14 Cmo 16/2023-560 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením přiznal znaleckému ústavu , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „znalec“), za podaný znalecký posudek č. , Anonymizováno, znalečné v celkové výši 286 104 Kč, a to a) odměnu za 520 hodin práce po 450 Kč ve výši 234 964 Kč a 21% DPH ve výši 49 140 Kč, b) náhradu hotových výdajů ve výši 2 964 Kč za tisk. Usnesení soudu prvního stupně neobsahuje odůvodnění.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podali žalobci a), b), c) a e) odvolání. Shodně navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Odvolatelé předně soudu prvního stupně vytýkají nepřezkoumatelnost napadeného usnesení, neboť postrádá řádné odůvodnění. Odkazují při tom na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2012, sp. zn. 7 Cmo 487/2011, vydané v obdobné věci, v němž soud prvního stupně rovněž neodůvodnil rozhodnutí o přiznání odměny znalce, a závěry tam uvedené citují s důrazem na to, že absence odůvodnění rozhodnutí o přiznání znalečného činí takové rozhodnutí nepřezkoumatelným.4. Odvolatelé mají za to, že přiznaná odměna je nepřiměřená s ohledem na znalcem vykázanou práci, když doba strávená na posudku v rozsahu 520 hodin je neadekvátní obsahu posudku a tomu, že vykázaná doba při přepočtu na pracovní dny vychází na cca 65 pracovních dnů. Odvolatelé nejsou schopni blíže oprávněnost odměny znalce posoudit, neboť jim nebylo zasláno vyúčtování odměny znalce ani jeho odůvodnění, a samotné usnesení postrádá jakékoliv odůvodnění, z něhož by bylo možné vyčíst důvodnost výše odměny znalce.5. Rovněž namítají, že ve znaleckém posudku lze spatřit zásadní vady, budící pochybnosti o jeho kvalitě, a tedy i nároku znalce na odměnu v požadované výši. Vady znaleckého posudku mohou mít zásadní dopad na výši odměny.6. Nad rámec výše uvedeného žalobce e) uvedl, že nebyl vyrozuměn o zpracování znaleckého posudku. Poukázal na skutečnost, že znalec v předmětné věci zpracoval posudek, ačkoliv byl též ustanoven znalcem v jiném řízení vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. 49 Cm 102/2020, a to usnesením ze dne 31. srpna 2021, č. j. 49 Cm 102/2020-174, přičemž znalec žádostí ze dne 16. března 2022 požádal soud prvního stupně o zbavení závazku vypracovat znalecký posudek ve věci vedené pod sp. zn. 49 Cm 102/2020. Znalec v jiném řízení přiznal, že nemůže obdobný znalecký úkol splnit, neboť si není jist, zda provedením ocenění majetku neporuší zákon, a dále uvedl, že nemá dostatek pracovníků. Namítá, že znalec, jakožto znalecká kancelář, zřejmě nedisponuje dvěma znalci oprávněnými k oceňování movitých věcí hmotných, k oceňování movitých věcí nehmotných a k oceňování nemovitých věcí. Ze znaleckého posudku se však podává, že znalec oceňoval movitý i nemovitý majetek společnosti , právnická osoba, .7. Žalovaná ponechává na posouzení odvolacího soudu problematiku absence odůvodnění usnesení soudu prvního stupně. Polemika o nezpůsobilosti znalce je účelová a nepatří do odvolání proti výši jeho odměny.8. Znalec a žalobce d) se k podanému odvolání nevyjádřili.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.10. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.11. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném. Dle § 2 uvedené vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.12. Podle § 169 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení (odstavec první). Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí (odstavec druhý).13. Odvoláním napadené usnesení – v situaci, kdy zákonem vymezené podmínky pro absenci řádného odůvodnění splněny nebyly - výše uvedeným požadavkům § 169 o. s. ř. nevyhovuje, neboť z něj není zřejmé, jakým způsobem soud prvního stupně zohlednil hlediska, která právní úprava pro určení odměny stanoví. Postrádá tak posouzení, zda znalec dle jeho zadání znalecký úkol splnil, zda má znalecký posudek veškeré náležitosti, zda byl podán včas, jakož i to, zda požadované znalečné (tj. odměna a náhrada hotových výdajů) odpovídá uloženému znaleckému úkolu, množství práce i odbornosti potřebné k vypracování znaleckého posudku, zda je znalcem požadovaná odměna opodstatněná.14. Odvolací soud nemohl odhlédnout od toho, že odůvodnění rozhodnutí je pravidlem, absence (řádného) odůvodnění oproti tomu výjimkou; neodůvodnil-li soud prvního stupně své usnesení za situace, kdy zákonné podmínky pro absenci odůvodnění splněny nebyly, resp. na napadené usnesení nedopadají, nelze takový postup kvalifikovat jinak než jako porušení ústavně zaručeného práva účastníka na spravedlivý proces (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2016, sp. zn. I. ÚS 1869/15, který je dostupný např. na webových stránkách Ústavního soudu www.usoud.cz).15. Skutečnost, že rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo odůvodněno, kdy řádné odůvodnění rozhodnutí je základním atributem spravedlivého procesu, vylučujícího libovůli soudní moci, způsobuje jeho nepřezkoumatelnost, a proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.16. V dalším řízení soud prvního stupně znovu o znalečném rozhodne, vypořádá se i s námitkami odvolatelů k této otázce; své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci a své rozhodnutí řádně odůvodní.17. Zbývá dodat, že řešení námitek zpochybňujících věcnou správnost znaleckého posudku překračuje rámec přezkumu odvoláním napadeného usnesení o přiznání znalečného. Přesvědčivost znaleckého posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání a logickému odůvodnění jeho závěru bude hodnotit soud prvního stupně až při provádění posudku k důkazu podle § 132 o. s. ř., kdy bude posuzovat i relevanci tohoto důkazu.18. Rovněž je třeba uvést, že podle § 34 věty druhé zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení znalce, rozhoduje o znalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování.