu o majetkové situaci žalobkyně, protože většina výdajů žalobkyně byla realizována v rámci hotovostního platebního styku (výběry z bankomatu). V rozhodné době přitom žalobkyně finančními prostředky potřebnými pro úhradu poplatku disponovala. Její opačné tvrzení vyvrací zjištění soudu z bankovních výpisů. Žalobkyně ani netvrdila, že by jí v podnikatelské činnosti bránily skutečnosti nezávislé na její vůli. Pokud může vyvíjet obchodní aktivitu a generovat zisk, ale z vlastního rozhodnutí tak nečiní, nelze jí osvobození přiznat. Bylo-li ve finančních možnostech žalobkyně odkoupit žalobou uplatněnou směnečnou pohledávku a hradit ji opakovanými statisícovými platbami v rámci jednoho kalendářního měsíce, není zřejmé, proč by neměla být schopna podstatně nižší částku vynaložit na úhradu soudního poplatku při jejím vymáhání.4. Žalobkyně (nesprávně.se označila jako žalovaný) napadla usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, případně je změnil a přiznal jí osvobození od soudních poplatků. Vytkla soudu, že neprávně posoudil její příjmovou stránku.5. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).6. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to jeho poměry a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením, upravená zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká účastníku ze zákona a zcela nezávisle na jeho aktuálních majetkových poměrech. Účelem moderačního oprávnění soudu je zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Žadatel musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují a že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva. Při svém rozhodování soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, u právnických osob ke stavu a struktuře majetku, k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku a k dalším obdobným skutečnostem. V případě právnických osob musí přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly.7. Shodně se soudem prvního stupně má odvolací soud za to, že první ze zákonných předpokladů moderace je splněn, neboť podanou žalobu o zaplacení směnky (prvopis byl soudu předložen), nelze považovat ze zřejmě bezúspěšné uplatnění nebo bránění práva.8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů žadatele jako druhého z předpokladů poplatkové moderace v rámci rozhodování soudu o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla opakovaně zdůrazněna v judikatuře jak Nejvyššího soudu, tak i Ústavního soudu (srov. např. rozhodnutí ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). V projednávané věci žalobkyně k výzvě soudu předložila pouze vyplněný formulář majetkového prohlášení spolu s přiznáním k dani z příjmů za rok 2021 a výpisy z bankovního účtu. Další ve výzvě požadované listiny nepředložila. V majetkovém prohlášení uvedla, že společnost nevlastní nemovitosti ani movité věci větší hodnoty jako vozidla, cenné papíry, stroje apod. a má nezaplacené pohledávky ve výši 2,5 mil korun. Nedoložila však ani výpisy z katastru ani z registru vozidel a ani požadovaný daňový výměr. Uvedla, že příjmy získané v závěru roku 2022 byly použity na výplaty zaměstnanců, spolupracujících osob a na úhradu splatných závazků. Výše čistého příjmu dosaženého za rok 2021 činila 59 037 Kč. Zůstatek na bankovním účtu k 16. 1. 2023 činí 1 371,12 Kč.9. Pokud si soud požadovanou účetní závěrku za rok 2021 zajistil ze Sbírky listin v obchodním rejstříku, činil tak nad rámec svých povinností, neboť soud nemá povinnost si cokoliv zjišťovat o majetkových poměrech účastníka ani z dostupných evidencí. Je to účastník, kdo má povinnost své majetkové poměry řádně a úplně doložit. Nepatrné zůstatky na bankovním účtu žalobkyně nemohou být z hlediska posouzení majetkového stavu společnosti, resp. jejích příjmů relevantní za situace, kdy převážná většina finančních prostředků, připsaných za doložené období 06-12/2022 na bankovní účet (celkem 6 408 126 Kč) byla z účtu odčerpána hotovostními výběry (celkem 3 689 000 Kč). Například v měsíci prosinci 2022 byly z účtu v hotovosti prostřednictvím výběrů z bankomatu odčerpány prostředky ve výši přesahující 1, 6 milionu korun. Ještě vyšší částky byly na účet v tomto období připsány. Tvrzení žalobkyně v majetkovém prohlášení, že částky připsané na účet koncem roku 2022 byly použity na výplatu mezd, spolupracujících osob a úhradu závazků, se jeví zjevně účelové a nepravdivé, neboť částky v řádu desetitisíců byly stejným způsobem odčerpány i v ostatních měsících. Při absenci údajů o hotovostních tocích společnosti, resp. důvodech částek na účet připsaných a účelu použití hotovosti vybrané ve výši v podstatě připsaným částkám korespondující, nelze považovat údaje poskytnuté žalobkyní o jejích majetkových poměrech za řádně a úplně doložené v rozsahu, umožňujícím jejich objektivní posouzení z hlediska naplnění předpokladů poplatkové moderace. Žalobkyně přitom podané odvolání založila na pouhé výhradě k hodnocení své příjmové situace. Důvodně soud prvního stupně poukázal také na zjištění plynoucí z bankovních výpisů, že žalobkyně ke dni vzniku poplatkové povinnosti ze žaloby disponovala dostatečnými prostředky k jejímu splnění a stejně tak jimi disponovala ke dni doručení výzvy soudu. Ve lhůtě stanovené soudem ke splnění poplatkové povinnosti však v hotovosti byly z účtu vybrány prostředky ve výši přesahující 600 000 Kč, tedy ve výši téměř čtyřnásobku částky nezbytné ke splnění poplatkové povinnosti, aniž by žalobkyně zdůvodnila, proč tyto prostředky nepoužila na úhradu poplatku nebo vysvětlila, že musely být použity ke splnění takových závazků společnosti, které by případně měly přednost před její poplatkovou povinností ze žaloby (jako např. daňová povinnost na základě dříve splatného výměru). Ke zjištění soudu prvního stupně stran bezhotovostních plnění žalobkyně na částečný odkup pohledávky – dlužník, Anonymizováno, , Anonymizováno, odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, nepřihlížel. Jakkoliv závěry soudu prvního stupně se jeví být logické, při neznalosti struktury a rozsahu závazků žalobkyně nelze z pouhé poznámky z bankovního výpisu dovozova