14 Cmo 154/2023-110 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl tak, že se navrhovateli a) se vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, výrokem II. tak, že se navrhovateli b) vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a výrokem III. uložil navrhovatelům a) a b), aby soudu ve lhůtě 3 dnů sdělili číslo účtu, popř. adresu, na který má být soudní poplatek vrácen.2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně konstatoval, že návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 13. května 2020 se navrhovatelé a) a b) domáhali vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokátky B, . (dále jen „společnost“) ze dne 13. února 2020. Usnesením ze dne 5. května 2023 (správně ze dne 5. dubna 2023 – pozn. odvolacího soudu), č. j. 77 Cm 52/2020-76, soud prvního stupně vyzval navrhovatele ve lhůtě 15 dnů k doplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, neboť soudní poplatek za řízení činí 4 000 Kč (2 x 2 000 Kč), uhrazeno bylo toliko 2 000 Kč. Výzva k doplacení soudního poplatku byla navrhovateli a) doručena dne 5. dubna 2023 a navrhovateli b) dne 6. dubna 2023. Jelikož soudní poplatek ve stanovené lhůtě nebyl zaplacen, soud prvního stupně usnesením ze dne 30. května 2023 (správně 5. května 2023 – pozn. odvolacího soudu), č. j. 77 Cm 52/2020-82, řízení zastavil. Usnesení nabylo právní moci dne 30. května 2023. Dne 9. května 2023 byl na účet soudu složen doplatek ve výši 2 000 Kč. Jelikož právní mocí usnesení o zastavení řízení zanikla navrhovatelům jejich poplatková povinnost, soud prvního stupně s odkazem na § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „Zsop“), rozhodl o vrácení alikvotní částky zaplaceného soudního poplatku.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel b) odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Namítá, že soud prvního stupně nesprávně rozhodl o vrácení soudního poplatku rovným dílem mezi odvolatele a navrhovatele a). Uvedl, že soudní poplatek uhradil pouze on. Jelikož navrhovatel a) soudní poplatek nezaplatil, měl soud prvního stupně jeho účast v řízení ukončit a dále pokračovat pouze s odvolatelem. Svou argumentaci odvolatel dále rozvádí.5. Navrhovatel a) se k podanému odvolání nevyjádřil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání proti výroku I. je důvodné, proti výroku II. je podáno osobou k tomu neoprávněnou a proti výroku III. není přípustné. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.7. Podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.8. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.9. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.10. Podle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.11. Podle § 10 odst. 1 Zsop soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.12. Oprávnění k podání odvolání má účastník řízení. Toto oprávnění ovšem svědčí pouze tomu účastníkovi, kterému byla rozhodnutím způsobena určitá újma, tedy subjektivně legitimován k podání odvolání je pouze účastník (ten z nich), jemuž nebylo výrokem rozhodnutím soudu prvního stupně vyhověno, nebo mu byla výrokem soudního rozhodnutí způsobena (nějaká) újma na jeho právech (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3041/2015, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003, či ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 5097/2015, jež jsou veřejnosti shodně jako další níže uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu přístupná na webových stránkách www.nsoud.cz); musí tedy objektivně nastat situace, kdy odvolateli není plně vyhověno (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. 26 Cdo 1760/2001). Z hlediska posouzení subjektivní přípustnosti odvolání lze přitom existenci případné újmy na právech účastníka posuzovat jen z procesního hlediska, nikoliv podle hmotného práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2001 sp. zn. 33 Odo 258/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3312/2010).13. Odvolání směřující proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně, jímž soud rozhodl o vrácení soudního poplatku odvolateli, bylo podáno osobou k jeho podání podle § 218 písm. b) o. s. ř. neoprávněnou. Odvolateli totiž není tímto rozhodnutím způsobena žádná újma, protože je mu vracena část zaplaceného soudního poplatku. Odvolání proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně pak směřuje proti rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení, a proto proti tomuto výroku napadeného usnesení není odvolání přípustné [§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Odvolacímu soudu proto nezbylo, než za použití § 218 písm. b) a c) o. s. ř. odvolaní proti výrokům II. a III. usnesení soudu prvního stupně odmítnout (výrok I. tohoto usnesení).14. K odvolání proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně třeba uvést, že poplatník nemusí být zároveň plátcem soudního poplatku, neboť nehraje roli, kdo skutečně (fakticky) jménem poplatníka poplatek zaplatí. Jde o zastupitelné jednání, kde nedostatek osobní aktivity jednajícího (poplatníka) nezpůsobuje neplatnost nebo neúčinnost takového úkonu, neboť podstatou úkonu je, aby soudní poplatek za povinnou procesní stranu byl zaplacen. Možnost zaplacení soudního poplatku prostřednictvím třetí osoby je tedy z povahy věci připuštěna (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. II. ÚS 671/02, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2015, sp. zn. 23 Cdo 1917/2015, uveřejněné pod číslem 50/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).15. Z obsahu spisu se podává, že návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 13. května 2020 se navrhovatelé a) a b) domáhali vyslovení neplatnosti rozhodnutí usnesení valné hromady společnosti ze dne 13. února 2020. Usnesením ze dne 19. května 2020, č. j. 77 Cm 52/2020-10, soud prvního stupně vyzval navrhovatele a) a b) k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Navrhovatelé soudní poplatek ve výši 2 000 Kč zaplatili prostřednictvím třetí osoby dne 25. května 2020. Jelikož soud prvního stupně vyzval navrhovatele k zaplacení soudního poplatku v nesprávné výši, usnesením ze dne 5. dubna 2023, č. j. 77 Cm 52/2020-76, vyzval navrhovatele a) a b) k zaplacení soudního poplatku ve výši 4 000 Kč, tj. k doplacení 2 000 Kč. Výzva k doplacení soudního poplatku byla navrhovateli a) doručena dne 5. dubna 2023 a navrhovateli b) dne 6. dubna 2023. Jelikož navrhovatelé ve stanovené lhůtě soudní poplatek v plné výši nezaplatili, soud prvního stupně usnesením ze dne 5. května 2023, č. j. 77 Cm 52/2020-82, jež nabylo právní moci dne 30. května 2023, řízení zastavil. Dne 9. května 2023 byl na účet soudu prvního stupně složen soudní poplatek ve výši 2 000 Kč prostřednictvím společnosti , právnická osoba, IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „, právnická osoba, “). Následně soud prvního stupně vydal odvoláním napadené usnesení.16. K výzvě odvolacího soudu společnost , právnická osoba, dne 15. října 2023 odvolacímu soudu sdělila, že poplatek ve výši 2 000 Kč, jenž byl na účet soudu prvního stupně složen dne 9. května 2023, zaplatila za navrhovatele b).17. Předně nutno poznamenat, že ve smyslu § 212a odst. 6 o. s. ř. se nemůže odvolací soud zabývat jinými důvody odvolání než těmi, jež se týkají toho, co je řešeno ve výroku napadeného usnesení. Pokud tedy navrhovatel b) v odvolání naznačuje pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ze dne 5. května 2023, č. j. 77 Cm 52/2020-82, jež nabylo právní moci dne 30. května 2023, pak k takové námitce odvolací soud nepřihlížel.18. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v závěru, že právní mocí rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku zanikla poplatková povinnost. Soudní poplatek byl tudíž zaplacen někým, kdo k tomu nebyl povinen. Soud prvního stupně tak správně podle § 10 odst. 1 Zsop rozhodl o vrácení soudního poplatku. V poměrech projednávané věci ovšem pochybil, jelikož blíže nezjišťoval, kterému z navrhovatelů má být vrácen zaplacený s