14 Cmo 213/2022-82 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zrušení výmazu (již zaniklé) společnosti , Jméno advokáta B, , IČO , IČO, (dále též jen „společnost“) z obchodního rejstříku a jmenování likvidátora (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- společnost byla (po konkurzu a likvidaci) vymazána z obchodního rejstříku 27. 2. 2009,- navrhovatel a) je vlastníkem „pozemku par. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno- dne 30. 4. 1996 uzavřel navrhovatel a) se společností smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, k zajištění pohledávky za společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , zástavní právo je zapsáno v katastru nemovitostí,- katastrální úřad „odmítl“ výmaz zástavního práva v katastru nemovitostí s tím, že „nebylo dostatečně doloženo, že zástavní právo zaniklo splněním pohledávky, … tuto skutečnost lze doložit např. potvrzením zástavního věřitele o zániku zástavního práva, nebo soudním rozhodnutím o žalobě na určení, že zástavní právo zaniklo uhrazením zajištěného dluhu,- navrhovatel b) je spoluvlastníkem , Anonymizováno, budovy č. p. , Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , nacházející se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, ,- ve dnech 9. 11. 1995, 26. 9. 1996 a 19. 5. 1998 uzavřel navrhovatel b) k zajištění pohledávek společnosti smlouvy o zřízení zástavního práva, zástavní právo je zapsáno v katastru nemovitostí,- dopisem ze dne 29. 1. 2009 bylo navrhovateli b) „potvrzeno úplné vyrovnání pohledávek ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, “, postoupené na společnost , Anonymizováno3. Na takto ustaveném základě dospěl soud prvního stupně k závěru, že navrhovatelé mají na zrušení výmazu společnosti právní zájem, a to z důvodu, aby „mohli žádat vystavení potvrzení o zániku zástavního práva“, neprokázali však (a společnost tuto skutečnost sporovala), že by zástavními právy zajištěné pohledávky zanikly (splněním, či jinak), tedy, že by bylo třeba řešit „vlastnické vztahy ve vztahu ke katastru nemovitostí“; není tak dán jiný zájem hodný právní ochrany (§ 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále též jen „o. z.“). Dodal, že navrhovatelé mají možnost domáhat se ochrany prostřednictvím žaloby dle § 246 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).4. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné společnosti žádné náklady nevznikly.5. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel a) i navrhovatel b) odvolání, navrhují, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a (jejich) návrhům zcela vyhověl.6. Navrhovatel a) v odvolání namítá, že pohledávka zástavního věřitele (zajištěná zástavním právem) byla podmíněná, k jejímu vzniku (tak) mohlo dojít pouze „řetězením pěti skutečností“ (jež zmiňuje), k jejich splnění (však) nedošlo (jak plyne z prohlášení obligačního dlužníka , právnická osoba, .). Soud prvního stupně dostatečně nezvážil skutečnost, že bez vyhovění návrhu není možné dosáhnout výmazu zástavního práva (resp. výmazů zástavních práv „řady“ jiných zástavních dlužníků), jež nadále nemovitosti zatěžuje; svého práva se dosud nedomohl ani prostřednictvím žaloby podané u Krajského soudu v Praze (řízení je vedeno pod sp. zn. 76 C 3/2022). Má za to, že (zaniklá) společnost je nesprávně označována za účastníka řízení.7. Navrhovatel b) v odvolání rekapituluje skutkový stav věci, má za to, že jeho návrhu je na místě vyhovět již jen z toho důvodu, že je omezen v možnosti zřízení dalšího zástavního práva k nemovitostem (a tím získání hypotéčního úvěru). V důsledku výmazu společnosti nemůže katastrální úřad zapsat společnost , právnická osoba, . jako zástavního věřitele. Ve vztahu k pohledávkám z úvěrů tvrdí, že tyto zanikly (byly splaceny) nově poskytnutým úvěrem. Jako důkaz označil soupis konkursní podstaty, z nějž je zřejmé, že součástí konkursní podstaty nebyly pohledávky za navrhovatelem b) ze smluv o úvěru č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , ale pouze ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ; k dispozici má i výpisy z úvěrových účtů. Napadené rozhodnutí považuje za překvapivé, vydané, aniž byl poučen o potřebě označit důkazy.8. Společnost považovala rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné, na přijaté závěry (pro stručnost) odkázala.