5 Cmo 101/2023-91 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu dne 24.11.2022 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 511 703 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou společností , právnická osoba, . dne 9.9.2020 na částku 511 703 Kč splatnou dne 15.7.2022 a avalovanou žalovaným.2. Soud tomuto návrhu vyhověl a vydal dne 14.12.2022 směnečný platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě námitky, ve kterých zpochybnil platnost směnky, neboť z jejího obsahu je zjevné, že byla vystavena dne 15.7.2020. Z rubriky „splatnosti směnky“ lze zjistit, že poslední číslice roku splatnosti (2020) byla viditelně přepsána z číslovky „0“ na číslovku „2“. Vzhledem k tomu, že směnka je splatná v „jiný den splatnosti“, je dle čl. I § 33 odst. 2 zák. č. 191/1950 Sb. (dále jen ZSŠ) neplatná. Současně žalovaný má za to, že dodatečným provedením změny data splatnosti došlo k provedení změny v textu směnky dle čl. I § 69 ZSŠ po jejím podpisu žalovaným a nikoli před podpisem. Za situace, kdy žalobkyně učinila směnku splatnou dne 15.7.2020, došlo ke stavu, kdy splatnost směnky předcházela datu jejího vystavení, čímž se stala směnka pro uvedený rozpor neplatnou. Vzhledem k tomu, že je závazek žalovaného v postavení avalisty akcesorický, pak nemůže být platného avalu bez platné směnky.3. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne 18.4.2023 zejména uvedla, že výzvy k úhradě směnečného závazku byly výstavci směnky i žalovanému jako avalovi zaslány dne 15.7.2022 s tím, že k tomuto dni se stala pohledávka ze Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, splatnou a v dohodě o vyplnění blankosměnky bylo dohodnuto, že datum splatnosti směnky se bude shodovat se dnem splatnosti úvěru nebo jej bude následovat. Z prohlášení avalisty ze dne 9.9.2020 vyplývá, že byl seznámen s obsahem dohody o způsobu vyplnění směnky. Z časové osy, z korespondence stran i ze smluvní dokumentace proto vyplývá, že datum splatnosti mohlo být vyplněno ke dni 15.7.2022 (a nikoli 15.7.2020), neboť nemohlo předcházet datu vystavení i vzniku závazku, a proto se v daném případě jednalo ze strany žalobkyně o chybu v psaní.4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v platnosti a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu námitkového řízení. V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky obsahující veškeré zákonné náležitosti. Z prvopisu směnky zjistil, že splatnost připadla jednoznačně na 15.července 2022 oproti vyjádření data splatnosti na její kopii, která se nemusí jevit zcela jednoznačně. Z tohoto důvodu neměl soud prvního stupně pochybnost, kdy nastala splatnost směnky. Bylo prokázáno, že předmětná listina byla emitována jako neúplná v podobě blankosměnky mimo jiné bez uvedení data splatnosti. Pokud chybějící místa na směnce byla následně doplněna dle vyplňovacího prohlášení, nelze na daný případ aplikovat čl. I § 69 ZSŠ, neboť doplněním chybějících údajů nedochází k jejich změně. Pokud byl datum splatnosti vyplněn údajem 15.července 2020 nebo údajem 15.července 2022, jedná se v obou případech o formálně správné vyznačení existujícího data splatnosti na určitý den ve formátu běžně užívaném a obecně srozumitelným ve shodě s čl. I § 33 ZSŠ.5. Žalovaný podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém navrhl změnu rozsudku soudu prvního stupně, který se s námitkami žalovaného nevypořádal, když uvedl, že je irelevantní, zda je u existujícího data 15.července letopočet 2020 nebo 2022. Žalovaný opětovně tak poukázal na rozpor, že vyplněním data 15.července 2020 se směnka stala splatnou v den, který předchází datu vystavení, čímž pro uvedený rozpor je neplatnou listinou. Dle žalovaného soud prvního stupně dospěl k nesprávným zjištěním, když své rozhodnutí odůvodnil tím, že z originálu směnky je zřejmé, že letopočet splatnosti je rok 2022.6. Žalobkyně v písemném podání ze dne 15.11.2023 se zcela ztotožnila s rozsudkem soudu prvního stupně.7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.8. Odvolací soud projednal věc za podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. bez účasti žalobkyně, která se z neúčasti na jednání dne 16.11.2023 omluvila dopisem ze dne 15.11.2023.9. Je třeba konstatovat, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní vystavené v , Anonymizováno, společností , právnická osoba, . dne 9. září 2020 na směnečnou sumu 511 703 Kč splatnou dne 15.července 2022 s tím, že žalovaný převzal směnečné rukojemství. Z rubriky data splatnosti je zřejmé, že celý letopočet je „obtahnutím“ zvýrazněn a poslední číslice „0“ je změněna na „2“. Žalovaný však v námitkách ničeho netvrdil, že by doplněné datum splatnosti „15.července 2022“ bylo v rozporu s dohodou o vyplnění směnky. Naopak žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne 18.4.2023 výslovně uvedla, že splatnost zajištěného úvěru nastala dne 15.7.2022 a k tomuto datu ve shodě s vyplňovacím právem směnečným se směnka stala splatnou. Přepsání data splatnosti by způsobilo neplatnost směnky jen za předpokladu, že by splatnost byla vyznačena neurčitě, což není tento případ směnky, ve které je splatnost zřetelně vyznačena na 15.července 2022. Samotné přepsání (oprava) poslední číslice letopočtu na číslo „2“ nemá žádného právního významu. V této souvislosti lze poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Rv I 1307/28 ze dne 28.1.1928, jež bylo publikováno ve Vážného sbírce rozhodnutí pod č. 8.223 (Jde o dovolenou opravu směnky, přepsal-li v ní oprávněný nesprávně udaný údaj splatnosti směnky na den umluvený. Lhostejno, že oprava byla provedena teprve, když žaloba ze směnky neopravené byla zamítnuta proto, že den splatnosti předcházel dnu vydání směnky). Je třeba konstatovat, že směnečný dlužník ani žalovaný nebyli nijak poškozeni přepsáním poslední číslice letopočtu data splatnosti s tím, že doplněné datum splatnosti zcela koresponduje s písemnou výzvou k úhradě směnečného závazku ze dne 15.7.2022. Vzhledem k tomu, že podpis výstavce a žalovaného jako směnečného rukojmího nekryl datum splatnosti (ani směnečnou sumu), neboť tyto údaje byly vyplněny na směnku později, nemohlo se ani jednat o aplikaci čl. I § 69 ZSŠ upravující změnu textu směnky kryté podpisem. Nepochybně zcela jiná situace by nastala v případě, pokud by společnost , právnická osoba, . vystavila úplnou směnku s avalem žalovaného, v níž by jejich podpisy kryly určité datum splatnosti, které by následně bylo opraveno (přepsáno).10. Lze proto uzavřít, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud vyhodnotil námitky žalovaného týkající se neplatného data splatnosti směnky jako nedůvodné a směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti. Vzhledem k tomu, že směnečný platební rozkaz byl původně vydán i proti společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , je třeba ve výroku rozsudku ponechat směnečný platební rozkaz v platnosti výslovně jen proti žalovanému , Jméno žalovaného, , jak správně uvedl soud prvního stupně ve svém odůvodnění rozsudku. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně v tomto znění jako věcně správný potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení o námitkách, ve kterém žádnému z účastníků náhradu nepřiznal.11. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu stran ve věci s tím, že na straně žalobkyně žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.