2 Cmo 195/2022-95 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znalkyni , Anonymizováno, znalečné ve výši 15 353 Kč. Stejným usnesením soud prvního stupně dále uložil účastníkům řízení, aby se vyjádřili k přiloženému znaleckému posudku zpracovanému uvedenou znalkyní. Uvedl, že znalkyně zpracovala znalecký posudek z oboru písmoznalectví. Vyčerpala při tom soudem položené otázky a posudek nevykazuje žádné zjevné logické závady a je zpracován s náležitou péčí. Znalecký posudek má všechny potřebné formální a obsahové náležitosti. Výše uvedené znalečné je za 33 hodin znalecké činnosti, a to 6 hodin po 450 Kč, 8 hodin po 420 Kč a 19 hodin po 400 Kč, dále jedna paušální odměna 500 Kč a hotové výdaje ve výši 1 193 Kč za tisk 35 černobílých stran a 64 barevných stran.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že neobdržel se znaleckým posudkem kalkulaci znalečného a nemohl posoudit relevantnost vyúčtování znalečného. Při tom ani z napadeného usnesení soudu prvního stupně nelze rozpoznat, podle jakých měřítek účtovala znalkyně různé sazby za jednotlivé znalecké činnosti. Není ani patrné, proč soud shledal přiměřenou spotřebu času právě v rozsahu 33 hodin a zda by stejně rozhodl také v případě, kdyby bylo účtováno 30 anebo 37 hodin. Považuje také za nejasné, jak znalkyně dospěla k částce 1 193 Kč za hotové výdaje. Znalecký posudek má 8 stran černobílého textu a 16 stran barevných, tedy celkem 24 stran, jak je ostatně na straně 1 posudku také uvedené. Proč je tedy účtován tisk 35 stran černobílých a 64 stran barevných.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že znalkyně , Anonymizováno, za předmětný znalecký posudek účtovala paušál 500 Kč za převzetí a vrácení směnky a srovnávacích podkladů a úkony spojené s administrativou, 3 hodiny po 450 Kč za zkoumání sporných podpisů, grafické rozbory, měření a technické zkoumání, 13 hodin po 400 Kč za analýzy srovnávacích podpisů, měření a komparace, 3 hodiny po 450 Kč za stanovení identifikační hodnoty znaků nalezených při srovnání podpisů, 8 hodin po 420 Kč za formulace znaleckého posudku, včetně nálezu, důkazu a závěrů a 6 hodin za zpracování dokumentace po 400 Kč.5. Vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném, ve znění účinném do 31. 12. 2022, stanoví v § 2 odst. 1 bez bližšího určení, že výše odměny za znaleckou činnost se pohybuje v rozpětí od 300 do 450 Kč za jednu hodinu znalecké činnosti. Pro některé znalecké činnosti stanoví § 5 vyhlášky paušální odměny stanovené v příloze č. 1 vyhlášky. Podobně v § 13 stanoví vyhláška paušální částky pro hotové výdaje znalce. Vyhláška v žádném případě, tedy ani v případech běžně zpracovávaných posudků, jako jsou třeba posudky oceňující nemovité, movité nebo jiné věci či práva, nestanoví žádné normy spotřeby času pro zpracování znaleckých posudků. Nutný rozsah znalecké činnosti je tedy dán větší nebo menší náročností každého jednotlivého zadaného znaleckého zkoumání.6. Jestliže soud v civilním soudním řízení zadává znalecký posudek podle § 127 o. s. ř. je tomu tak proto, že je potřeba vyřešit určitou odbornou otázku. Potom důsledně vzato je otázka přezkoumání množství času spotřebovaného pro výsledný znalecký posudek a také znalcem použitých hodinových sazeb také do jisté míry obornou otázkou. Tedy jistě bylo by možné vyúčtování znalečného překontrolovat prostřednictvím jiného znalce. Tím by se však problém nikdy nevyřešil, nýbrž pouze odsunul. I tento znalec by účtoval znalečné a opět by mohl vyvstat problém kontroly jeho věcné správnosti co do spotřeby času i použitých sazeb. Proto tímto směrem s výjimkou případů zcela mimořádných v civilním soudním řízení jíti nelze. Soud tedy může při kontrole vyúčtování, kterou samozřejmě provést musí, vycházet jen z obecné zkušenosti a zejména ze zkušenosti, kterou