2 Cmo 106/2022-213 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 17. 9. 2019 se žalobkyně domáhala na žalovaném v postavení směnečného rukojmího zaplacení částky 5 000 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 1. 7. 2019 do zaplacení a s odměnou ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze. Žalobkyně uvedla, že společnost , Anonymizováno, . vystavila dne 4. 12. 2013 směnku vlastní, ve které vyjádřila svůj bezpodmínečný slib zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně směnečnou sumu ve výši 86 229 634 Kč s tím, že žalovaný a , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, převzali směnečné rukojemství. Splatnost směnky nastala dne 30. 6. 2019 s tím, že žalovaný na směnku ničeho nezaplatil, třebaže k její úhradě byl vyzván doporučeným dopisem ze dne 8. 8. 2019.2. Soud prvního stupně vydal dne 22. 10. 2019 směnečný platební rozkaz č. j. 53 Cm 128/2019-45, kterým žalovanému (a Petře Žilové) uložil povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně směnečný peníz ve výši 5 000 000 Kč, 6 % úrok z částky 5 000 000 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 16 666,67 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 250 834 Kč.3. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky, ve kterých uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala na škodu dlužníka a ve zlé víře s tím, že zneužila zajišťovací blankosměnku v rozporu s dobrými mravy, neboť ji využila nikoli za účelem zajištění závazku, ale za účelem získání prospěchu, kterého by věřitel jinak nedosáhl včetně jejího excesivního vyplnění a předčasného použití v rozporu s vyplňovacím prohlášením.4. Žalovaný v souvislosti s uplatněnými námitkami zejména uvedl, že- právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne 4. 12. 2013 výstavci směnky (společnosti , Anonymizováno, ) úvěr ve výši 96 000 000 Kč splatný dne 31. 10. 2018, který byl zčásti splacen v rozsahu jistiny 20 000 000 Kč a v rozsahu smluvního úroku ve výši 22 623 222 Kč s tím, že ke dni splatnosti mělo být zaplaceno 76 000 000 Kč,- ke dni uzavření úvěrové smlouvy žalovaný přistoupil k výše uvedenému závazku a současně avaloval zajišťovací blankosměnku vystavenou , Anonymizováno, s vědomím toho, že ekonomika dlužníka je dobrá a nemůže dojít k ohrožení splacení úvěru,- v daném období poskytla právní předchůdkyně žalobkyně další obdobné úvěry společnostem , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jež byly vzájemně personálně propojeny,- výstavce směnky jednal s , Anonymizováno, za účelem poskytnutí úvěru ve výši 76 000 000 Kč určeného ke splacení (refinancování) poskytnutého úvěru k datu 31. 10. 2018, o čemž byla právní předchůdkyně žalobkyně informována,- právní předchůdkyně žalobkyně dne 9. 10. 2018 vyúčtovala výstavci smluvní pokutu ve výši 5 760 000 Kč a dne 1. 11. 2018 zesplatnila celý úvěr s následným 36 % p. a. úročením,- žalobkyně výše uvedeným nezákonným postupem cíleně „zničila“ prosperující podnik výstavce, který následně dne 3. 12. 2018 odstoupil od úvěrové smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně,- vyměřená smluvní pokuta v celkové výši 5 760 000 Kč sestává ze tří položek po 1 920 000 Kč (2% z poskytnuté jistiny úvěru) a byla uložena za porušení povinnosti výstavce zřídit rezervní fond na svém běžném účtu s ročním příspěvkem 500 000 Kč, za porušení povinnosti v důsledku čtvrtletního nepředložení přehledu o objemu vyrobené elektřiny k datu 30. 6. 2018 a v důsledku porušení povinnosti týkající se neposkytnutí půjčky třetímu subjektu s tím, že výstavce poskytl půjčku ve výši 100 000 Kč společnosti , Anonymizováno, a půjčku ve výši 843 397,26 Kč společnosti , Anonymizováno- smlouvu o úvěru za právního předchůdce žalobkyně (Moravský peněžní ústav – spořitelní družstvo) podepsal pouze člen představenstva a žalovaný považuje takový úkon za zdánlivé právní jednání,- vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry vícero subjektům v úhrnné výši 408 000 000 Kč, považuje žalovaný tyto úvěry za neplatné z důvodu porušení pravidel angažovanosti z důvodu jejich personálního propojení,- uplatnil námitku promlčení,- k námitce excesivního vyplnění směnky uvedl, že právní předchůdkyně žalobkyně nebyla oprávněna vyplnit do blankosměnky datum splatnosti 30. 6. 