CS · EN DE FR brzy

19 Cmo 34/2023-45 — Vrchní soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2023:19.Cmo.34.2023.1
Datum: 2023-08-21
Předmět: o zaplacení 59 800 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 72 Cm 125/2022-34 ze dne 30. března 2023
Ustanovení: ["§ 6 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 138 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 214 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb."]
[]
O co šlo: o zaplacení 59 800 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 72 Cm 125/2022-34 ze dne 30. března 2023 (["§ 6 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 138 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 214 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.")
1. Usnesením shora uvedeného čísla a data prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků.2. Jak je zřejmé z odůvodnění rozhodnutí, žalobce k výzvě soudu na zaplacení soudního poplatku ve výši 2 198 000 Kč požádal o osvobození od soudních poplatků z důvodu nedostatku finančních prostředků k jeho úhradě.3. Soud v odstavci 3 odůvodnění vymezil zjištění, vyplývající z „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech pro osvobození od soudních poplatků“ /vzor 60a/, jež žalobce soudu k jeho výzvě zaslal. Soud zde uvedl: „Majetkové poměry žalobce vyplývající z prohlášení jsou následující. Dle čl. II. Prohlášení v roce 2020 vykázal výsledek hospodaření ve výši 4 808 540 Kč, za rok 2021 výsledek hospodaření ve výši 14 633 957 Kč a za rok 2022 ke dni Prohlášení nebyla sestavena účetní závěrka a nebylo podáno daňové přiznání. Žalobce dále dle tohoto čl. Prohlášení nevlastní žádné nemovité věci. Mezi movité věci v jejím vlastnictví patří jen obchodní podíl o velikosti 60% ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žádné další movité věci vetší hodnoty nevlastní. Zůstatek na všech bankovních účtech žalobce ke dni podání Prohlášení činí 4 332 682,72 Kč.“4. Je zřejmé, že žalobce dále uvedl, že nemá žádné pohledávky před splatností větší hodnoty. Výše nezdanitelných příjmů žalobce činila za rok 2020 5 267 975 Kč a za rok 2021 15 241 921 Kč, přičemž výše nezdanitelných příjmů žalobce za rok 2022 ještě není známa s ohledem na datum podání Prohlášení, kdy ještě nebyla sestavena účetní závěrka a ani nebylo podáno daňové přiznání.5. V rámci hodnocení žádosti žalovaného o osvobození od soudního poplatku, soud úvodem odkázal na dikci ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. s tím, že zákonné podmínky tam stanovené, musí být splněny kumulativně, soud odkázal rovněž na dikci ustanovení § 6 o.s.ř.6. Dále soud poukázal na skutečnost, že „ soudní poplatek je daňovým příjmem státního rozpočtu. Má-li subjekt daňovou / poplatkovou / povinnost, je povinen ji splnit, přestože žádné prostředky nemá.“7. Z odstavců 9 a 10 odůvodnění vyplývá shrnutí majetkové situace žalobce tak, že „soud ověřil, že žalobce nevlastní žádnou nemovitost ani motorové či přípojné vozidlo. Soudu žalobce konkrétně sdělil, že vlastní obchodní podíl o velikosti 60 % ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, a ke dni podání Prohlášení má žalobce na všech bankovních účtech zůstatek ve výši 4 332 682,72 Kč. Žalobce taktéž soudu sdělil, že za rok 2020 měl nezdanitelné příjmy ve výši 5 267 975 Kč a v roce 2021 dokonce 15 241 921 Kč.“8. Podanou žádost o osvobození soud zhodnotil v odstavci 11 a 12 odůvodnění takto: „ žalobce je podnikatelem, rovněž v kontextu jeho celkových poměrů / soud / uvádí, že není možné s ohledem na přítomné podnikatelské riziko, které se žalobce rozhodl zahájením podnikatelské činnosti podstoupit, případnou neschopnost žalobce zaplatit soudní poplatek vyplývající z uvedeného rizika bez dalšího přenášet na stát. Tím spíše tedy není možné, aby došlo k přenosu poplatkové povinnosti na stát, pokud žalobce generuje zisky v tak vysoké výši, v jaké uvádí, přičemž se toto nepochybně nejeví jako adekvátní z hlediska smyslu a účelu ustanovení § 138 o. s. ř., aby byla poplatková povinnost osob s tak vysokými příjmy, bez dalšího přenesena na stát. Na základě výše uvedeného, s ohledem na ustanovení § 6 o. s. ř., dle kterého platí, že ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání, tedy soud shrnuje, že u žalobce neshledal takové okolnosti, které by umožňovaly postup dle § 138 odst. 1 o. s. ř., když takové osvobození lze přiznat pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, respektive v případě, že osobní a majetkové poměry účastníka řízení znemožňují soudní poplatek uhradit, a tím i domáhat se svého práva u soudu. Takovéto poměry žalobkyně však soud neshledal. Navíc pokud má žalobce zůstatek na všech bankovních účtech ve výši téměř čtyři a půl miliónu korun, nelze uvažovat, že by snad poplatková povinnost měla být přenesena na stát.9. Z důvodů shora uvedených /nenaplnění podmínky poměrů žalobce odůvodňující osvobození od soudního poplatku/ tedy soud rozhodl o osvobození tak, že osvobození od soudního poplatku podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. se žalobci nepřiznává, a tedy nebylo nutné dále se zaobírat další podmínkou osvobození od soudního poplatku, a sice bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva žalobcem, když pro přiznání osvobození od soudního poplatku by musely být splněny obě tyto podmínky.“10. Žalobce ve včas podaném odvolání navrhoval změnu napadeného rozhodnutí ve smyslu přiznání plného, případně částečného osvobození od soudního poplatku. Namítá, že nemá dostatek prostředků k úhradě soudního poplatku ve výši 2 198 000 Kč, aniž by tím zároveň nepoškodil své věřitele a sebe neuvedl v platební neschopnost. Dále, žalobci není zřejmé, v čem má spočívat soudem prvního stupně tvrzený přednos podnikatelského rizika na stát, toto své stanovisko soud nijak blíže nerozvádí a neodůvodňuje, přičemž spor ani nepříznivá ekonomická situace žalobce nijak nesouvisejí s jeho podnikatelskou činností. Předmětný spor je sporem mezi společníky o zaplacení smluvní pokuty za porušení smlouvy mezi společníky. Žalobce je čistě holdingovou společností, která kromě Podílu nevlastní žádná aktiv a mimo podílů na zisku negeneruje žádné příjmy. „ Žalobce dále zdůrazňuje, že i kdyby byla nepříznivá ekonomická situace žalobce výsledkem jeho podnikatelské činnosti a nevhodně zvoleného podnikatelského plánu, tak v souladu s ustálenou judikaturou / rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 ze dne 17.7.2013, či sp. zn. 30 Cdo 3004/2018 ze dne 24.10.2018 / platí, že osvobození od soudního poplatku nelze právnické osobě, podnikateli, odepřít jen proto, že její neschopnost k úhradě soudního poplatku je důsledkem její podnikatelské činnosti/ že potud nese‚ podnikatelské‘ nebo ‚ hospodářské‘ riziko.“11. Ke své majetkové situaci žalobce poukázal na skutečnost, že ze srovnání výše závazků a vlastního kapitálu za roky 2000 a 2021 vyplývá, že žalobce snížil své závazky vůči třetím osobám zhruba o 15 milionů Kč a je tak zřejmé, že příjmy žalobce využívá na úhradu svých závazků, které však tyto příjmy násobně převyšují.12. Žalobce učinil rekapitulaci své majetkové situace tak, že v roce 2020 byla pasiva žalobce tvořena zejména cizími zdroji v celkové výši 321 848 000 Kč, v roce 2020 byl vlastní kapitál žalobce záporný a činil – 120 433 000 Kč, v roce 2021 byla pasiva žalobce tvořena zejména cizími zdroji v celkové výši až 306 576 000 Kč, V roce 2021 byl vlastní kapitál žalobce záporný a činil – 79 655 000 Kč. Z uvedeného je dle žalobce zřejmé, že žalobce má závazky vůči třetím osobám v řádu stovek milionů korun, přičemž příjmy plynoucí výlučně z podílu na zisku spojeného s Podílem, se pohybují v řádu jednotek až nízkých desítek milionů korun.13. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212, § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.14. Úvodem: soudní poplatek je ve své podstatě daňovou povinností vůči státu, kterou má poplatník ze zákona z principu vždy, nezávisle na svých majetkových poměrech.15. Podle ustanovení § 138 odst. 1 věta prvá o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvláště závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.16. Lze konstatovat, že z obsahu spisu nevyplývají žádné zvlášť závažné důvody pro úplné osvobození od soudního poplatku a tedy již proto by odvolací soud ani nemohl rozhodnout o přiznání úplného osvobození žalobce od soudního poplatku.17. Pokud jde o částečné osvobození od soudního poplatku, toto by musely odůvodňovat poměry žalobce.18. Výchozí hledisko při posuzování žádosti o osvobození od soudních poplatků je toto: aby obecně bylo možno shledat žádost účatníka / právnické osoby / o osvobození od soudních poplatků důvodnou, muselo by být prokázáno / osvědčeno /, že naprosto /absolutně / není v možnostech účastníka prostředky na placení soudního poplatku / v rozsahu konkrétní poplatkové povinnosti / si opatřit, že z hlediska majetkových poměrů, je účastník v pozici, která by ve svém důsledku mohla vést k tomu, že pro neschopnost zaplatit soudní poplatek v příslušné výši, by nemohl využít svého ústavního práva na soudní ochranu, respektive jeho majetkové poměry jsou takového rázu, že zaplacení soudního poplatku v předmětné výši bude mít zničující dopad na ekonomické fungování účastníka. Je zřejmé, že v takovém postavení se žalobce nenachází.19. Odvolací soud v daném směru odkazuje na majetkové poměry žalobce, včetně vlastnictví obchodního podílu,

Citovaná ustanovení

§ 138 (99/1963 Sb.)§ 212 (99/1963 Sb.)§ 212a (99/1963 Sb.)§ 214 (99/1963 Sb.)§ 219 (99/1963 Sb.)§ 6 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.