2 Cmo 120/2022-673 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 17. 6. 2015 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 200 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky od 5. 4. 2013 do zaplacení a s odměnou ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze. Žalobkyně uvedla, že žalovaný vystavil dne 5. 4. 2012 směnku vlastní splatnou na viděnou, ve které vyjádřil svůj bezpodmínečný slib zaplatit žalobkyni směnečnou sumu ve výši 200 000 Kč. Ve shodě s čl. I § 34 odst. 1 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále ZSŠ) se stala směnka splatnou po uplynutí jednoroční lhůty k placení, tedy dne 5. 4. 2013. Žalovaný na směnku ničeho nezaplatil, třebaže k její úhradě byl vyzván předžalobní výzvou.2. Soud prvního stupně vydal dne 22. 7. 2015 směnečný platební rozkaz č. j. 49 Cm 122/2015-20, kterým žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 200 000 Kč, 6% úrok z částky 200 000 Kč od 5. 4. 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 666,66 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 33 604,80 Kč.3. Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný včasné námitky, ve kterých uvedl, že mu není známo, že by podepsal předmětnou směnku, kterou neviděl, nebyla mu ani zaslána v kopii, od Aleše Hodiny (původního majitele směnky) nikdy nedostal žádné peníze a ani mu nic nedluží. Mezi žalovaným a , Anonymizováno, neexistuje žádný závazek nebo důvod, pro který by měla být směnka vystavena. Dále uvedl, že směnka mu nebyla předložena k placení, je promlčena a neplatná, protože nemá všechny náležitosti.4. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne 15. 12. 2015 uvedla, že směnku vystavil žalovaný, námitku obsahující tvrzení, že mu není známo její vystavení a seznámení s listinou obsahující směnečný závazek, považuje za neurčitou a nedůvodnou. Námitky žalovaného týkající se kauzálních vztahů jsou nepřípustné s odkazem na čl. I § 17 ZSŠ. Tvrzení žalovaného, že neexistoval důvod pro vystavení směnky, jsou ve směnečném řízení nerozhodná vzhledem k abstraktní povaze směnky. V dané věci žalovaný vystavil směnku pro remitenta oproti předané finanční hotovosti za účelem nákupu akcií ve prospěch remitenta. Žalovaný si však finanční prostředky ponechal, nepoužil na nákup akcií a nevrátil je zpět remitentovi. K námitce nepředložení směnky k placení svá práva ze směnky vůči žalovanému jako přímému dlužníkovi neztratil s odkazem na č. I § 53 odst. 1 ZSŠ. Vzhledem k tomu, že směnka se stala splatnou dne 5. 4. 2013, tak k promlčení nároku v rámci tříleté promlčecí lhůty nedošlo. Námitku týkající se chybějících náležitostí směnky považuje žalobkyně za neurčitou a nedůvodnou, když žalovaný konkrétně neuvedl, které náležitosti směnky chybí.5. Rozsudkem ze dne 19. 3. 2019, č. j. 49 Cm 122/2015-2013 soud prvního stupně směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti a žalobkyni přiznal náhradu námitkového řízení ve výši 48 313,60 Kč. V odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že žalovaný zčásti změnil svá skutková tvrzení uvedená v námitkách, když uznal svůj pravý podpis na směnce. Námitky žalovaného, že směnku neviděl, nemá žádnou kauzu a je neplatná vyhodnotil za neprojednatelné z důvodu jejich obecného charakteru. I když nebylo na směnce uvedeno místo a datum splatnosti, pak se jedná o směnku splatnou v Plzni dle místa vystavení. Jelikož se jedná o směnku splatnou na viděnou a směnka nebyla ve lhůtě dle čl. I § 34 ZSŠ předložena k placení, musí se tak stát ve lhůtě jednoho roku, tj. v daném případě dne 5. 4. 2013. Vzhledem k tomu, že žalobní návrh byl u soudu uplatněn dne 17. 6. 2015 a směnka se stala splatnou dne 5. 4. 2013, k promlčení nároku v rámci tříleté promlčecí lhůty nedošlo (čl. I § 70 odst. 1 ZSŠ).6. K odvolání žalovaného byl výše uvedený rozsudek zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2020, č. j. 2 Cmo 296/2019-52, který ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že předmětná listina je platnou směnkou splatnou na viděnou s tím, že k promlčení nároku nedošlo a ani nepředložení směnky k placení nemá za následek ztrátu práv proti žalovanému.7. K námitce neexistence kauzálního vztahu zajištěného směnkou a k tvrzení žalovaného, že původnímu majiteli nic nedluží a není mu nic známo „kde a z jakého důvodu se směnka vzala“ odkázal odvolací soud na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2916/2016. Závěr soudu prvního stupně o neprojednatelnosti námitky nedostatku kauzy tak nemohl obstát, a proto bylo na místě se jí zabývat a to i z hlediska čl. I § 17 ZSŠ, pokud by případně nebylo v řízení prokázáno, že směnka byla jejím remitentem na žalobce indosována až po uplynutí lhůty k protestu.8. Po doplnění dokazování soud prvního stupně rozsudkem ze dne 16. 