2019 a směnečnou sumu 86 299 634 Kč,- pohledávku žalobkyně lze pouze považovat za nárok z titulu bezdůvodného obohacení, a to maximálně ve výši 40 300 000 Kč, když od poskytnutého úvěru je třeba odečíst splacenou jistinu 20 000 000 Kč, smluvní úroky ve výši 22 623 222 Kč, částku 10 101 504 Kč představující plnění ze solární elektrárny, kterou platí , Anonymizováno, a inkasuje právní předchůdkyně žalobkyně na úhradu svých pohledávek, částku 3 001 033 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně strhla z účtu žalovaného na úhradu svých „údajných pohledávek“.5. Právní předchůdkyně žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 30. 12. 2019 k námitkám žalovaného uvedla, že je považuje za nedůvodné, případně neprojednatelné v důsledku chybějících skutkových tvrzení a je na místě je odmítnout s tím, že považuje úvěrovou smlouvu za platně uzavřenou a účinnou. I v případě, že by se stala neplatnou, pak by žalobkyni svědčil nárok i z titulu bezdůvodného obohacení, když ze směnky bylo uplatněno pouze 5 000 000 Kč.6. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně směnečný platební rozkaz ponechal proti žalovanému v plném rozsahu v platnosti a právní předchůdkyni žalobkyně přiznal náhradu námitkového řízení ve výši 69 405,60 Kč. V odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že i když má žalovaný postavení směnečného rukojmího, pak mu svědčí právo k uplatnění kauzálních námitek, neboť přistoupil ke kauzálnímu závazku a účastnil se vzniku smluvního vztahu vedle výstavce s remitentem směnky. Soud prvního stupně dovodil existenci platné směnky vlastní, z níž žalobkyně dovozuje svůj nárok, vystavené k zajištění smlouvy o úvěru s tím, že směnka byla původně blankosměnkou. Smluvní strany v Dohodě o vyplňovacím právu směnečném sjednaly, že blankosměnka zajišťuje dluh výstavce i v případě, že smlouva o úvěru nebude platná, z tohoto důvodu bude zajišťovat případné bezdůvodné obohacení, jež dle tvrzení žalovaného činí 40 300 000 Kč. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně uplatnila pohledávku pouze ve výši 5 000 000 Kč, dovodil soud splnění podmínek pro ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. Z tohoto důvodu považoval soud námitky týkající se neplatnosti nebo nicotnosti úvěrové smlouvy za irelevantní z důvodu zajištění nároku i z titulu bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně s vědomím toho, že úvěr se stal splatným dne 31. 10. 2018, nepochybila, pokud do blankosměnky vyplnila pozdější datum splatnosti 30. 6. 2019. Soud neshledal v jednání právní předchůdkyně žalobkyně porušení právních povinnosti a jednání v rozporu s dobrými mravy, pokud činila úkony poté, co byl žalovaný v prodlení s úhradou závazku. V průběhu řízení nebylo dovozeno, že by žalovaný podepsal směnku v tísni nebo v omylu, když netvrdil jednání v omylu a tíseň v obchodně závazkovém vztahu nemůže nastat. Konečně ani k promlčení směnečného nároku nedošlo, když nárok ze směnky splatné ke dni 30. 6. 2019 byl u soudu uplatněn dne 17. 9. 2019.7. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání soudu prvního stupně. V odůvodnění svého odvolání zejména uvedl, že soud neúplně zjistil skutkový stav, když odmítl prakticky veškeré důkazy, přičemž se formalisticky zaměřil pouze na směnku. Nevzal v úvahu, že výstavce směnky byl v říjnu 2018 připraven splatit jistinu úvěru ve výši 76 000 000 Kč a měl na splacení připraveny peněžní prostředky od , Anonymizováno, ., právní předchůdkyně žalobkyně však částku uměle navýšila o smluvní pokutu s tím, že výstavce měl finanční rezervu pouze ve výši 3 000 000 Kč. Z důvodu existence pohledávky z titulu smluvní pokuty , Anonymizováno, neposkytla výše uvedený úvěr, neboť jeho poskytnutím by i tak nezaniklo zajištění na majetku žalované. Vzhledem k tomu, že ke splnění závazku výstavcem směnky (společnosti , Anonymizováno, ) nedošlo v důsledku úmyslného zmaření plnění ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, nemůže být výstavce směnky v prodlení se splněním svého závazku a nebylo tudíž možné dle vyplňovacího prohlášení blankosměnku vyplnit a uplatnit. Žalovaný považuje jednání žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, když zmařila včasné splacení úvěru a vůči žalovanému uplatnila „drakonické“ sankční úroky ve výši 36% p. a. z jistiny 76 000 000 Kč. Jelikož dle vyplňovacího práva bylo možné blankosměnku vyplnit v případě bezdůvodného obohacení vzniklého z neplatné smlouvy, pak v daném případě taková situace nenastala, když žalovaný shledal smlouvu za nicotnou. Jelikož bezdůvodné obohacení vzniklo již ke dni poskytnutí peněžních prostředků výstavci a nikoli ke dni 31. 10. 2018, pak v daném případě došlo k promlčení nároku.8. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného zcela odkázala na odůvodnění rozsudku soudu prvního s