14 Cmo 210/2023-116 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl o zastavení řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl o vrácení části soudního poplatku za řízení v prvním stupni ve výši 1 000 Kč navrhovateli (výrok III.).2. Zastavení řízení odůvodnil odkazem na ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků s odkazem na § 146 odst. 2 větu první o. s. ř. nepřiznal, neboť navrhovatel zpětvzetím návrhu procesně zavinil zastavení řízení, společnosti , Jméno navrhovatele B, . (dále jen „společnost“) ovšem žádné náklady řízení nevznikly. Výrok III. odůvodnil odkazem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti výroku II. usnesení podala společnost včasné odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolání odůvodnila tak, že společnost se podáním ze dne 31. 8. 2023 doručeným soudu prvního stupně dne 13. 9. 2023 vyjádřila ve věci samé. Toto vyjádření navíc doplnila podáním doručeným soudu prvního stupně dne 14. 9. 2023. Za řízení před soudem prvního stupně jí tak vznikly náklady spočívající v odměně advokáta za dva úkony právní služby a dva režijní paušály.4. Navrhovatel se k odvolání nevyjádřil.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Výrok I. a II. nabyl samostatně právní moci dne 4. 10. 2023.6. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).7. Soud prvního stupně postupoval správně, pokud o náhradě nákladů řízení v dané věci rozhodl podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť navrhovatel tím, že vzal návrh ve věci samé zcela zpět, procesně zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Klíčovou otázkou v dané věci je, zda společnost vynaložila v souvislosti s projednáváním věci před jejím pravomocným skončením náklady potřebné k účelnému bránění práva či nikoliv.8. Výrok I. napadeného usnesení o zastavení řízení nabyl právní moci dne 4. 10. 2023. Podáním ze dne 31. 8. 2023 doručeným soudu prvního stupně dne 13. 9. 2023 se společnost nezastoupená advokátem vyjádřila na výzvu soudu prvního stupně učiněnou přípisem ze dne 15. 8. 2023 ve věci samé, kdy v závěru podání uvedla, že toto vyjádření bude kvalifikovaně následně doplněno advokátem společnosti. Toto vyjádření ve věci samé společnost doplnila podáním advokáta ze dne 14. 9. 2023 doručeným soudu prvního stupně dne 14. 9. 2023.9. Odvolací soud uzavírá, že v poměrech projednávané věci je proto na místě přiznat společnosti náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně vůči navrhovateli. Společnosti náleží odměna za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a vyjádření ve věci samé) po 3 100 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a dva režijní paušály po 300 Kč, celkem tedy 6 800 Kč. Závěr soudu prvního stupně, že společnosti žádné náklady v souvislosti s vedením řízení nevznikly, proto není správný.10. Odvolací soud ze shora vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil ve výroku II. tak, že uložil navrhovateli povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 6 800 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.11. Společnost s odvoláním uspěla, náleží jí proto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů odvolacího řízení. Ty podle § 11 odst. 2 písm. c) shora uvedené vyhlášky ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. činí odměnu za podání odvolání proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé ve výši jedné poloviny odměny z tarifní hodnoty 6 800 Kč odpovídající částce nákladů řízení, jež je jako příslušenství pohledávky samostatným předmětem řízení dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 ICdo 34/2013)], tedy 1 500 Kč a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, celkem 1 800 Kč.