19 Cmo 44/2023-14 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku zastavil řízení, v bodě II. výroku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že soud řízení zastavil postupem dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., když navrhovatelka nezaplatila soudní poplatek v částce 2 000 Kč z podaného návrhu ani v 15 denní lhůtě, stanovené jí k tomu soudem ve výzvě, doručené do její datové schránky dne 14.11.2022, a obsahující též poučení o následcích marného uplynutí stanovené lhůty k zaplacení. Navrhovatelka byla současně poučena o možnosti podat návrh na osvobození od soudních poplatků, a to ve lhůtě k zaplacení soudního poplatku. Lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula dne 30.11.2022. Návrh na osvobození od soudních poplatků, učiněný dne 8.12.2022, je opožděny.3. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že se jedná o řízení o návrhu na zrušení společnosti , Jméno zůstevitele, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa zůstevitele, , za situace, že navrhovatelka byla pověřena jako soudní komisařka úkony v řízení o pozůstalosti zůstavitele , Jméno, , nar. , dat. nar., , zemřelého , Anonymizováno, , který byl jediným jednatelem a společníkem uvedené společnosti. Navrhovatelka uvedla, že na ni dnem vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti dne 15. 10. 2020 přešla správa pozůstalosti, neboť likvidační správce nebyl jmenován. V podání ze dne 8.12.2022 pak navrhovatelka uvedla, že pokud byla navrhovatelka vyzvána k zaplacení soudního poplatku, tak má za to, že soudní poplatek neměl být vyměřen, neboť jde o platbu z rozpočtových prostředků soudu opět soudu, tedy státu. Jak dále konstatoval soud: „ Současně uvedla, že společnost , právnická osoba, . od smrti zůstavitele v roce 2019 nevykonává činnost a od roku 2016 dosahovala záporný výsledek hospodaření.“4. V rámci hodnocení předmětné procesní situace soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že „v daném případě není dán důvod pro věcné ani osobní osvobození od soudního poplatku, neboť tento případ nespadá pod žádný z důvodů vymezených v ust. § 11 odst. 1 a odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Zákon o soudních poplatcích v § 11 vypočítává v odstavci prvním řízení, která jsou od placení soudních poplatků osvobozena (věcné osvobození); v odstavci druhém pak osoby - účastníky specifikovaných řízení, jež jsou od placení soudních poplatků osvobozeny /osobní osvobození/. Výčet řízení, respektive osob, obsažený v § 11 zákona o soudních poplatcích, je taxativní. Řízení o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a o jmenování likvidátora není mezi řízeními osvobozenými od soudních poplatků podle § 11 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zahrnuto. Notář do skupiny účastníků řízení osvobozených od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích v řízení o zrušení společnosti nepatří. Pro úplnost soud uvádí, že ani společností či soudem ustanovený likvidátor společnosti obecně není osobou /věcně či osobně/ osvobozenou od soudních poplatků. Podání ze dne 8. 12. 2022 by bylo lze posoudit jako žádost o individuální osvobození od soudního poplatku, podanou za společnost , Jméno zůstevitele, ., neboť bylo uvedeno, že společnost od smrti zůstavitele v roce 2019 nevykonává činnost a od roku 2016 dosahovala záporný výsledek hospodaření, nicméně nebylo podáno včas.“5. Soud řízení zastavil, s tím, že „ výrok o náhradě nákladů vychází ze skutečnosti, že se jedná o nesporné návrhové řízení, jehož náklady nese každý účastník ze svého.“6. Proti rozhodnutí soudu se navrhovatelka včas odvolala. Ve svém odvolání rekapitulovala závěry, o něž soud opřel své rozhodnutí, poukázala přitom rovněž na okolnost, že soud podání soudního komisaře posoudil jako žádost o individuální osvobození od soudního poplatku podanou za společnost , Jméno zůstevitele, . Odvolatelka má za to, že jí soudní poplatek vůbec neměl být vyměřen, neboť jde o platbu z rozpočtových prostředků pozůstalostního soudu, kterým je notářka jako soudní komisařka pověřena, vůči soudu, který vede obchodní rejstřík. Odvolatelka je přesvědčena, že „soudní komisař pověřený /pozůstalostním/ soudem k provedení úkonů v řízení o pozůstalosti v tomto případě činí úkony jako organizační složka státu a stát Česká republika je osvobozen od poplatku ve všech řízeních bez ohledu na jeho předmět. Organizačními složkami státu jsou ve smyslu ust. § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis. Jelikož notář vystupuje v úkonech soudu prvního stupně v řízení jako soudní komisař podle § 100 odst. 1 z.ř.s., má soudní komisař za to, že věcech řízení o pozůstalosti vystupuje soudní komisař jako soud, tedy jako organizační složka státu v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. S přihlédnutím k výše uvedenému navrhuji, aby usnesení vydané Městským soudem v Praze dne18. dubna 2023, č.j. 83 Cm 1256/2022-6 bylo zrušeno a současně aby odvolací soud rozhodl o tom, že soudní komisař není povinen k úhradě soudního poplatku.“7. V dané souvislosti odvolatelka poukázala na skutečnost, že „Návrh na zrušení obchodní korporace podala , Jméno navrhovatelky, , notářka v Praze, pověřená Okresním soudem Praha-západ provedením úkonů soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti po , Jméno, , nar. , dat. nar., , posl. bytem , adresa, , r.č., RČ, , který dne , Anonymizováno, zemřel /dále též „zůstavitel“/.V řízení o pozůstalosti vydal Okresní soud Praha-západ dne 24.9.2020 usnesení č.j. 20 D991/2019-300, jímž byla nařízena likvidace pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci dne11.11.2020. Likvidační správce nebyl jmenován. Správa pozůstalosti přešla ve smyslu ust. § 199 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /z.ř.s./ na notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař /dále též „soudní komisař“/ .Notář, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař a který vykonává správu pozůstalosti po nařízení likvidace pozůstalosti, podal dne 30.10.2022 podnět na zrušení obchodní korporace , Jméno zůstevitele, ., identifikační číslo: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , v níž byl zůstavitel jediným společníkem a jednatelem.“8. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212, § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř./, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.9. Podle ustanovení § 100 odst. 1 z.ř.s. / zákon č. 292/2013 Sb. / úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí jako soudní komisař notář, kterého tím soud pověřil.10. Otázku průběhu likvidace pozůstalosti upravuje ustanovení § 195 až § 288 z.ř.s.11. Podle ustanovení § 199 věta prvá z.ř.s. dnem vyvěšení usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti na úřední desce soudu přechází správa pozůstalosti na likvidačního správce nebo, nebyl-li likvidační správce dosud jmenován, na notáře, který byl v řízení o pozůstalosti pověřen provedením úkonů jako soudní komisař.12. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb. poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou navrhovatel / navrhovatelé/, není-li dále stanoveno jinak.13. Podle ustanovení § 4 odst. 1 odst. 1 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb. jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení / dále jen návrh na zahájení řízení /.14. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.15. Podle ustanovení § 3 zákona č. 2019/2000 Sb. organizačními složkami státu / dále jen „ organizační složka“ / jsou ministerstva a jiné správní úřad státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, kancelář veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo tento zákon /§51/, obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. / odst. 1/. Organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním stá