2 Cmo 116/2023-48 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem vyhověl soud prvního stupně žalobě podané v této věci a zavázal žalované, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci směnečný peníz 1 514 279 Kč s úrokem 6 % od 1.1.2022 do zaplacení a se směnečnou odměnou 5 047 Kč. Zavázal také žalované, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci k rukám jeho právní zástupkyně na náhradu nákladů řízení částku 120 556 Kč.2. Proti tomuto rozsudku se prostřednictvím ustanoveného opatrovníka odvolal žalovaný 1.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.4. Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně rozhodl v této věci původně směnečným platebním rozkazem ze dne 29.4.2022, č. j. 37 Cm 29/2022-13. Usnesením ze dne 31.5.2022, č. j. 37 Cm 29/2022-16 soud prvního stupně tento rozkaz zrušil, když se jej nepodařilo doručit žádnému ze žalovaných. Ve vztahu k prvnímu žalovanému probíhalo doručování směnečného platebního rozkazu tak, že byl dodán do datové schránky tohoto žalovaného dne 29.4.2022, ale za prvního žalovaného se do datové schránky nikdo nepřihlásil.5. Usnesením ze dne 31.5.2022, č. j. 37 Cm 29/2022-17 vyzval soud prvního stupně účastníky tohoto řízení, aby se vyjádřili do deseti dnů od doručení usnesení, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Upozornil také na to, že v případě, že se k této výzvě účastník řízení nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím v této věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce vyjádřil výslovně souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání podáním ze dne 2.6.2022. Žalovaní se k této výzvě soudu nevyjádřili. Co se týká prvního žalovanému byla zmíněná výzva dodána do jeho datové schránky dne 2.6.2022. Doručena byla fikcí, když se do deseti dnů od dodání unesení do datové schránky prvního žalovaného nikdo do této datové schránky nepřihlásil.6. Soud prvního stupně tedy rozhodl ve věci napadeným rozsudkem. Stejnopis písemného vyhotovení tohoto rozsudku byl opět zaslán soudem prvního stupně do datové schránky prvního žalovaného, kam byl dodán dne 19.8.2022. Protože ani tentokráte se do datové schránky prvního žalovaného žádná oprávněná osoba ve lhůtě deseti dnů od dodání zprávy nepřihlásila, platí rozsudek za doručený fikcí dnem 29.8.2022.7. Usnesením ze dne 4.10.2022, č. j. 37 Cm 29/2022-26 ustanovil soud prvního stupně žalovanému 1. opatrovníka, jak je ten označen shora. Usnesení nabylo právní moci dnem 2.11.2022. Toto rozhodnutí je odůvodněné tak, že první žalovaný má mít dva jednatele, kteří jednají ve všech věcech společně. V současnosti však má společnost prvního žalovaného pouze jednoho jednatele, kterým je druhý žalovaný. Společnost proto nemůže podle § 21 odst. 1 o. s. ř. před soudem vystupovat.8. Soudem ustanovený opatrovník žalovaného 1. podal dne 29.11.2022 za tohoto žalovaného odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.9. Z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 311814 vyplývá, že společnost prvního žalovaného má dva jednatele, kteří jednají za společnost ve všech věcech společně. Jedním z jednatelů byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který však byl ke dni 25.11.2020 z obchodního rejstříku vymazán. Jediným jednatelem prvního žalovaného zůstal druhý žalovaný, to znamená , Jméno advokáta B, . Žádný jednatel za vymazaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, až doposud ustanoven nebyl.10. Není žádných pochybností o tom, že v případě, kdy má společnost s ručením omezeným dva jednatele, kteří mohou jednat pouze společně, jak je tomu v tomto případě, mohou v občanském soudním řízení jednat za takovou společnost tito jednatelé rovněž pouze společně, jak je patrné z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Potom mohou jen společně podepisovat podání určená soudu, musí se společně účastnit jednání před soudem, jen společně mohou udělit pověření k jednáním se soudem a před ním podle § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a jen společně mohou společnosti ustanovit pro jednotlivé řízení zástupce podle § 24 o. s. ř. Jestliže společnost chce před soudem vystupovat a brání-li tomu chybějící jeden z jednatelů, mohou jistě být dány podmínky pro ustanovení opatrovníka takové společnosti podle § 29 odst. 2 o. s. ř. Je ovšem otázkou, zda chybějící druhý jednatel, nejde-li o okolnost jen přechodné povahy, neparalyzuje společnost zcela a zda není namístě ustanovit především hmotně právního opatrovníka podle § 