nabyl při likvidaci vyúčtování jiných před tím podaných obdobných znaleckých posudků. Znalecké posudky z oboru písmoznalectví jsou v civilním soudním řízení poměrně frekventované, a tedy soudy mají obecně dostatek zkušeností k posouzení, kolik přibližně času je potřeba pro zpracování posudku z tohoto oboru a jaké hodinové sazby jsou přiměřené. Zdůraznit je nutno slovo přibližně, protože je pravdou, že z této zkušenosti skutečně nijak nevybočuje spotřeba práce v rozptylu i několika hodin. Tedy jakýkoliv soud by v případě předmětného znaleckého posudku bez problémů likvidoval znalečné při spotřebě práce třeba 35 hodin. Proto očekávat exaktní rozbor vyúčtovaného znalečného a jeho porovnání s exaktními předem danými hodnotami je nemyslitelné a očekávat to od žádného soudu nelze. Žádné předem dané hodnoty prostě k dispozici nejsou. Vzhledem k individuální náročnosti jednotlivých zkoumání nepřichází v úvahu ani žádné průměrování.7. Odvolateli je nutno přisvědčit, co se odměny za znaleckou činnost týká, že mu soud nijak neumožnil, aby se mohl seznámit s tím, v čem jednotlivé účtované znalecké úkony spočívaly, na kterou konkrétní znaleckou činnost bylo vynaloženo kolik hodin, a ke kterým jednotlivým činnostem se vztahovaly jednotlivé znalkyní použité hodinové sazby. Popis obsažený v odůvodnění napadeného usnesení je z tohoto pohledu nedostatečný.8. Toto nedopatření je napraveno výše uvedenými zjištěními odvolacího soudu. Z těchto zjištění, je zřejmé, že znalkyně provedla činnosti, jež jsou v souvislosti s obdobnými posudky nezbytné a jsou také jednotlivými znalci běžně prováděny. Také spotřeba času odpovídá tomu, co vykazují v obdobných případech jiní znalci z oboru písmoznalectví. Ani tady ovšem nelze spotřebu času paušalizovat, protože v jednotlivých případech může být spotřeba času odlišná. Mimo jiné zejména s ohledem na rozsah srovnávacího materiálu, který je nutno v jednotlivých případech prozkoumat a posoudit. Ze stejných zjištění je také patrné, že nejvyšší sazbu znalkyně použila jen pro nejnáročnější řešené problémy a tam, kde postačovala menší odbornost, sáhla k sazbám nižším. Tam, kde to vyhláška o znalečném stanoví, použila znalkyně paušální sazbu podle bodu 2. přílohy č. 1 vyhlášky. Proto se odvolací soud po doplnění potřebných zjištění ztotožňuje s tím, jak soud prvního stupně stanovil odměnu znalkyně za zpracovaný znalecký posudek.9. Co se týká hotových výdajů, vycházela znalkyně v souladu s § 13 odst. 1 vyhlášky o znalečném ze sazeb uvedených v bodech 1. a 3. přílohy č. 2 vyhlášky. Likvidovaným rozsahem se nemusel soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení vůbec zabývat, protože vyplývá ze samé logiky věci a likvidovaný rozsah lze ověřit prostou a nijak náročnou logickou úvahou. Znalecký posudek vskutku obsahuje 8 černobílých a 16 barevných stran. Je ale přece nadevše jasné, že znalecký posudek musel být vytištěn nejméně ve čtyřech exemplářích. Jeden je samozřejmě obsahem spisu, další dva exempláře obdrželi účastníci řízení spolu s napadeným usnesením a konečně jeden exemplář zcela pochopitelně musel zůstat znalkyni. Proto muselo být vytištěno 32 stran černobílých a 64 stran barevných. Znalkyně musela soudu předložit nejen samotný znalecký posudek, nýbrž také vyúčtování znalečného. Jeden exemplář vyúčtování obdržel soud, jeden potřebuje znalkyně pro svoji evidenci a jeden pro případné dokumentování v souvislosti s daní z příjmů pro příslušný finanční úřad. Potom vychází celkem 35 tištěných černobílých stran. Jelikož je tato otázka hotových výdajů bez dalšího zcela jasná a je snadné se dobrat ohledně výše znalecké odměně nikoliv pouze přibližného nýbrž vskutku exaktního výsledku, jsou výhrady žalovaného v této souvislosti nedůvodné.10. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.