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací na základě přípustného odvolání (§ 201, § 202 odst. 1 o. s. ř.), které bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a se všemi náležitostmi (§ 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, stejně jako řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.10. Předmětný návrh byl podán dne 27. 3. 2019, tj. za účinnosti nové právní úpravy, neuplatní se tedy ustanovení § 3043 odst. 2 o. z., jak vyplývá už z jeho znění (k obsahově shodnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze např. v usnesení ze dne 11. 11. 2019, č. j. 14 Cmo 76/2019-119); soud prvního stupně tak věc správně posoudil dle § 209 o. z.11. S ohledem na odvolací námitku – týkající se okruhu účastníků předmětného řízení – odvolací soud již na tomto místě uvádí, že předmětné řízení o obnovení likvidace právnické osoby dle § 209 o. z. je (stejně jako řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora) řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“). Takové soudní řízení se primárně řídí §§ 3 až 30 a §§ 85 až 93 z. ř. s. Účastníky řízení jsou pak dle § 6 z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má v být v řízení jednáno (k obdobným závěrům došla i komentářová literatura viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1063). K otázce účastníků řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora se vyslovil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003, uveřejněném pod číslem 43/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v něm zformuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účastníkem řízení je (též) vymazaná společnost, přičemž osobami oprávněnými v řízení jednat za vymazanou společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku. Odvolací soud má za to, že tyto závěry se uplatní i v řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Osobou oprávněnou zastupovat společnost v likvidaci v občanském soudním řízení podle § 21 odst. 2 o. s. ř. je zásadně (s výjimkou předvídanou ustanovením § 32 odst. 2 o. s. ř.) likvidátor společnosti. Odvolací námitka navrhovatele a) tak není důvodná.12. Předmětem řízení je zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku, limity pro takový zásadní zásah do poměrů již zaniklé právnické osoby jsou upraveny v § 209 o. z.13. Podle § 209 o. z. zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla (odstavec první). Byla-li právnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitelů (odstavec druhý).14. Z citovaného ustanovení se podává, že důvodem pro obnovení společnosti může být zjištění neznámého majetku (který nebyl před jejím výmazem z veřejného rejstříku znám), či existence jiného zájmu hodného právní ochrany [obsah tohoto pojmu však zákon blíže nevymezuje, ačkoliv jej na více místech používá (viz např. § 258, § 236 odst. 2, § 260, § 319 odst. 3, § 1569 odst. 2, § 1761 o. z.)]; osobou aktivně legitimovanou je subjekt, jenž má na podaném návrhu právní zájem.15. Je nepochybné, že při doslovném (jazykovém) výkladu lze pod pojmem „zájem hodný právní ochrany“ nalézt širší skupinu zájmů, než těch, jež spadají pod pojem „právní zájem“, zákonem rovněž často používaný (kromě již citovaného § 209 o. z. např. v § 66 odst. 2, § 71 odst. 1, § 72, § 153 odst. 3, § 165 odst. 1, § 172, § 191 odst. 2, § 212 odst. 2, § 301 odst. 1 o. z. a v mnoha dalších ustanoveních).16. Při výkladu pojmu „právní zájem“ [užitém (mimo jiné) i v § 209 o. z. ve vztahu k aktivní legitimaci] Nejvyšší soud dovodil, že takový zájem má konkrétní osoba tehdy, je-li přímo dotčeno její právní postavení, tj. její práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva, přičemž pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem nepostačuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3483/2017, a judikaturu v něm citovanou). V poměrech projednávané věci soud prvního s