2 Cmo 199/2022-171 — Vrchní soud v Praze

Soud prvního stupně rozhodl napadeným rozsudkem tak, že ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 16. 12. 2020, č. j. 34 Cm 145/2020-13, rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů námitkového řízení žalobkyně ve výši 38 674 Kč a o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů státu ve výši 7 732,15 Kč (výrok I., II., III. rozsudku). Současně přiznal znalci , Anonymizováno, znalečné ve výši 4 121,19 Kč (výrok IV. rozsudku).Proti rozsudku v rozsahu výroku I. až III. (vycházeno bylo z obsahu odvolání a jeho důvodů) se žalovaný ve lhůtě stanovené zákonem odvolal.Při jednání odvolacího soudu dne 18. 4. 2023 účastníci řízení shodně navrhli odvolacímu soudu ukončení věci schválením smíru. Obsah smíru při jednání formulovali, podepsali a navrhli jeho schválení.Podle § 99 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci řízení skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje. Smír neschválí, jestliže je v rozporu s právními předpisy. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.Podle § 211 o. s. ř. lze řízení skončit schválením smíru i v odvolacím řízení. Odvolací soud proto zkoumal, zda jsou splněny zákonné podmínky pro schválení navrhovaného smíru.Odvolací soud poté, co dospěl k závěru, že navrhovaný smír není v rozporu s právními předpisy podle § 211, § 99, § 214 odst. 1, § 220 odst. 2 a § 223 o. s. ř. změnil napadený rozsudek tak, že zrušil předmětný směnečný platební rozkaz a navrhovaný smír schválil.Současně odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2, § 148 odst. 1 o. s. ř. o nákladech řízení státu tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení, když výrok o nákladech řízení státu nebyl pojat do schváleného smíru.