6 Cmo 3/2022-453 — Vrchní soud v Praze

Shora uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh navrhovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů.Vyšel ze skutečnosti, že tvrzeným důvodem pro požadavek navrhovatelky na ustanovení zástupce s řad advokátů bylo dovolací řízení o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 8. 2021, č. j. 6 Cmo 177/2021-353, ačkoli dovolání proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu není podle soudu I. stupně přípustné.Soud I. stupně vyšel z právní úpravy regulující ustanovování zástupce z řad advokátů, a to z § 30 odst. 1 o. s. ř., jakož i z návazného § 138 upravujícího osvobození od soudních poplatků, přičemž konstatoval, že osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody a takovéto rozhodnutí musí být odůvodněno.Z hlediska skutkového soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že navrhovatelka o další osvobození od soudního poplatku nepožádala, v rámci dovolacího řízení požádala pouze o ustanovení zástupce z řad advokátů.Dále soud I. stupně vyšel z § 236 odst. 1 o. s. ř., podle něhož lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, což podle soudu I. stupně není projednávaný případ a z tohoto důvodu, když dovolání proti uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze není přípustné, jedná se ze strany navrhovatelky o bezúspěšné uplatňování práva před dovolacím soudem a ustanovení zástupce je za této situace podle soudu I. stupně bezpředmětné.