14 Cmo 125/2023-222 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení o zaplacení částky 15 942 240 Kč s příslušenstvím se podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušuje do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 18 ICm 2805/2022, neboť v tomto řízení je řešena otázka pravosti pohledávek společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, za dlužníkem z notářského zápisu sp. zn. NZ 9/2014, k nimž žalovaný přistoupil na straně dlužníka a jejichž pravost a výše je rozhodující pro posouzení hodnoty obchodního podílu dlužníka ve společnosti žalovaného.“2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje.3. Odvolatel má za to, že případné přerušení nadepsaného řízení s odkazem na rozhodnutí v incidenčním sporu vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 18 ICm 2805/2022 (dále jen „vedlejší řízení“) dochází k narušení jeho práva na spravedlivý proces. Ve vedlejším řízení je značné množství odvolatelem navrhovaných důkazů neproveditelných ve formě a s důkazní silou, kterou navrhuje v nadepsaném řízení. V rámci vedlejšího řízení je věřitel společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) účastníkem řízení na straně žalující. Domnívá se, že věřitel a jeho jednatelé budou využívat možnosti neposkytovat náležitou součinnost. K tomu poukazuje na průběh incidenčních sporů vedených v insolvenčním řízení dlužníka , Jméno žalobce B, . (dále jen „dlužník“) pod sp. zn. 43 ICm 3514/2018 a sp. zn. 43 ICm 3518/2018.4. Odvolatel se domnívá, že odkázání na výsledek sporu, kde věřitel bude vystupovat jako účastník řízení, znemožní podstatnou část žalobcem navržených důkazů provést. Zdůraznil, že našel důkazy k tomu, že notářský zápis sp. zn. N 15/2014, NZ 9/2014, sepsaný dne 16. ledna 2014 , Anonymizováno, , notářkou se sídlem v , Anonymizováno, (dále jen „notářský zápis“), mohl být (pokud vůbec) uzavřen až v roce 2016. Jednatele věřitele bude na místě vyslechnout jako svědky ve věci existence koncernu mezi věřitelem, dlužníkem a společností , právnická osoba, ., k okolnostem podpisu notářského zápisu a k existenci pohledávek za dlužníkem a přistoupení žalované k těmto pohledávkám v rámci notářského zápisu. Ve vedlejším řízení má věřitel pouze vysvětlovací povinnost. Dle odvolatele má účastnická výpověď jinou důkazní sílu než výpověď svědecká. Pro hodnocení důkazů může mít též zásadní vliv to, zda by došlo ze strany navrhovaných svědků k odmítnutí vypovídat s ohledem na hrozbu trestním stíháním či jen pouze k obecnému odepření účastnické výpovědi.5. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.6. Má za to, že byl naplněn zákonný důvod pro přerušení řízení, neboť u jiného soudu probíhá řízení o otázkách stěžejních pro rozhodnutí soudu v tomto řízení. Dne 30. září 2022 podal věřitel žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem na určení přihlášené pohledávky proti žalobci jakožto insolvenčnímu správci dlužníka. Na základě žaloby bylo zahájeno vedlejší (incidenční) řízení. Dne 27. února 2023 se ve věci konalo jednání. Žalovaná zdůraznila, že hodnota vypořádacího podílu v žalované je přímo závislá na pravosti a výši pohledávek věřitele za dlužníkem a žalovanou, tedy na otázce, která je předmětem vedlejšího řízení. Dle žalované má insolvenční řízení přednost před řízením civilním. Tvrzení odvolatele ohledně narušení jeho procesních práv považuje za nepravdivá a informace žalobcem uvedené za zavádějící. Dle žalované odvolatel v odvolání nezpochybnil, že je dán důvod pro přerušení řízení. Svou argumentaci žalovaná blíže rozvádí.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně neobstojí z níže uvedených důvodů.8. Podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.9. Odvolací soud při přezkumu rozhodnutí týkajících se aplikace citovaného § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. vychází konstantně z judikaturního výkladu shrnutého výstižně Nejvyšším soudem např. v usnesení ze dne 26. června 2018, sp. zn. 27 Cdo 3775/2017, dostupném shodně jako jeho ostatní již citovaná rozhodnutí na www.nsoud.cz, podle něhož: „Ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. neukládá soudu povinnost přerušit řízení, probíhá-li jiné řízení, v němž je řešena otázka významná pro rozhodnutí ve věci, ale pouze soud k takovému postupu opravňuje, a proto závisí na uvážení soudu, zda řízení přeruší.