14 Cmo 277/2022-398 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokátky B, . (dále též jen „společnost“) konané dne 4. 6. 2020 (dále jen „valná hromada“), jímž byl schválen návrh na rozdělení zisku společnosti za rok 2019 (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Jedná se již v pořadí o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, jeho usnesení ze dne 24. 3. 2021, č. j. 49 Cm 75/2020-184, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 3. 2022, č. j. 14 Cmo 173/2021-213, pro absenci posouzení (stěžejní) otázky protestu proti napadenému usnesení valné hromady.Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel z toho, že:- pod bodem 4 programu valné hromady bylo navrženo schválení zprávy správní rady o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2019, výroční zprávy, řádné účetní závěrky za rok 2019 a rozdělení zisku za rok 2019;- valná hromada schválila návrh na rozdělení zisku společnosti za rok 2019, tak, že částka 100 000 Kč bude přidělena do sociálního fondu a částka 333 000 Kč bude jako nerozdělený zisk rezervou na investiční výstavbu a úhradu případných ztrát;- o návrhu navrhovatele b) na rozdělní zisku zahrnujícím výplatu dividend nebylo hlasováno, neboť již bylo schváleno výše uvedené usnesení;- protinávrh navrhovatele b), aby ze zisku za rok 2019 v celkové výši 433 000 Kč bylo převedeno do sociálního fondu 34 949,50 Kč a částka 398 050,50 Kč byla rozdělena jako dividenda akcionářům, nebyl podle stanoviska statutárního ředitele doporučen;- navrhovatel a) vznesl protest z důvodu, že „je zde zásadní rozpor“ a „finanční výsledky a tím celá závěrka nebyly vysvětleny“;- navrhovatel b) se valné hromady neúčastnil, neboť byl jako obecný zmocněnec účasten jednání konaném u Okresního soudu v Ostravě;- společnost byla založena Fondem národního majetku ČR na základě zakladatelské listiny ze dne 30. 9. 1993 bez veřejné nabídky akcií, podle rozhodnutí Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky společnost vznikla privatizací státního podniku , adresa, , podmínkou bylo procento akcií na kuponovou privatizaci a na bezúplatný převod obcím s aktualizací s ohledem na hodnotu provozního, resp. infrastrukturního majetku, sníženou o podíl na rezervním fondu;- společnost je po auditované účetní stránce podnikatelem, vytváří zisk, podíl 15 až 20 % nových investic je výstavba vodovodů a kanalizací „na zelené louce“;- společnost má „dva druhy akcionářů“ – obce (vlastníci 236 461 kusů akcií) a akcionáři, jejichž akcie jsou volně převoditelné a jež byly získány v rámci kuponové privatizace (vlastníci 28 906 kusů akcií);- podle článku 24 stanov společnosti o rozdělení zisku po splnění daňových povinností, jakož i o úhradě ztráty společnosti rozhoduje na návrh správní rady valná hromada. Zisk společnosti dosažený v účetním období se po odečtení částek připadajících na daně a na další účely schválené valnou hromadou (např. převod na účet nerozděleného zisku či na úhrady ztráty) použije k rozdělení mezi akcionáře, případně též k rozdělení jiným osobám než akcionářům, anebo podle rozhodnutí valné hromady i jiným způsobem;- podle dřívějších stanov společnosti ve znění ze dne 26. 6. 2011 patřila k podnikání společnosti mimo jiné stavba strojů s mechanickým pohonem, provozování vodovodů a kanalizací, podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, silniční motorová doprava osobní, silniční motorová nákladní doprava, projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, provádění analýzy vzorků vod, podnikání v oblasti nakládání s odpady mimo skupinu 314 a koupě zboží za účelem dalšího prodeje;- obory činnosti společnosti jsou velkoobchod a maloobchod, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí a poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků;- navrhovatel b) měl v úmyslu akcie prodat městu , adresa, , to však jeho nabídku odmítlo;- zisk dosažený za rok 2021 měl být dle návrhu rozdělen tak, že 1 505 275,75 Kč bude převeden na účet nerozděleného zisku z minulých let;další důkazy soud prvního stupně nehodnotil pro nadbytečnost3. Na takto ustaveném skutkovém základě dospěl k závěru, že:- navrhovatelé jsou akcionáři