3. 2022, č. j. 49 Cm 122/2015-625 ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti a žalobci přiznal náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 291 428,52 Kč. V odůvodnění rozsudku odkázal na svědeckou výpověď , Anonymizováno, , který uvedl, že žalobkyni nezná, žalovaného zná dlouhodobě a , Anonymizováno, zná z firemních akcí. Svědkovi není známo spojení mezi , Anonymizováno, s tím, že nebyl ani přítomen podpisu směnky. Zpochybnil, že by došlo ke společnému setkání , Anonymizováno, , žalovaného a , Anonymizováno, . Svědek , Anonymizováno, v rámci své výpovědi potvrdil existenci směnky, jejíž zaplacení je předmětem sporu, kterou vystavil žalovaný v den uvedený na směnce (5. 4. 2012) s tím, že jednal za společnost , Anonymizováno, ., směnku podepsal a předal ji svědkovi za účasti , Anonymizováno, na čerpací stanici , Anonymizováno, oproti částce 200 000 Kč, kterou svědek předal žalovanému za účelem zajištění nákupu akcií společnosti , Anonymizováno, tím, že za poskytnutou hotovost svědek žádné akcie od žalovaného neobdržel. S výjimkou směnky nebyla pořízena žádná jiná listina. V okamžiku, kdy se svědek doslechl o problémech žalovaného a , Anonymizováno, , kteří neplnili své závazky jiným osobám, tak se směnky zbavil a převedl ji na žalobkyni za částku 200 000 Kč, která byla v hotovosti zaplacena, i když její výše nebyla pro svědka nijak zásadní vzhledem k jeho ostatním investičním aktivitám.9. Na základě výsledků provedeného dokazování soud prvního stupně měl za prokázanou kauzu směnky, jež představoval nákup akcií za poukázanou platbu 200 000 Kč, kterou převzal do své dispozice žalovaný oproti vystavené směnce s odkazem na výpověď , Anonymizováno, , o které neměl důvod pochybovat. Výpověď svědka , Anonymizováno, byla rozporná v části, v níž zpochybnil svou účast při vystavení směnky. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaný nezpochybnil svůj podpis na směnce a s odkazem na závěry odvolacího soudu v usnesení ze dne 18. 5. 2020, č. j. 2 Cmo 296/2019-252 je směnka platnou listinou obsahující veškeré zákonné náležitosti, nedošlo k promlčení směnečného nároku, případné nepředložení směnky k placení nemá za následek ztrátu práv proti žalovanému jako přímému dlužníku.10. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání soudu prvního stupně z důvodu nesprávného skutkového a právního posouzení věci. V odůvodnění svého odvolání uvedl, žalovaný vykonával předsedu představenstva společnosti , Anonymizováno, v postavení tzv. „bílého koně“, když celou společnost fakticky řídil , Anonymizováno, . Žalovaný zejména poukázal na nevěrohodnou výpověď , Anonymizováno, , který v pozici remitenta směnky měl osobní zájem na výsledku sporu. Žalovaný v oblasti zprostředkování nákupu cenných papírů neměl žádnou odbornou způsobilost, k takové činnosti neměl ani živnostenské oprávnění. Vzhledem k tomu, že svědek , Anonymizováno, nespěchal na vyřízení obchodu týkající se nákupu akcií , Anonymizováno, , jeví se místo obchodního jednání na benzínové pumpě značně nevěrohodné. Svědek ničeho nevypověděl ohledně konkrétních podmínek, za kterých měl žalovaný akcie nakoupit. Výpověď tohoto svědka však nebyla podpořena svědeckou výpovědí , Anonymizováno, , který nepotvrdil, že byl přítomen vystavení směnky ani předání peněz ze strany , Anonymizováno, žalovanému. Svědek , Anonymizováno, si rovněž nevybavil, že by se , Anonymizováno, znal s žalovaným. Za situace, kdy svědek , Anonymizováno, zaznamenal určité problémy v souvislosti s probíhajícím trestním řízení, směnku převedl indosací na žalobkyni za plnou nominální hodnotu 200 000 Kč, kterou dle jeho tvrzení dostal v hotovosti zaplacenou. Nebylo tvrzeno ani osvědčeno, že by žalobkyně prověřovala bonitu žalovaného a potenciální vymahatelnost pohledávky. Pokud by tak učinila, zjistila by, že se jedná o značně rizikovou transakci. V ideálním případě by její profit představoval pouze 6% úrok a směnečnou odměnu.11. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného zejména poukázala na nevěrohodnost osoby svědka , Anonymizováno, , který společně s žalovaným byli pravomocně odsouzeni pro podvod s akciemi, přičemž se neshodnou ani na základních skutečnostech ohledně vystavení a podpisu směnky.12. Odvolací soud přezkoumal napadaný rozsudek dle § 212 a § 212a