14 Cmo 251/2020-126 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokáta, . (dále jen „společnost“) konané dne 18. září 2019, kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti. Výrokem II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč.2. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků vyšel z toho, že:- společníky společnosti jsou navrhovatel a , Anonymizováno, , každý s podílem o velikosti 50 %;- předmětná mimořádná valná hromada byla svolána na 18. září 2019 (dále jen „valná hromada“), na jejím programu bylo odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti;- dle článku III., části A, bodu 7 společenské smlouvy společnosti musí být termín konání valné hromady a její pořad společníkům oznámen nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání. Pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků. O volbě a odvolání jednatele valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků (článek III., část A, body 1,4 společenské smlouvy);- pozvánka na valnou hromadu byla navrhovateli zaslána dne 30. srpna 2019 na adresu uvedenou v seznamu společníků (tj. , adresa, ) prostřednictvím České pošty, s. p. jako doporučená zásilka. Dne 9. září 2019 byla zásilka uložena do P.O.BOXu zřízeného navrhovatelem. Zásilku si navrhovatel fakticky nevyzvedl; tato byla posléze společnosti vrácena;- navrhovatel se valné hromady nezúčastnil;- valná hromada přijala usnesení, kterým navrhovatele z funkce jednatele společnosti odvolala.3. Na takto ustaveném základě soud prvního stupně, poté kdy shledal aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu a jeho včasnost ve smyslu § 191 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, uzavřel, že při svolání valné hromady nebyl porušen zákon (§ 184 odst. 1 z. o. k.) ani společenská smlouva, neboť navrhovateli byl termín konání valné hromady a její pořad včas oznámen, když – s ohledem na datum jejího odeslání - „bylo namístě očekávat, že navrhovateli dojde včas, tj. 15 dnů před konáním valné hromady. Tomu podle soudu prvního stupně nasvědčuje i obecná zkušenost (obvyklý běh věcí), která se promítá např. v úpravě § 573 zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Skutečnost, že pozvánka byla uložena do P.O.BOXu navrhovatele, nemůže podle soudu prvního stupně jít k tíži společnosti, nýbrž jde o důsledek jednání navrhovatele, který je namístě přičítat k tíži jemu. Soud prvního stupně pro úplnost dodal, že vložením zásilky do P.O.BOXu navrhovatele (dne 9. září 2019) se pozvánka na valnou hromadu dostala do dispozice navrhovatele, když společenská smlouva neupravuje povinnost oznamovat konání valné hromady společníkům jiným způsoben než zasláním na adresu uvedenou v seznamu společníků. Podle soudu prvního stupně navrhovatel netvrdil nic o tom, že by se na předmětnou valnou hromadu např. potřeboval náležitě připravit a k tomuto účelu doba od 9. září 2019 do 18. září 2019 nebyla postačující. Jelikož valná hromada měla na pořadu pouze odvolání navrhovatele z funkce jednatele, a to nikoli pro porušení povinností při výkonu funkce, nebylo podle soudu v podstatě ani objektivního důvodu se na tento program významně připravovat.4. Soud prvního stupně uzavřel, že valná hromada byla svolána řádně, přijaté usnesení, kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti, je platné, a proto podaný návrh zamítl.5. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a příslušná ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátního tarifu). Ve věci úspěšné společnosti přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně za právní zastoupení v rozsahu pěti úkonů právní služby po 3 100 Kč, včetně pěti režijních paušálů po 300 Kč, vše navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21% DPH; celkem 20 570 Kč.6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a vyslovil neplatnost usnesení přijatého valnou hromadou, kterým byl navrhovatel odvolán z funkce jednatele společnosti.7. Dle odvolatele nebyla lhůta pro oznámení termínu napadené valné hromady zachována; pozvánka mu nebyla doručena včas; důsledky opožděného doručení je nutno přičítat k tíži společnosti. Napadené usnesení soudu prvního stupně nemůže obstát.8. Svou argumentaci