5 Cmo 13/2023-211 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalované osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 2.6.2022, č.j. 54 Cm 10/2020-160. V odůvodnění zejména uvedl, že žalovaná svou žádost o osvobození od soudních poplatků řádně neodůvodnila, když z obsahu Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech není zřejmé, jakým způsobem získává prostředky k úhradě životních potřeb pro sebe a své dítě, případně na splácení dluhu. Z tohoto důvodu považoval soud prvního stupně tvrzení žalované za nedostatečná, nekonkrétní, nedoložená a nevěrohodná.2. Žalovaná se proti tomuto usnesení včas odvolala a navrhla jeho změnu přiznáním úplného osvobození od soudních poplatků. Uvedla, že odůvodnění usnesení soudu prvního stupně považuje za nedostatečné a zcela nepřezkoumatelné s tím, že vyplnila prohlášení o svých majetkových poměrech, přiložila k němu listinné důkazy, z nichž je patrné, že pečuje o nezletilé dítě, je rozvedená a otec nezletilé přispívá nepravidelně, spíše vůbec. Současně žalovaná pravidelně měsíčními splátkami splácí exekučně vymáhaný dluh. K výtce soudu, že neuvedla, jakým způsobem si získává finanční prostředky, sdělila, že postupovala dle zaslaného formuláře s příslušnými kolonkami, ve kterém však není prostor poskytnout soudu další sdělení. Pokud uvedla, že ve společné domácnosti s ní žijí oba její rodiče a bratr, na kterých je finančně závislá, odpověděla tím na žádost soudu ohledně původu finančních prostředků nutných k uspokojování základních životních potřeb.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.4. Podle § 138 odst.1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o.s.ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalované předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.1.2005, č.j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17.7.2017, sp.zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19.8.2008, sp.zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18.9.2013, sp.zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech ( usnesení ze dne 3.2.2016, sp.zn. I.ÚS 311/16).9. Z předloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalované vyplynulo, že je rozvedená, pečuje o nezletilé dítě, otec přispívá na výživném nepravidelně (spíše sporadicky), nemá žádný movitý ani nemovitý majetek, nemá žádné příjmy z podnikání ani z pracovního poměru, nepobírá žádné dávky sociální podpory, je zcela závislá na finanční pomoci rodičů a bratra, s kterými žije ve společné domácnosti a splácí dluh na zdravotním pojištění ve výši 97 960 Kč měsíčními splátkami po 2 000 Kč.10. Je třeba konstatovat, že žalovaná ničeho neuvedla a z obsahu předloženého prohlášení nebylo možné zjistit, jaká je vyživovací povinnost otce nezletilé, jaké částky fakticky žalované poskytuje, případně zda plnění vyživovací povinnosti vůči otci soudně vymáhá. Žalovanou nebylo poskytnuto rovněž žádné sdělení o tom, jaké jsou celkové výdaje spojené s užíváním bytu včetně dalších nezbytných výdajů domácnosti za elektřinu, potraviny, ošacení, dopravu, telefon apod. a jaké finanční prostředky získává od rodičů nebo od bratra pro své životní potřeby. Lze pouze dovodit, že veškeré tyto výdaje dle tvrzení žalované nesou rodiče a bratr, na kterých je finančně závislá, a kteří žijí s žalovanou ve společné domácnosti. Odvolací soud má za to, že žalovaná zcela nevylíčila své osobní, majetkové a výdělkové poměry, a to bez ohledu na to, zda je výslovně uvede v zaslaném formuláři nebo v příloze v samostatném podání. Za situace, kdy je žalovaná samoživitelkou v produktivním věku a pečuje o dítě starší 4 let, ničeho neuvedla, z jakého důvodu nepokračuje v podnikání nebo není v pracovním nebo obdobném poměru za účelem vlastního získání finančních prostředků ( případně jaké objektivní důvody ji v tom brání) zejména za situace, kdy splácí dluh na zdravotním pojištění. Pokud je v tíživé sociální situaci, pak ničeho neuvedla, z jakého důvodu nepobírá dávky sociální podpory, případně, z jakého důvodu o tyto dávky nepožádala. Žalovaná je od 11.6.2020 po celou dobu řízení zastoupena advokátem, s čímž jsou standardně spojeny určité finanční výdaje, aniž požádala soud o ustanovení zástupce dle § 30 odst.1 o.s.ř.11. S ohledem na výše uvedené, kdy žalovaná zcela nevylíčila své osobní a majetkové poměry, a s přihlédnutím i k výši soudního poplatku za odvolání ( 15 603 Kč ) neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, a proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.