5 Cmo 46/2023-28 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu podanou u soudu prvního stupně dne 20. 2. 2023 se žalobce proti žalovaným domáhal zaplacení částky 1 000 000 Kč se 6% úrokem ročně z této částky od 1. 2. 2023 do zaplacení, směnečnou odměnou ve výši 3333 Kč ze směnky vystavené žalovaným. Směnka zní na směnečný peníz 1 000 000 Kč, splatná se stala dne 31. 1. 2023, jako místo splatnosti bylo určeno , adresa, , , adresa, . Přes výzvu žalobce ze dne 9. 2. 2023 žalovaný na směnku ničeho nezaplatil.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 2. března 2023, č. j. 47 Cm 22/2023-20a. Směnečný platební rozkaz byl žalovanému doručen prostřednictvím jeho datové schránky 10. 3. 2023.3. Žalovaný podal dne 28. 3. 2023 námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, když namítl, že žalobce nemá zachována postihová práva a žalovaný není v prodlení s placením na předmětnou směnku. Současně žalovaný neuznal uplatněný nárok v celém rozsahu s tím, že o věci s žalobcem mimosoudně jedná. Žalovaný výslovně uvedl, že podává námitky při zachování stanovené lhůty.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením odmítl námitky žalovaného (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že žalovaný podal své námitky po uplynutí lhůty, když směnečný platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 10. 3. 2023 a patnáctidenní lhůta pro podání námitek uplynula dne 27. 3. 2023 (pondělí, když patnáctým dnem byla sobota 25. 3. 2023). Žalovaný však námitky odeslal a podal až den následující 28. 3. 2023 a jeho podání je tak opožděné.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalovaný řádné a včasné odvolání, v němž uvedl, že statutární orgán žalovaného se nacházel dlouhodobě mimo Českou republiku a neměl možnost se řádně seznámit s rozhodnutím, které napadá a neměl tak možnost podat námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu ve lhůtě. Žalovaný trvá na svých námitkách proti rozkazu a navrhl zrušení platebního rozkazu.6. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání podle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.7. Podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.8. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný podal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu opožděně, když naposledy bylo možné námitky podat dne 27. 3. 2023. Ostatně tento závěr ani žalovaný ve svém odvolání nezpochybnil. Jestliže žalovaný ve svém odvolání uvedl, že jeho statutární zástupce neměl možnost se seznámit s napadeným usnesením, pak odvolací soud konstatuje, že dne 10. 3. 2023 bylo usnesení soudu prvního stupně vyzvednuto z datové schránky žalovaného (tedy doručeno nebylo fikcí), takže žalovaný se s usnesením rozhodně mohl a měl řádně seznámit. Žalovaný své tvrzení navíc nijak nekonkretizoval, nedoložil a nepožádal o prominutí zmeškání lhůty. Tvrzení žalovaného v této podobě nemohlo zvrátit závěry soudu prvního stupně.9. Odvolací soud tedy rozhodl tak, že potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. včetně správného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.10. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci v odvolacím řízení náklady nevznikly.