podrobně rozvádí s odkazem na ustanovení § 184 z. o. k., příslušný článek společenské smlouvy, jakož i judikaturu Nejvyššího soudu k otázce svolání valné hromady, resp. doručování pozvánky na valnou hromadu, kterou cituje.9. Odvolatel rekapituluje, že je zřejmé, že společnost pozvánku na valnou hromadu odeslala prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 30. srpna 2019. Zásilka se dostala do jeho dispoziční sféry dne 9. září 2019 (vhozením do jeho P.O.BOXu), a tudíž je třeba tento den považovat za den, kdy byla odvolateli doručena. S ohledem na uvedené nelze použít fikci (správně vyvratitelnou právní domněnku – pozn. odvolacího soudu) upravenou v ustanovení § 573 o. z., neboť den doručení byl v řízení zjištěn.10. K případné aplikaci § 573 o. z., odvolatel pro úplnost dodává, že toto ustanovení pro počítání lhůt výslovně používá dny pracovní. Zásilka byla odeslána v pátek 30. srpna 2019, tudíž třetím pracovním dnem po odeslání zásilky, který by se považoval za den jejího doručení, by byla středa 4. září 2019, nikoliv 2. září 2019, jak uvádí soud prvního stupně, který zjevně lhůtu počítal ve dnech kalendářních. Zdůrazňuje, že rozhodným dnem pro počítání lhůt je den konání valné hromady, tento den se do 15denní lhůty nezapočítává (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. dubna 2004, sp. zn. 29 Odo 783/2003). Proto ani při využití uvedené domněnky doby dojití dle § 573 o. z., nedošlo k tomu, že pozvánka na valnou hromadu byla doručena v souladu se společenskou smlouvou či zákonnou úpravou.11. Společnost navrhla usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdit.12. S námitkami odvolatele nesouhlasí, majíc za to, že oznámení o konání valné hromady bylo učiněno s dostatečným časovým předstihem tak, aby byla pozvánka na valnou hromadu navrhovateli doručena ve lhůtě 15 dnů před konáním valné hromady. Skutečnost, že si navrhovatel poštu na adrese uvedené v seznamu společníků nepřebírá a poštu si nechává přeposílat do P.O.BOXu nemůže jít k tíži společnosti. Společnost k přepravě zásilky využila Českou poštu, s. p., tj. jediného držitele poštovní licence. Pro řádné doručení zásilky tak udělala maximum.13. Dodává, že i kdyby soud dospěl k závěru, že v případě odeslání i doručování pozvánky na valnou hromadu došlo k pochybení ze strany společnosti, či pošty, neznamená to automaticky, že usnesení přijaté valnou hromadou je neplatné. Ne každé pochybení má skutečný dopad do práv společníka; navrhovatel se valné hromady nezúčastnil, neboť záměrně nepřebíral poštu, a proto se v důsledku svého vlastního jednání o konání valné hromady nedozvěděl vůbec.14. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. května 2021, č. j. 14 Cmo 251/2020-82, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.15. Odvolací soud se předně vyjádřil k případné aplikaci ustanovení § 573 o. z., obsahující vyvratitelnou právní domněnku doby dojití, a uzavřel, že v daném případě není namístě. Uvedené ustanovení totiž míří na situace, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Řeší pouze situaci, kdy není jasné, kterého dne zásilka adresátovi došla. Nejedná se v žádném případě o domněnku dojití písemnosti, která byla prokazatelně adresátovi odeslána (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 2054- 2055 s). V poměrech projednávané věci totiž bylo prokázáno, že pošta zásilku obsahující pozvánku na valnou hromadu společnosti navrhovateli doručila dne 9. září 2019 (uložením do P.O.BOXu). Je tedy zřejmé, který den zásilka adresátovi (navrhovateli) došla. V tento den si navrhovatel mohl zásilku objektivně poprvé vyzvednout, tato se dostala do dispoziční sféry navrhovatele (bez ohledu na to, že si zásilku nevyzvedl) a mohl se s ní objektivně seznámit (což ani odvolatel nepopírá).16. Odvolací soud ve svém v pořadí prvním rozhodnutí uzavřel, že zřízením P. O. BOXu navrhovatel neporušil své povinnosti společníka. K pozdnímu doručení předmětné pozvánky nedošlo z příčin spočívajících na jeho straně, nýbrž lze usuzovat na nedopatření při doručování zásilky zvoleným provozovatelem poštovních služeb, který ji k přepravě převzal již dne 30. srpna 2019, avšak k jejímu uložení do P.O.BOXu došlo až 9. září 2019. Takovéto