společnosti,- byla zachována tříměsíční lhůta k podání návrhu (§ 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), návrh byl podán v souladu s § 428 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/;- navrhovatelé jsou aktivně legitimováni, navrhovatel a) vznesl na valné hromadě určitý a srozumitelný protest, navrhovatel b) se valné hromady z omluvitelných důvodů (účast na jednání soudu) neúčastnil;- usnesení přijaté valnou hromadou je neplatné, přijatým rozhodnutím bylo porušeno právo akcionářů společnosti (jež je „běžnou akciovou společností“ založenou za účelem podnikání) na podíl na zisku (v situaci, kdy 15 až 20 % investic se týká „výstavby na zelené louce“), obce diskriminujícím způsobem omezují menšinové akcionáře (odkázal na § 244 z. o. k., rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011);- „vůči minoritním akcionářům, jež předpokládali, že budou z jimi vlastněných akcií profitovat v podobě dividend“) bylo („byť neúmyslně“) zneužito většiny.4. Dodal, že pokud chce společnost provozovat činnost za jiným účelem než za účelem zisku, může toho dosáhnout např. „vytěsněním“ minoritních akcionářů, či založeném nové společnosti, na kterou budou akcie obcí převedeny. Podmínky pro aplikaci § 260 o. z. neshledal, neboť došlo k „pošlapání“ základních práv akcionáře, „nevyslovení neplatnosti navíc není v zájmu společnosti hodné právní ochrany z důvodu diskriminace akcionáře“.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), s ohledem na průběh řízení byl úspěch účastníků shodný.6. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrh zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení, popř. aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Předně odvolatelka namítá, že výroková část napadeného usnesení není zcela srozumitelná (konkrétní), neboť týmž usnesením pod bodem 4 valné hromady byla současně schválena zpráva správní rady o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku za rok 2019 a účetní závěrka k 31. 12. 2019; napadené usnesení se jí „jeví“ nepřezkoumatelné. Nesprávně byla dle jejího názoru posouzena otázka aktivní legitimace (obou) navrhovatelů. Protest (ústní i písemný) navrhovatele a) považuje za neurčitý, nadto nesměřující proti návrhu na rozdělení zisku. Navrhovatel b) se valné hromady neúčastnil z důvodu účasti u soudního jednání v pozici obecného zmocněnce (, Anonymizováno, ), přičemž plnou moc „si nechal udělit“ 10 dnů před konáním valné hromady, je tak zřejmé, že se valné hromady neúčastnil nikoli z omluvitelného důvodu. Nejenže se valné hromady mohl účastnit prostřednictvím svého zmocněnce, ale současně uvedl, že se jí nezúčastní. Protest z jeho strany podán nebyl.8. Odvolatelka nesouhlasí ani s hodnocením důkazů učiněným soudem prvního stupně; zdůraznila, že 15 let nedisponuje živnostenským oprávněním, od 1. 1. 2018 neprovozuje žádný vodovod ani kanalizaci (veškerou infrastrukturu předal v souhlasu se zákonem smluvnímu provozovateli), nevytváří rezervu na investiční výstavbu, nerozšiřuje svůj majetek, má však povinnost investovat získané nájemné (výhradně) do obnovy a rekonstrukce svého majetku. Poukazuje rovněž na to, že pozvánka na valnou hromadu obsahuje odůvodnění návrhu usnesení valné hromady v rámci bodu 4 programu; konkrétní důvody vyplývají též z výroční zprávy za rok 2019, ta byla spolu s pozvánkou zveřejněna na internetových stránkách společnosti, každému akcionáři byl zaslán kód k těmto dokumentům, byla též k dispozici k nahlédnutí v sídle společnosti. Každý akcionář se mohl a měl výroční zprávou před konáním valné hromady seznámit a na valné hromadě hlasovat informovaně. Z § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Podle zmíněného zákona hrozí vlastníkovi za porušení povinnosti vkládat prostředky do obnovy majetku sankce až 1 mil. Kč. Pokud se akcionáři s (veškerými) podklady pro valnou hromadu náležitě seznámili, musely jim být důvody, proč je navrhováno nerozdělení zisku, zcela zřejmé (odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017). Dodatečné vysvětlení nezdůvodněného návrhu usnesení poskytnuté na valné hromadě nedostatek náležitostí pozvánky nenapraví, může však být důvodem nevyslovení neplat