2 Cmo 60/2023-81 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením přiznal soud prvního stupně znalci , Anonymizováno, za znalecký posudek z oboru písmoznalectví ze dne 21. 3. 2023 a) podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, paušální odměnu za převzetí věci a obeznámení se s případem 500 Kč, b) podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném odměnu za tři hodiny práce po 450 Kč při zkoumání sporných materiálů, grafické rozbory a měření celkem 1 350 Kč, c) podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném odměnu za osm hodin práce po 450 Kč při pořízení a zkoumání srovnávacího materiálu, jeho rozbory a měření celkem 3 600 Kč, d) podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném odměnu za devět hodin práce po 450 Kč při stanovení identifikační hodnoty znaků nalezených při srovnávání materiálů celkem 4 050 Kč, e) podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném odměnu za pět hodin práce po 420 Kč při stylizaci posudku celkem 2 100 Kč, f) podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném odměnu za pět hodin práce po 400 Kč při dokumentaci celkem 2 000 Kč, g) podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném odměnu za jednu hodinu práce ze 300 Kč při kompletaci vybavení posudku a tedy na znalecké odměně celkem 13 900 Kč. Dále přiznal náhradu hotových výdajů podle § 10 odst. 1 písm. a) vyhlášky o znalečném ve výši 786 Kč za rozmnožení posudku a náhradu poštovného ve výši 60 Kč. Soudem přiznané znalečné proto činí celkem 14 746 Kč. Napadené usnesení obsahuje vedle uvedeného výroku ještě poučení. Odůvodnění součástí usnesení není.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalovaní společným odvoláním a navrhují jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Napadené usnesení považují za nepřezkoumatelné pro chybějící odůvodnění. Soud jen převzal vyúčtování předložené znalcem zcela nekriticky. Není jasné, jaká zjištění a právní hodnocení vedly soud k vydání napadeného rozhodnutí. Bez tohoto stanoviska soudu se žalovaní nemohou k přiznanému znalečnému vyjádřit.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.4. Z obsahu spisu vyplývá, že usnesením ze dne 2. 11. 2022, č. j. 47 Cm 57/2022-41 ustanovil soud prvního stupně soudního znalce , Anonymizováno, znalcem v této věci a uložil mu zpracovat znalecký posudek ohledně pravosti podpisu žalovaného 2. za žalovaného 1. jako výstavce a pravosti podpisu žalovaného 2. jako rukojmího na směnce. Znalec předložil soudu prvního stupně zpracovaný znalecký posudek dne 22. 3. 2023 zároveň s vyúčtováním znalečného. Ze srovnání tohoto vyúčtování a výroku napadeného usnesení plyne, že soud prvního stupně přiznal účtované znalečné v plné znalcem požadované výši.5. Soud prvního stupně vydal přezkoumávané usnesení dne 29. 3. 2023, téhož dne bylo usnesení dodáno do datových schránek právní zástupkyně žalobkyně a právního zástupce žalovaných. Ještě téhož dne bylo napadené usnesení uvedeným právním zástupcům také doručeno. Rovněž dne 29. 3. 2023 odeslal soud prvního stupně prostřednictvím , Anonymizováno, po jednom vyhotovení znalcem předaného znaleckého posudku spolu s exemplářem vyúčtování znalečného právním zástupcům účastníků tohoto řízení. Vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného bylo stejným právním zástupcům doručeno shodně dne 3. 4. 2023.6. Ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. umožňuje vydat usnesení bez odůvodnění ve dvou skupinách případů. Předně jde o usnesení, kterým se vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu nebo návrhu na zajištění důkazního prostředku ve věcech týkajících se duševního vlastnictví anebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval a také usnesení vydané podle § 104a o. s. ř. Druhou skupinou jsou usnesení, která nejsou vydána ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. V tomto případě je nutné odkázat v usnesení soudu na zákonné ustanovení, které bylo použito.7. Jen nepřímo lze v tomto případě usuzovat na to, podle které z výše uvedených variant soud prvního stupně postupoval. Zřejmě nikoliv na základě toho, že by se jednalo o návrh, kterému nikdo neodporoval. Vyúčtování znalečného není návrhem, jak jej má toto ustanovení na mysli. Jedná se pouze o podklad pro rozhodnutí soudu, který znalečné stanoví. Nevyhovuje návrhu znalce a uzná-li, že mu náleží méně, než účtuje, stanoví bez dalšího částku znalečného nižší, aniž by vyslovil, že se nárok na znalečné v nějaké části zamítá. Požadavku znalce