6 Cmo 97/2023-454 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajsky soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů účastníka (dále též družstva) ze dne 29. 5. 2014, když dospěl k závěru, že byly splněny předpoklady pro vyloučení navrhovatelů z družstva, a to jak zákonné, tak i statusové ve smyslu článku 23 stanov účastníka.2. Podle soudu I. stupně navrhovatelé závažným způsobem a opakovaně porušovali své členské povinnosti a byly tak dány důvody, pro které bylo možné rozhodnout o jejich vyloučení z družstva. O náhradě nákladů soud I. stupně rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když navrhovatelé neměli úspěch ve věci a účastník naopak měl plný úspěch.3. Proti tomuto rozhodnutí se v plném rozsahu odvolali oba navrhovatelé (odvolatelé) a domáhali se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny a vyhovění návrhu.4. Podle odvolatelů (č.l. 433) o jejich věci rozhodoval podjatý soudce, jenž byl v řízení vlídný na účastníka a vůči navrhovatelům se tímto způsobem nechoval, což podle odvolatelů svědčí o vztahu soudce k účastníkovi, případně k věci. Podle nich nalézací soud neprovedl všechny navržené a ve věci relevantní důkazy, nepřihlédl a objektivně nevyhodnotil všechna tvrzení navrhovatelů a nepřihlédl ani ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, nesprávně a neúplně zjistil skutkový stav a nesprávně věc posoudil po stránce právní. Nevzal v úvahu judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu. Z toho důvodu je rozhodnutí nesprávné a nepřezkoumatelné.5. Podle odvolatelů nelze souhlasit s postupem soudu I. stupně, když ten neprovedl některé důležité důkazy, nezjistil objektivní skutkový stav a nesprávně posoudil věc po stránce právní.6. Podle jejich názoru soud I. stupně nevěnoval dostatečnou pozornost souladu napadeného rozhodnutí se zákonem a stanovami, když nelze použít institut vyloučení člena družstva v případech, kdy existuje podstatně účinnější způsob, kterým může družstvo zajistit dodržování zákonného stavu.7. Podle odvolatelů důvody pro jejich vyloučení neexistují. Poukázali na skutečnost, že výstrahu podepsal toliko zaměstnanec družstva a není z ní zřejmé, k jakému porušení povinností člena družstva došlo. Dále navrhovatelé zdůraznili, že několikrát upozorňovali družstvo na to, že garáž je v havarijním stavu a žádali, aby družstvo, aby zajistilo opravu a tento důkaz je stěžejní, avšak nebyl proveden.8. Podle odvolatelů z jejich strany k porušení povinností člena družstva nedošlo. Výstraha podle nich nespecifikuje škodu ve výši 70 792 Kč a ani jakého porušení povinností se měli dopustit, když oprava byla provedena na třech garážích a za opravu platil i individuální vlastník prostřední garáže č.5. Proto odvolatelé reagovali již na výstrahu dne 10. 12. 2013 a žádali účastníka o vysvětlení toho, v čem spočívá škoda vyčíslená na částku 70 792 Kč. Podle odvolatelů soud I. stupně četl jejich námitky, avšak v rozhodnutí se o nich nezmiňuje.9. Podle odvolatelů se soud I. stupně nevypořádal se spornými tvrzeními.10. Dále odvolatelé poukázali na to, že nebyli splněny podmínky pro jednání uvedeného shromáždění delegátů, když delegátům ani navrhovatelům nebyla doručena pozvánka se všemi náležitostmi, neboť navrhovatelé obdrželi pouze formální pozvánku s udáním data konání, neobsahovala ale podklady pro jednání delegátů ohledně vyloučení navrhovatelů z družstva. Při jednání shromáždění delegátů podle odvolatelů nebyly čteny námitky navrhovatelů proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva a ani delegáti neměli k dispozici tyto námitky a vystoupil pouze právník družstva a sdělil delegátům pouze to, co mu vyhovovalo.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.12. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že výstraha, zahajující proces vyloučení navrhovatelů z družstva, byla dána navrhovatelům dne 6. 12. 2013 (doručena dne 10. 12. 