486 o. z.11. Potřeba ustanovit právnické osobě opatrovníka musí ovšem v řízení vyvstat. Může se tak stát z podnětu samotné právnické osoby, zejména, když chybí oprávněná osoba již pro podání žaloby či jiného návrhu, kterým se zahajuje řízení. Tato potřeba může vyvstat i za řízení, aniž by to kdokoliv navrhoval. Typicky je tomu v případě, že soudu dojde podání takové právnické osoby, které trpí nedostatkem podpisu osoby oprávněné za právnickou osobu v řízení jednat. Nezbytnost ustanovení opatrovníka může ovšem vyvstat i tak, že takové právnické osobě nelze vůbec doručovat soudní písemnosti pro nedostatek osoby, která je oprávněná se přihlásit do příslušné datové schránky společnosti.12. Obchodním společnostem je povinně zřizována datová schránka a potom soudní písemnosti jsou doručovány podle § 45 odst. 2 o. s. ř. do této datové schránky. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, je oprávněn k přístupu do datové schránky statutární orgánu anebo člen statutárního orgánu. Není pochybností o tom, že v případě, kdy právnická osoba má více statutárních orgánů anebo má statutární kolektivní povahy, mají toto oprávnění všichni, kdo jsou v postavení statutárního orgánu anebo jeho člena. Nezáleží při tom, jak více statutárních orgánů anebo jak statutární orgán kolektivní povahy jedná navenek. Například ohledně kolektivních statutárních orgánů nemůže být proto významné, zda mají potřebný počet členů. Otevření datové schránky tím, že se do ní přihlásí oprávněná osoba, je úkonem stejné technické povahy, jako je otevření domovní nebo bytové poštovní schránky tím, kdo je oprávněným držitelem klíčů od ní.13. Z toho pro tuto věc vyplývá, že první žalovaný vždy měl možnost, bez ohledu na to, že od určitého okamžiku neměla společnost ustanoveny oba jednatele, vždy se prostřednictvím zbývajícího jednatele přihlásit do datové schránky, a tedy i v době, kdy již druhého jednatele neměl, mohly mu být účinně doručovány soudní písemnosti.14. Jestliže ovšem zbývající jednatel se do datové schránky prvního žalovaného soustavně nepřihlašoval, docházelo nutně, nakolik to procení předpisy připouštějí, k doručování fikcí. Při tom doručování fikcí procesní předpisy zakotvují zejména proto, aby pasivitou adresáta soudních a jiných úředních písemností nemohlo být mařeno doručování takových písemností a tím prodlužováno anebo přímo mařeno příslušné řízení. Oprávněná osoba prvního žalovaného soustavně se nepřihlašovala do datové schránky prvního žalovaného, ten se tak o zaslaných soudních písemnostech nijak nedozvěděl a nelze z ničeho dovodit, že by v případě, kdyby se s doručenými písemnostmi seznámil, hodlal by na ně nějak reagovat. Je ostatně příznačné, že zbývající jednatel prvního žalovaného, tedy druhý žalovaný, byl stejně v tomto řízení pasivní jako první žalovaný. Kdyby se zbývající jednatel prvního žalovaného do jeho datové schránky přihlásil, seznámil se tak s doručovanými soudními písemnostmi a dal by najevo jakýkoliv procesní úkon, jenž nutně byl by pro nedostatek kontrasignace dalším jednatelem vadný, představovalo by to jasné znamení, že je nutné prvnímu žalovanému ustanovit opatrovníka alespoň procesního. Pak by byl namístě závěr, že do té doby, než bude rozhodnutí o ustanovení opatrovníka pravomocné a než od této právní moci uplyne zákonná patnáctidenní odvolací lhůta, nemohlo by být soudní rozhodnutí pravomocné.15. Je-li však první žalovaný v tomto řízení zcela pasivní, aniž by vyšlo jakkoliv najevo, že je tomu tak z důvodů, které mají původ ležící mimo sféru tohoto žalovaného, že jde o důvody, kterým nemohl zabránit a ani je překonat, znamenalo by připustit běh nové odvolací lhůty, třebaže napadený rozsudek soudu prvního stupně již je déle pravomocný, přitakat pasivitě prvního žalovaného a tuto honorovat, aniž by ten jakkoliv dal najevo, že se vůbec hodlá v tomto řízení jakkoliv bránit.16. Proto je nutné v tomto případě vycházet z okamžiku, kdy po dodání napadeného rozsudku do datové schránky prvního žalovaného marně uplynula zákonná desetidenní lhůta, jako rozhodného pro běh odvolací lhůty. Ta pak marně skončila dříve, než bylo jakékoliv odvolání podáno, a napadený rozsudek soudu prvního soudu tak nabyl právní moci. Odvolání podané opatrovníkem prvního žalovaného, byť opatrovníkem soudem prvního stupně ustanoveným, je tedy nutně již opožděné.17. Odvolací soud proto toto odvolání proti napadenému rozsudku soudu prvního stupně podle § 218a o. s. ř. odmítl jako opožděně podané.18. Protože žalující straně v tomto odvolacím ř