5 Cmo 129/2023-93 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovaným osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 28.6.2023, č. j. 53 Cm 67/2022-64. V odůvodnění zejména uvedl, že žalovaná 1. neuvedla všechny rozhodné skutečnosti, nepředložila potřebné listiny, čímž úplně a pravdivě nevylíčila své majetkové poměry. Rovněž neprokázala, že by se do nepříznivé finanční situace dostala z důvodů nezávislých na jejím jednání. Ve vztahu k žalovanému 2. uvedl, že žije s manželkou ve společné domácnosti, na které je finančně závislý s tím, že vykonává pomocné práce v prodejně a pobírá od společnosti , právnická osoba, . měsíční odměnu ve výši 2 090,30 Kč. Dále uvedl, že splácí dva spotřebitelské úvěry v částkách 15 000 EUR (s měsíční splátkou 255,55 EUR) a 22 000 EUR (s měsíční splátkou 318,64 EUR). Soud prvního stupně uvedl, že žalovaný 2. nepředložil výpisy z bankovních účtů, výpis z registru vozidel, výpis z katastru nemovitostí a zamlčel, že je společníkem a vykonává funkci jednatele ve společnosti žalované 1..2. Žalovaní se proti tomuto usnesení včas odvolali a navrhli jeho změnu přiznáním úplného osvobození od soudních poplatků. Uvedli, že z průběhu dosavadního řízení musí být soudu prvního stupně známo, že žalovaný 2. je společníkem a jednatelem ve společnosti žalované 1., která z důvodu svého zadlužení neprovádí žádnou ekonomickou činnost a je zcela nemajetná bez jakýchkoli příjmů. Žalovaný 2. prokázal, že je nemajetný, a je proto zcela ve shodné situaci jako žalovaná 1..3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.4. Podle § 138 odst.1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalovaných proti rozsudku ve věci vydanému předjímat a nelze ani vyloučit, že budou v odvolacím řízení úspěšní. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17.7.2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19.8.2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18.9.2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3.2.2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).9. Z Prohlášení žalované 1. o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech ze dne 2.10.2023 bylo zjištěno, že má zrušený přístup na účty a nemá žádné informace o finančním zůstatku na účtech, eviduje závazek z faktury ve výši 182 000 a splácí leasingové splátky osobního vozidla , Anonymizováno, (reg., Anonymizováno, ). Žalovaná 1. žádné jiné údaje o svých majetkových poměrech nesdělila.10. Předpokladem úplného nebo částečného přiznání úlevy na poplatkové povinnosti žadatele je úplné a věrohodné vylíčení jeho finančních a majetkových poměrů. Odvolací soud zejména neuvěřil sdělení žalované 1., že nemá žádnou představu o finančních zůstatcích na jejích účtech, neboť každoročně podává daňová přiznání. Žalovaná 1. dále neuvedla, o jakou nezaplacenou fakturu na částku 182 000 (zřejmě v Kč) se jedná, kdy byla vystavena, na jaké plnění a ve vztahu k jakému dodavateli. Pokud sdělila, že splácí leasingové splátky na vozidlo , Anonymizováno, , neuvedla výši měsíčních splátek, z jakých zdrojů jsou hrazeny a ve vztahu k jaké leasingové společnosti. V souhrnu lze konstatovat, že sdělení podané žalovanou 1. jsou více než kusá, aby si soud mohl udělat ucelenou představu o její finanční situaci. Pokud žalovaná 1. v odvolání uvedla, že „z důvodu zadlužení neprovádí jakoukoliv ekonomickou činnost“, jinými slovy předlužení brání žalované 1. vyvíjet podnikatelskou činnost, pak nevysvětlila, z jakého důvodu na sebe nepodala insolvenční návrh. Žalovaná 1. je rovněž po celou dobu řízení (od 2.8.2022. zastoupena advokátem, s čímž jsou spojeny určité finanční výdaje. Žalovaná 1. pak nevysvětlila, z jakých zdrojů hradí tyto výdaje. Za těchto okolností neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně splnění předpokladů pro osvobození žalované 1. od soudních poplatků.11. Ve vztahu k žalovanému 2. odvolací soud z předloženého Prohlášení o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech zjistil, že jmenovaný žije ve společné domácnosti pouze z manželkou s tím, že na základě Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vykonává pomocné práce v prodejně u společnosti , právnická osoba, . v rozsahu 5 hodin týdně za měsíční částku ve výši 2 090,30 Kč s tím, že nemá jiné příjmy, žádný osobní majetek, nepobírá žádné příjmy hmotného a sociálního zabezpečení s tím, že splácí spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 EUR s měsíční splátkou 255,55 EUR a spotřebitelský úvěr ve výši 22 000 EUR s měsíční splátkou 318,64 EUR. Vzhledem k tomu, že žalovaný 2. uvedl, že je finančně závislý na manželce, pak ničeho neuvedl o jejích finančních příjmech, případně o jejím majetku.12. Je třeba konstatovat, že s vědomím toho, že jediným měsíčním příjmem žalovaného 2. je odměna za vykonanou práci ve výši 2 090,30 Kč (bez uvedení jiných zdrojů nebo majetku), pak žalovaný 2. neposkytl žádné sdělení o tom, jaké jsou celkové výdaje spojené s užíváním bytu včetně dalších nezbytných výdajů domácnosti za elektřinu, potraviny, ošacení, dopravu, telefon apod. a jaké finanční prostředky získává od manželky, aniž uvedl výši jejích zdrojů. I když je žalovaný 2. v produktivním věku a vysokoškolsky vzdělán, ničeho nesdělil o tom, jaké objektivní důvody mu brání v tom, aby vykonával podnikatelskou činnost, plný pracovní nebo obdobný poměr s odpovídajícím měsíčním příjmem s tím, že žalovaný 2. není veden ve stavu nezaměstnaných a nepobírá žádné dávky hmotného a sociálního zabezpečení. Odvolací soud má za to, že žalovaný 2. zcela nevylíčil své osobní, majetkové a výdělkové poměry, neboť pravidelné měsíční výdaje domácnosti včetně finančních závazků ze spotřebitelských úvěrů výrazně převyšují tvrzené příjmy, o kterých žalovaný 2. prakticky ničeho neuvedl. Žalovaný 2. je po celé řízení (od 2.8.2022. zastoupen advokátem, s čímž jsou standardně spojeny určité finanční výdaje, aniž požádal soud o ustanovení zástupce dle § 30 odst.1 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně splnění předpokladů pro osvobození žalovaného 2. od soudních poplatků.13. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.