2013). Za této situace proto odvolací soud v souladu s § 779 odst. 2 ZOK aplikoval na projednávané vyloučení navrhovatelů z družstva obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. (obchod. zák.).13. Jak je zřejmé z § 231 odst. 4, odst. 5 obchod. zák. může být člen z družstva vyloučen, jestliže opětovně a přes výstrahu porušuje členské povinnosti, nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. O vyloučení, které musí být členu písemně oznámeno, rozhoduje, pokud stanovy neurčují jinak, představenstvo. Proti rozhodnutí o vyloučení má právo podat člen odvolání k členské schůzi. Není-li právo na odvolání uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy se člen dověděl nebo mohl dovědět o rozhodnutí o vyloučení, zaniká. Soud na návrh člena, jehož se rozhodnutí týká, prohlásí rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné, je-li v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. Není-li právo na podání návrhu uplatněno do 3 měsíců ode dne konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nebo jestliže nebyla řádně svolána, ode dne, kdy se člen mohl dovědět o konání členské schůze, která vyloučení potvrdila, nejpozději ale do jednoho roku od jejího konání, zaniká.14. Z uvedeného vyplývá, že po možnosti projednání vyloučení z družstva členskou schůzí (shromážděním delegátů) družstva je dalším stupněm ochrany člena v případě jeho vyloučení z družstva ochrana soudní. Její podmínky jsou však (oproti dikci v odstavci 4 ve věci odvolání k členské schůzi družstva) pevně stanoveny nejenom z hlediska lhůt pro podání návrhu členem k soudu, ale i z hlediska důvodů pro toto podání. Člen, jehož se napadené rozhodnutí o vyloučení týká, musí návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné podat soudu nejpozději do tří měsíců ode dne konání členské schůze, která v rámci projednávání odvolání člena proti rozhodnutí o vyloučení podle odstavce 4 toto vyloučení potvrdila. Z důvodu právní jistoty však zákon současně stanoví objektivní lhůtu pro podání návrhu (tj. maximální délku lhůty pro podání návrhu), jež končí uplynutím jednoho roku ode dne konání členské schůze, která rozhodnutí o vyloučení člena potvrdila. Neuplatněním práva na podání návrhu soudu v předepsané lhůtě toto právo zaniká a členství je třeba považovat rovněž za zaniklé v důsledku rozhodnutí členské schůze.15. Návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení za neplatné může dotčený člen v uvedené lhůtě podat pouze ze zákonem stanovených důvodů, kdy se musí jednat o situaci, že rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.16. Jestliže dovolání se neplatnosti usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva je obsahově vázáno na důvody uplatněné formou odvolání k členské schůzi a dalším stupněm ochrany člena v případě jeho vyloučení z družstva je ochrana soudní, je podle právního názoru odvolacího soudu v řízení soud vázán včas uplatněnými důvody neplatnosti usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva tak, jak je v návrhu včas vymezí navrhovatel. Z jiných než návrhem vymezených důvodů soud platnost usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva nemůže posuzovat.17. Z § 231 odst. 5 obchod. zák. vyplývá, že prekluzivní lhůta k podání návrhu se vztahuje nejen na okruh usnesení, jež jsou napadána, nýbrž i na důvody, z jakých tak navrhovatel činí.18. Vyloučený člen družstva tak podle odvolacího soudu může podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva z jakýchkoliv zákonem upravených důvodů, což však neznamená, že tento benefit je bezbřehý a neomezený; že takovýto člen družstva má právo podaný návrh bez časového omezení kdykoliv měnit a rozšiřovat jej do nekonečna o další nové důvody pro vyslovení neplatnosti napadeného usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva a obcházet tak uvedené ustanovení zákona stanovující svými prekluzivními lhůtami časový limit, v němž lze zpochybnit rozhodnutí shora uvedeného nejvyššího orgánu družstva.19. Ze shora uvedených důvodů tak pouhé obecné důvody uvedené v návrhu na zahájení řízení nemohou vést k přezkumu podaného návrhu, a to ani v případě, že po uplynutí prekluzivní lhůty navrhovatel důvody specifikuje a precizuje. To podle odvolacího soudu znamená, že pro věcný přezkum usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva soudem musejí být důvody k vyslovení jeho neplatnosti navrhovatelem uplatněny již před uplynutím prekluzivní lhůty.20. Jak je zřejmé v projednávaném případě, navrhovatelé odůvodnili svůj návrh na zahájení řízení ze dne 18. 8. 2014 pouze jednou větou, podle níž je napadené rozhodnutí „protiprávní“, přičemž tento svůj návrh podrobně rozšířili o konkrétní důvody až s odstupem mnoha let v odůvodnění ze dne 21. 4. 2021 (č.l. 222).21. Již z uvedeného je zřejmé, že navrhovatelé v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě neuvedli žádný konkrétní důvody neplatnosti předmětného usnesení členské schůze (shromáždění delegátů) družstva a již p