7 Cmo 122/2023-69 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že navrhovatel , Jméno navrhovatele, nar. , Datum narození navrhovatele, bytem , adresa, se zmocňuje ke svolání valné hromady společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, s následujícím programem jednání: a) zahájení, b) volba orgánů valné hromady, c) volba člena představenstva, d) volba člena dozorčí rady. a ke všem jednáním za společnost, které valnou hromadou svolanou podle tohoto usnesení souvisí (výrok I.), předsedou valné hromady svolané podle výroku 1 tohoto usnesení se určuje , Jméno navrhovatele, nar. , Datum narození navrhovatele, bytem , Adresa navrhovatele, (výrok II.), a že Společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, sídlem , Adresa advokáta B, , je povinna nahradit navrhovateli náklady řízení ve výši 8 800 Kč, k rukám právního zástupce navrhovatele, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III.).2. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 25. 1. 2023 domáhá zmocnění ke svolání valné hromady společnosti , Jméno advokáta B, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále i jen „společnost“), s pořadem valné hromady: a) Zahájení, b) Volba orgánů valné hromady, c) Volba člena představenstva, d) Volba člena dozorčí rady, e) Projednání působení , Jméno advokáta C, ve společnosti , Jméno advokáta B, a prozkoumání případné škody, která tímto jednáním vznikla, f) Přezkum a projednání rozhodnutí údajných akcionářů , tituly před jménem, , Anonymizováno, a společnosti , právnická osoba, . a přezkum případných škod vyplývající z těchto rozhodnutí. Navrhovatel uvedl, že je kvalifikovaným akcionářem účastnice, když vlastní 5 ks akcií o jmenovité hodnotě 330 000 Kč představující 50 % základního kapitálu. Navrhovatel dále uvedl, že dne 14. prosince 2022 požádal člena představenstva účastnice o svolání valné hromady účastnice k projednání výše uvedených záležitostí. Navrhovatel žádost o svolání valné hromady zaslal i členovi dozorčí rady , Anonymizováno, . Na žádost navrhovatele nebylo nijak reagováno a ke svolání valné hromady nedošlo.3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatel je akcionářem společnosti, neboť vlastní 5 ks akcií společnosti č. 000006–000010 o jmenovité hodnotě 330 000 Kč. A dospěl k závěru, že navrhovatel je ve věci aktivně legitimován, neboť je kvalifikovaným akcionářem ve smyslu ustanovení § 365 ZOK. Dále měl soud prvního stupně za prokázané, že navrhovatel požádal představenstvo o svolání valné hromady za účelem projednání jím navržených záležitostí, a to dopisem datovaným 14. 12. 2022. Představenstvo účastnice valnou hromadu s navrhovatelem vymezeným pořadem jednání nesvolala ve lhůtě dle § 367 odst. 1 ZOK, a soud prvního stupně tak měl předpoklady pro postup dle ust. § 368 odst. 1 ZOK za splněné. Po úpravě žalobního petitu na jednání soudu dne 14. dubna 2023, kdy navrhovatel navrhoval, aby byl zmocněn se svolání valné hromady s následujícím programem: a) zahájení, b) volba orgánů valné hromady, c) volba člena představenstva, d) volba člena dozorčí rady, shledal, že záležitosti, pro které akcionář požaduje zmocnit soudem ke svolání valné hromady patří do působnosti valné hromady, a to jak v souladu s příslušnými ustanovení ZOK, tak se stanovami společnostmi a rovněž v souladu s příslušnými ustanoveními Nařízení Rady (ES) č. 5157/2001 o statutu evropské společnosti (SE). A vzhledem k uvedenému uzavřel, že je namístě návrhu na zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady vyhovět. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 151 o. s. ř., a protože se v daném případě nejednalo o řízení, které bylo možné zahájit bez návrhu, rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 137 o.s.ř. a přiznal úspěšnému navrhovateli právo vůči účastnici na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti s účelným uplatňováním jeho práva ve výši 8 800 Kč.4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolali účastníci 1) a 2), kteří namítali, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když zamítl provedení důkazů tak, jak navrhovali. Těmi hodlali prokázat svá obranná tvrzení, že navrhovatel není akcionářem společnosti, neboť nemohl nabýt akcie od nevlastníka, a nemohli tak ani účinně argumentovat. Odvolatelé navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a zavázal soud prvního stupně řádně se vypořádat s jejich důkazními návrhy.5. K odvolání se vyjádřil navrhovatel tak, že soud prvního stupně se v řízení řádně vypořádal se všemi tvrzeními účastníků a jednoznačně dospěl k závěru, že jeho návrh je oprávněný. Navrhovatel poukázal jednak na skutečnost, že důvody odvolání byly použity účastníky v jejich podáních v řízení před soudem prvního stupně, kdy jejich tvrzení si ve svých důsledcích odporovala a soud prvního stupně se se všemi jejich námitkami vypořádal. A jednak, že části jejich vyjádření obsahují účelová tvrzení. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a účastníkům uložil povinnost uhradit navrhovateli náhradu nákladů odvolacího řízení.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle ust. § 212, § 212a a násl. o. s. ř. (§ 1 odst. 3 z. ř. s.) napadené usnesení jakož i řízení jeho vyhlášení předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Předně odvolací soud konstatuje, že řízení o zmocnění ke svolání valné hromady je řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu, které upravuje ust. § 2 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a to řízením ve statusové věci právnické osoby podle ust. § 85 písm. a) z. ř. s. Jeho účastníkem je navrhovatel a společnost (§ 6 odst. 1 z. ř. s.).8. Podle ust. § 7 odst. 2 z. ř. s. jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.9. Odvolací soud ze spisu shledal, že navrhovatel ve svém návrhu účastníka řízení neoznačil, přičemž soud prvního stupně po zahájení řízení jednal se třemi účastníky, a to 1) společností, 2) , Jméno advokáta C, a 3) , Anonymizováno, , když je v záhlaví svého usnesení ze dne 21. 2. 2023, č.j. 66 Cm 26/2023-7, za účastníky řízení označil a vyzval je k vyjádření se k návrhu, a usnesení jim doručil. Účastníci 1) a 2) se k návrhu věcně vyjádřili prostřednictvím svého zástupce (č. l. 11 spisu) a účastník 3) se vyjádřil prostřednictvím datové schránky (č. l. 8, 9 spisu). Ze spisu pak plyne, že soud prvního stupně nařídil jednání na 24. 3. 2023, kdy na jednání obeslal společnost a , Jméno advokáta C, (viz pokyn soudce z 7. 3. 2023 a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky), a přestože jsou v protokolu o tomto jednání (č. l. 28 spisu) opět označeni účastníci 1), 2) a 3), tak při zaznamenání přítomnosti při jednání je jako „žalovaná“ již označena pouze společnost a je zaznamenána přítomnost jejího zástupce, se kterým i takto bylo jednáno. V protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 14. 4. 2023 (č. l. 45 spisu) je jako účastnice již označena pouze společnost a jednání byl přítomen její zástupce. V napadeném usnesení je v záhlaví jako účastník označena pouze společnost a její zástupce. Dle referátu soudce z 2. 5. 2023 bylo napadené usnesení doručováno pouze zástupci účastnice a soudce dal pokyn k opravě označení účastníků v „Lotusu“ dle usnesení. Po doručení odvolání účastníků 1) a 2) vydal soud prvního stupně dne 18. 5. 2023 usnesení – výzvu účastnici a) k zaplacení soudního poplatku za odvolání – č.j. 66 Cm 26/2023-59, přičemž v záhlaví opět označil všechny tři účastníky.10. Z uvedeného je zřejmé, že soud prvního stupně v průběhu řízení žádným relevantním způsobem nezkoumal účastenství v tomto řízení ve smyslu ust. § 6 odst. 1 o. s. ř. a bez dalšího v jeho průběhu přestal jednat s jeho účastníky 2) a 3), aniž by jejich účast v řízení ukončil dle ust. § 7 odst. 2 z. ř. s. Dle odvolacího soudu tímto svým nesprávným postupem soud prvního stupně zatížil řízení vadou zmatečnosti (§ 229 odst. 3 o. s. ř.), tedy jinou vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nelze zjednat nápravu. K uvedené vadě je odvolací soud povinen přihlížet vždy (§ 212a odst. 5 věta první o. s. ř.).11. A ačkoliv již výše uvedené je důvodem pro zrušení napadeného usnesení dle ust. § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř., dospěl odvolací soud k závěru, že napadené usnesení je i nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.12. Podle ust. § 1 odst. 3 z. ř. s. se na danou věc použije ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. (srov. § 167 odst. 2 o. s. ř.), dle kterého, je soud povinen v odůvodnění svého rozhodnutí – usnesení, uvést kromě jiného i které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce. To ale napadené usnesení postrádá, neboť soud prvního stupně sice k tvrzením účastníků