5 Cmo 110/2023-199 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 24. 8. 2022, č. j. 37 Cm 74/2020-98. V odůvodnění zejména uvedl, že žalovaný svou žádost o osvobození od soudních poplatků řádným způsobem neosvědčil, když neuvedl žádné rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny, zejména výpisy z bankovních účtů, z katastru nemovitostí a registru vozidel, ač k tomu byl vyzván. Žalovaný osvědčil, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti s tím, že v doplňujícím podání uvedl, že pobírá pouze dávky nemocenského pojištění ve výši 4 500 EUR a nemá žádné další příjmy. Současně specifikoval veškeré měsíční výdaje za provoz domácnosti, za stravu, za pečovatelskou službu apod. Soud prvního stupně shrnul, že pokud veškeré měsíční výdaje představují částku 6 110,03 EUR, pak žalovaný nevysvětlil, z jakých dalších zdrojů je hradí s vědomím dávek nemocenského pojištění ve výši 4 500 EUR.2. Žalovaný se proti tomuto usnesení včas odvolal a navrhl jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení. Má za to, že skutečnosti, které ve svém návrhu uvedl, dostatečně osvědčil, a proto již není nutné dalšího doplnění dokazování. Uvedl, že je dlouhodobě vážně nemocný, žije s manželkou v pronájmu, která není zaměstnaná, a spolu s pečovatelkou se stará o žalovaného. Potvrdil, že žije pouze z dávek nemocenského pojištění ve výši 4 500 EUR měsíčně a z životních úspor s tím, že nemá jiný majetek. Není mu proto zřejmé, jakým způsobem má prokázat majetek, který nemá, tj. negativní skutečnost. Soud prvního stupně nevzal v potaz zdravotní stav žalovaného, charakter sporu a výši soudního poplatku.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. Podle § 138 odst.1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalované předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16).9. Z předloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaného vyplynulo, že žalovaný je příjemcem pouze dávek nemocenského pojištění ve výši 4 500 EUR měsíčně s tím, že veškeré měsíční výdaje příslušné specifikace, jak správně uvedl soud prvního stupně, představují částku 6 110 EUR. Žalobce přitom nepobírá jiné příjmy (z dřívější podnikatelské činnosti) ve formě dividend, výnosy z prodeje akcií, další dávky hmotného nebo sociálního zabezpečení (např. ve formě příspěvku na bydlení). Vzhledem k tomu, že žalovaný nepředložil soudu žádné výpisy z bankovních účtů a rozdíl mezi příjmy a výdaji dosahuje minimálně částky 1 610 EUR (s vědomím dalších nezbytných každodenních výdajů včetně ošacení) a žalovaný dle svého sdělení tento rozdíl „dotuje“ ze svých životních úspor, vyzval odvolací soud žalovaného přípisem ze dne 30. 10. 2023, č. j. 5 Cmo 110/2023-191, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení sdělil výši celkových životních úspor, ze kterých hradí životní náklady a toto osvědčil příslušnými listinami (např. výpisy z účtů) za ucelené časové období v trvání minimálně 6 měsíců. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu i životní náklady manželky žalovaného, která nepracuje a stará se o žalovaného.10. Žalovaný přípisem ze dne 9. 11. 2023 požádal soud o prodloužení lhůty k předložení dokumentace týkající se jeho finanční situace do 30. 11. 2023. Uvedl, že v důsledku nemoci není schopen vyřizovat své záležitosti a není proto jisté, co mu umožní jeho zdravotní stav.11. Písemným podáním ze dne 23. 11. 2023 sdělil, že nemá na svou osobu veden žádný bankovní účet s tím, že veškeré životní náklady za něj hradí manželka , Anonymizováno, , která potvrdila, že z důvodu dlouhodobé nemoci nemá žalovaný žádný příjem. Žalovaný nepředložil odvolacímu soudu žádnou dokumentaci týkající se jeho finanční situace, na kterou odkázal v podání ze dne 9. 11. 2023.12. Je třeba konstatovat, že žalovaný přes výzvu odvolacího soudu ničeho nedoplnil ohledně výše dalších zdrojů (životních úspor) jakéhokoliv druhu k úhradě pravidelných měsíčních výdajů s vědomím toho, že manželka, která nepracuje, hradí veškeré životní náklady domácnosti. Odvolací soud nezpochybňuje vážný zdravotní stav žalovaného, který v současné době nepodniká a není ani v pracovním poměru a je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Odvolací soud však nemá žádnou ucelenou představu o majetkové situaci žalovaného z dřívějšího období (zejména do roku 2021), kdy se aktivně zabýval podnikatelskou činností s tím, že směnečný závazek společnosti , právnická osoba, . (z období roku 2015) avalovaný žalovaným ve výši 237 311 771,38 Kč se svou výší významně odlišuje od běžného podnikání, přičemž žalobkyně jako nabyvatelka směnky, na kterou byla indosována, uplatňuje „pouze“ 10 000 000 Kč s příslušenstvím, což představuje cca 4 % její původní nominální výše. Žalovaný je od 12. 11. 2020 po celou dobu řízení zastoupen advokátem, s čímž jsou standardně spojeny určité finanční výdaje, aniž požádal soud o ustanovení zástupce dle § 30 odst. 1 o. s. ř.13. Vzhledem k výše uvedenému, kdy žalovaný zcela nevylíčil své osobní a majetkové poměry a ani po výzvě odvolacího soudu ničeho neuvedl ani nedoložil ohledně výše svých životních úspor, neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, a proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.