na přiznání znalečného také nemohl nikdo z účastníků odporovat již proto, že před vydáním napadeného usnesení o něm vůbec nevěděli. Že soud neměl na mysli, tento případ, plyne i z toho, že uvedl právní předpis, podle kterého jednotlivé položky znalečného přiznává.8. Půjde proto zřejmě o druhý případ výše uvedený. I když se rozhodnutím o znalečném přiznává znalci právo na znaleckou odměnu a náhradu výdajů, nejde samozřejmě o rozhodnutí ve věci samé. V době, kdy soud prvního stupně napadené usnesení vydal, byl již asi týden znalecký posudek znalce , Anonymizováno, i s vyúčtováním znalečného součástí spisu vedeného v této věci. Jestliže za těchto okolností postupuje soud podle § 169 odst. 2 o. s. ř., dává tím i bez odůvodnění zřetelně najevo, že shledává, že posudek odpovídá zadání a toto zadání vyčerpává, že má potřebné obsahové a formální náležitosti, že nejsou důvody pro krácení znalecké odměny a že podaný posudek může sloužit pro potřeby daného řízení. Zároveň tím rovněž vyjadřuje, že také požadavky znalce na znalečné jsou v souladu s předpisy o znalečném.9. To ovšem předpokládá, že účastníkům řízení je známo, že znalecký posudek již byl podán, že se mohou seznámit s jeho obsahem a že také znají znalcem předložené vyúčtování znalečného. Tedy musí jim být známé, že znalecký posudek a vyúčtování znalečného již jsou součástí spisu. To se mohou dozvědět i jen náhodou, zejména, když se některý z nich rozhodne nahlédnout do spisu. Pravidelným postupem, jak se účastníci řízení dozví, že se znalecký posudek spolu s vyúčtováním znalečného stal součástí spisu, je doručení vyhotovení znaleckého posudku spolu s exemplářem vyúčtování znalečného těmto účastníkům soudem. Dokud se tak nestane, nemohou být dány podmínky pro vydání usnesení o znalečném a tím méně s využitím § 169 odst. 2 o. s. ř. Je nezbytné, aby vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného měl účastník řízení nejpozději s doručením usnesení o znalečném. Obdrží-li vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného až po doručení usnesení, kterým soud stanoví znalečné, fakticky se mu zkracuje prostor pro podání odvolání proti takovému usnesení. Bez znalosti obsahu znaleckého posudku a znalcem předloženého vyúčtování znalečného nemůže s požadavkem znalce na přiznání znalečného kvalifikovaně polemizovat. Nemůže při tom záležet, nakolik se účastníkům řízení fakticky zkracuje odvolací lhůta. Jakkoliv se může zdát, že je evidentní rozdíl, když účastník řízení obdrží vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného o dva dny později, a když se tak stane s odstupem dvanácti dnů, stejně nelze stanovit hranici, kdy jde o problém jen malý, možná nepatrný, a kdy se jedná o problém závažný. Svůj význam má také odborná náročnost konkrétních znalcem řešených otázek, jejich případná neobvyklost, rozsah znaleckého posudku a další podobné otázky. Proto není možné přejít jako nevýznamné ani doručení vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného již druhý den po doručení usnesení, kterým soud stanovil znalečné.10. V tomto případě obdrželi účastníci řízení vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného pátý den po doručení napadeného usnesení. To již zkrátilo jejich možnost reagovat na toto usnesení odvolání o celou třetinu. Tedy v této souvislosti nejde dokonce ani o problém jen malý. Odvolací soud je si samozřejmě vědom, že soud prvního stupně byl povinen napadené usnesení doručit právně zastoupeným účastníkům do datových schránek těchto zástupců, a že vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného touto cestou doručit nebylo možné, a že soud byl proto nucen využít služeb pošty. V tom je pak příčina toho, že napadené usnesení účastníci řízení obdrželi dříve, než se mohli dozvědět k jakému znaleckému posudku, a k jakému vyúčtování se vztahuje. Datová zpráva je dodána prakticky okamžitě, poštovní přeprava pravidelně vyžaduje několik dnů. Tomu je však nutno v jednotlivých případech uzpůsobit činnost soudu. To znamená vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného odeslat tak, aby při doručení usnesení, kterým soud stanoví znalečné, již měli účastníci řízení k dispozici vyhotovení znaleckého posudku spolu s vyúčtováním znalečného. Pro úplnou jistotu se samozřejmě nabízí vyčkat vykázání doručení znaleckého posudku a na základě toho vydat usnesení o znalečném.11. Proto v tomto případě nevidí odvolací soud problém napadeného usnesení v tom, že by bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Odvolacímu soudu