6 Cmo 29/2023-54 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 11. 1. 2023 se žalobce domáhá, aby soud určil, že žalobce je jediným společníkem žalované č. 2 s podílem ve výši 100 %. Žalobce tvrdí, že dne 7. 11. 2003 uzavřel se žalovaným č. 1 jako převodcem smlouvu o převodu obchodního podílu ve druhé žalované s úředně ověřenými podpisy (dále jen „smlouva o převodu“). Přes uvedenou skutečnost je jako jediný společník druhé žalované v obchodním rejstříku stále zapsán první žalovaný. Po svém uzavření byla smlouva o převodu uschována u advokáta druhé žalované , tituly před jménem, , odkud ji žalobce získal až v březnu 2022. Následně žalobce požádal druhou žalovanou o zajištění zápisu v obchodním rejstříku, což druhá žalovaná odmítla. Žalobce jako jediný společník rozhodl dne 20. 6. 2022 v působnosti valné hromady o odvolání dosavadního jednatele a jmenování jednatele nového, pana , Anonymizováno, . Druhá žalovaná reagovala podáním návrhu soudu na určení, že uvedené rozhodnutí je neplatné, resp. nicotné. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce odvozuje z toho, že druhá žalovaná zpochybňuje platnost smlouvy o převodu a znemožňuje mu výkon práv jediného společníka. Zároveň bude rozhodnutí soudu o vyhovění žalobě podkladem pro zápis žalobce jako jediného společníka do obchodního rejstříku.2. Součástí žaloby učinil žalobce i návrh na vydání předběžného opatření, jímž se domáhá, aby soud uložil žalovanému č. 1 zdržet se jakýchkoli dispozic s podílem v žalované č. 2, zejména jeho zcizení, zatížení nebo rozdělení a jakýchkoli dispozic s jeho částmi, a dále se zdržet výkonu práv společníka v druhé žalované. Předběžné opatření má za cíl předejít vzniku případné újmy na straně žalobce, neboť první žalovaný má jako jediný společník zapsaný v obchodním rejstříku i nadále možnost disponovat se sporným podílem a vykonávat práva jediného společníka (zejména rozhodnout o rozdělení zisku), a podstatně ovlivňovat kvalitu řízení druhého žalovaného. Takovým nakládáním by mohl být zmařen účel žaloby. Zároveň navrhované předběžné opatření žalovaného nikterak nezatíží, respektive jeho dopady na prvního žalovaného jsou neúměrně menší oproti důsledkům, které by v případě jeho nevydání mohly vzniknout žalobci. Sporný obchodní podíl neztratí nic na své ekonomické hodnotě.3. K návrhu na nařízení předběžného opatření přiložil žalobce kopii smlouvy o převodu, výzvy žalobce druhé žalované k podání návrhu na zápis žalobce jako společníka do obchodního rejstříku, reakci druhé žalované na tuto výzvu, znalecký posudek , tituly před jménem, z oboru kriminalistiky, odvětví technického zkoumání písemností, podle kterého jsou smlouva o převodu i notářské ověření podpisu originály, rozhodnutí žalobce jako jediného společníka o odvolání jednatele druhé žalované a volbě jednatele nového, žalobu o určení nicotnosti rozhodnutí jediného společníka a vyjádření žalobce k žalobě.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. V odůvodnění uvedl, že neshledal potřebu zatímně upravit poměry účastníků navrženým způsobem. Poukázal na skutečnost, že současný stav, kdy žalobce není zapsán jako společník druhé žalované v obchodním rejstříku, trvá již 19 let, přičemž žalobce tuto situaci nijak neřešil. Zejména v situaci, kdy návrh na zápis odmítá podat druhá žalovaná, nepodal takový návrh sám podle § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Zároveň netvrdí, že by jeho práva byla oproti stavu, který 19 let trvá, byla nějak bezprostředně ohrožena.5. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, ve kterém zdůraznil, že na právním stavu založeném smlouvou o převodu se během času nic nezměnilo. Potřeba zatímně upravit poměry účastníků podle něj objektivně existuje. Předběžné opatření předejde sporům vzniklým z toho, že by první žalovaný mohl se sporným podílem disponovat nebo vykovávat práva společníka. Zápis společníka do obchodního rejstříku má jen deklaratorní povahu. Žalobce se svého zápisu jako jediného společníka druhého žalovaného domáhal u rejstříkového soudu, kde mu však nebylo vyhověno. Existence ohrožení žalobcova práva potom plyne z povahy věci, neboť dispozici prvního žalovaného se sporným podílem nelze vyloučit, přičemž v případě převodu podílu nelze takový převod odhalit v jeho průběhu, jako je tomu u převodů nemovitých věcí. Nenařízením předběžného opatření tak vznikl prostor pro jednání, jež by vytvořilo nezvratný stav poškozující žalobce. Napadené rozhodnutí podle žalobce neobsahuje žádnou argumentaci, proč by nařízení předběžného opatření nemělo pro žalobce pozitivní právní důsledky, zatímco do práv prvního žalovaného by nebylo neúměrně zasaženo. Žalobce tak považuje podmínky pro nařízení předběžného opatření za splněné. Navrhl proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu vyhoví.6. K odvolání se vyjádřil první žalovaný, který má za to, že žalobce svůj návrh neosvědčil. K svému návrhu přiložil jen neznámou listinu, kterou neoprávněně uzmul dnes již zemřelému právními zástupci druhé žalované, a na základě tohoto nemravného činu se pokouší ovládnout druhou žalovanou a sebe obohatit. První žalovaný popírá, že by sporný podíl převedl na žalobce; navíc jej v dobré víře držel 19 let a musel jej tedy vydržet. První žalovaný se dále ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že není dána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Žalobcovy úvahy označil za hypotetické a uvedl, že jako společník by mohl ovlivnit jen obsazení statutárního orgánu, kde však žádné změny nepřipravuje. Stejně tak není jeho záměrem disponovat sporným podílem. Nevidí důvod převádět úspěšnou ziskovou společnost, jejíž rozvoj je výsledkem jeho dvacetileté práce. Žalobcův nárok je mu znám od dubna 2022, a přesto s podílem nedisponoval. Skutečnost, že dispozice s podíly v obchodních společnostech nepodléhají stejné publicitě jako dispozice s nemovitými věcmi, podle prvního žalovaného nezbavuje žalobce břemene tvrzení a důkazního ohledně potřeby zatímní úpravy. Žalobci není jasné, kde by se naléhavost takové potřeby měla vzít za situace, kdy od uzavření tvrzené smlouvy o převodu mělo uběhnout téměř 20 let. Žalobci nehrozí žádná újma z toho, že první žalovaný vykonává svá práva společníka. Výkon těchto práv navíc prvnímu žalovanému nelze zakázat, neboť je povinen tato práva vykonávat s potřebnou loajalitou.7. Druhá žalovaná se k odvolání nevyjádřila.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Odvolací soud nepřehlédl námitku věcné nepříslušnosti krajských soudů k projednání věci v prvním stupni, kterou druhá žalovaná vznesla ve svém vyjádření k žalobě ze 7. 2. 2023. Tato námitka však není důvodná. Právní závěr, že spory, jež mají svůj základ ve smlouvách o převodu podílu v obchodní korporaci, rozhodují podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř. v prvním stupni krajské soudy, přijal Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 15. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4825/2015, uveřejněném pod R 141/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a přímo pro účely žaloby o určení, že žalobce je jediným společníkem společnosti s ručením omezeným, jej převzal Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 29. 6. 2020, sp. zn. Ncp 442/2020. Žalobce tak žalobu správně podal ke krajskému soudu. Námitkou místní nepříslušnosti se bude zabývat soud prvního stupně v dalším průběhu řízení.10. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).11. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).12. Ústavní soud v žalobcem citovaném usnesení ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 163/09, citoval svá předchozí rozhodnutí a uvedl, že „smyslem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků (nikoli s konečnou platností), přičemž musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy). Současně platí, že "ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany". Ústavní soud opětovně zdůrazňuje i důsledky toho, že v případě předběžného opatření se jedná o opatření s ome