“ […] „Důvody k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud může vyřešit sám podle § 135 odst. 2 o. s. ř. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tedy v tom, aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát“. […] „Při úvaze o tom, zda řízení přeruší podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., by soud měl proto posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné, nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Přitom by měl postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření, a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně prodlouží původní řízení.“10. Z obsahu předloženého spisu se podává, že se žalobce na žalované domáhá zaplacení vypořádacího podílu v žalované, neboť dlužník vlastnil 90% podíl v žalované. Žalovaná stanovila vypořádací podíl na 0 Kč. Vycházela ze závěrů znaleckého posudku , právnická osoba, . ze dne 29. března 2019, č. 1121/46/2019, v němž znalec zohlednil závazek žalované z titulu přistoupení k závazku dlužníka ve výši 119 931 801 Kč dle notářského zápisu. Žalovaná tímto přistoupila k závazku dlužníka vůči věřiteli, tj. k závazku, že žalovaná uspokojí uvedeného věřitele ve stejném rozsahu a termínu, pokud tak neučiní dlužník; notářský zápis obsahuje rovněž dohodu se svolením k přímé vykonatelnosti.11. Z elektronické databáze insolvenčního rejstříku odvolací soud zjistil, že dne 3. března 2017 Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) zahájil insolvenční řízení dlužníka pod sp. zn. KSUL 43 INS 4486/2017. Usnesením ze dne 11. prosince 2017, č. j. KSUL 43 INS 4486/2017-B-1, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka a insolvenčním správcem ustanovil žalobce. Přihláškou pohledávky ze dne 10. ledna 2018 věřitel přihlásil pod P16 do insolvenčního řízení dlužníka částečně vykonatelnou a částečně zajištěnou pohledávku v celkové výši 149 126 951,16 Kč. Při zvláštním přezkumném jednání konaném dne 31. srpna 2022 žalobce popřel dílčí pohledávku č. 1 co do pravosti, výše a pořadí, neboť dle žalobce je pohledávka věřitele z titulu notářského zápisu neexistující. Podle žalobce je nutné na notářský zápis a uznání dluhu nahlížet jako na neplatné či nicotné uznání závazků a nicotný exekuční titul.12. Dne 30. září 2022 podal věřitel u insolvenčního soudu žalobu, jíž se domáhá určení pravosti popřené pohledávky. Vedlejší řízení je vedeno u insolvenčního soudu (pod sp. zn. 18 ICm 2805/2022) a není dosud skončeno. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v uvedeném vedlejším řízení je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu prvního stupně v dané věci.13. Předmětem nadepsaného řízení je žalobcem uplatněný požadavek na zaplacení vypořádacího podílu, neboť účast dlužníka v žalované zanikla. Mezi účastníky řízení je sporná jeho výše, když žalovanou oslovený znalec při určení jeho výše zohlednil závazek žalované z titulu jejího přistoupení k závazku dlužníka vůči věřiteli (viz notářský zápis); a právě platnost tohoto přistoupení žalobce v daném řízení zpochybňuje. Žalobce pak v rámci vedlejšího řízení zpochybňuje platnost notářského zápisu, jakož i uznání dluhu dlužníkem. Soud prvního stupně pominul, že ve vedlejším řízení nebude výrokem soudního rozhodnutí řešena otázka případné neplatnosti přistoupení žalované k závazku dlužníka vůči věřiteli, ani otázka neplatnosti notářského zápisu či uznání dluhu dlužníkem. Ve vedlejším řízení se bude insolvenční soud zabývat otázkou pravosti a výše přihlášené pohledávky věřitele. Otázka platnosti v daném řízení zpochybňovaného jednání žalované má povahu (jen) předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (za mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu viz např. usnesení ze dne 15. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 673/2008). Je zapotřebí zdůraznit, že posouzením předběžné otázky, jež není vtěleno do výroku rozhodnutí, není so