7 Cmo 176/2022-118 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že výrokem I. odvolal z funkce likvidátora družstva , Jméno navrhovatele A, – v likvidaci, IČO , IČO navrhovatele A, , , adresa, (dále jen „Družstvo“) , tituly před jménem, , adresa, , nar. , Datum narození navrhovatele B, , bytem , adresa, . Výrokem II. jmenoval likvidátorem Družstva , Jméno navrhovatele C, , IČO , IČO navrhovatele C, , sídlem , adresa, . Výrokem III. uložil Družstvu povinnost uhradit České republice na účet Krajského soudu v Plzni č. , č. účtu, , VS , var. symbol, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení a výrokem IV. soud prvního stupně rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. V dané věci jde ji o druhé meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně, když jeho usnesení ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 38 Cm 711/2018 – 12 bylo odvolacím soudem zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. října 2020, č. j. 7 Cmo 183/2020 – 38) s tím, že je třeba zjistit náležitě skutkový stav pro posouzení věci a bude-li třeba ke skutkovým zjištěním provádět dokazování, nařídit jednání.3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že , Jméno navrhovatele B, byl likvidátorem Družstva jmenován dne 1. 12. 1995 a do dnešního dne není likvidace skončena a Družstvo není vymazáno z veřejného rejstříku. Ze skutečnosti, že ve Sbírce listin nejsou založeny žádné listiny, z rejstříkového spisu Dr 1 vedeného u Krajského soudu v Plzni a úplného výpisu z veřejného rejstříku Družstva má soud za prokázané, že likvidátor po dobu od roku 1995, kdy byl jmenovaný, likvidaci neprovádí ani nezakládá soudu žádné zprávy o tom, jak postupuje likvidace. Z činnosti navrhovatele je zřejmé, že se likvidátor soustředí pouze na vyvolání sporů a nikoli na ukončení likvidace Družstva. Skutečnost, že nečiní žádné kroky k naplnění účelu likvidace, likvidátor nepopíral, v rámci ústního jednání naopak uvedl, že nadále činí kroky k oživení Družstva. Soud proto návrhu vyhověl, odvolal z funkce likvidátora , tituly před jménem, , Jméno, a zároveň jmenoval nového likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců, to vše v souladu s § 191 odst. 1 až 4 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Protože je navrhovatel podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od poplatku, rozhodl soud podle § 2 odst. 3 téhož zákona o přenesení poplatkové povinnosti na účastníka 1); výši soudního poplatku stanovil soud podle položky 4, bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. O nákladech řízení rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodnily přiznání jejich náhrady některému z nich.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání účastník 2) s tím, že hlavní důvod odvolání spočívá v naprosté nečinnosti Okresního soudu v Tachově, což přerůstá až v podvod. Odvolatel podrobně rozvedl, v čem má tato nečinnost a podvod spočívat. Uzavřel, že dokud nebudou tyto záležitosti vyřešeny, nemůže se zbavit funkce likvidátora.5. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a bez nařízení jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle ust. § 187 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.7. Podle ust. § 196 odst. 1 o. z., činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace.8. Podle ust. § 191 odst. 2 o. z., soud na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.9. K tomu se z komentářové literatury uvádí: „Řádné plnění povinností je tak předpokladem pro ponechání likvidátora ve funkci, naopak i jen nikoli řádné plnění povinností likvidátora může být důvodem jeho odvolání z funkce... Obsahově lze tudíž za neřádné plnění povinností považovat porušení některé z povinností likvidátora či její plnění takovým způsobem, jenž se v rozporu s právními předpisy dotýká práv a povinností jiných osob. Důvodem by nemělo být jen ojedinělé pochybení, tím spíše bylo-li likvidátorem bez zbytečného odkladu poté, co je zjistil, napraveno.“ (HOLEJŠOVSKÝ, Josef. § 191 [Jmenování likvidátora soudem]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 729, marg. č. 10.)10. Ze spisu se podává, že odvolatel neuvedl v odvolání žádné nové skutečnosti nebo důkazy, přičemž jeho opakovaná tvrzení jsou pro tuto věc, vzhledem k tomu, co je předmětem řízení, irelevantní. Odvolací soud proto vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje, a na něž pro stručnost odkazuje (srov. mutatis mutandis např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011). Tato skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování, které je pro posouzení otázky, zda likvidátor Družstva vykonává svoji funkci řádně, dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci samé.11. Odvolací soud rovněž sdílí právní závěr soudu prvního stupně týkající se důvodů, pro které bylo rozhodnuto o odvolání likvidátora z funkce. Ačkoliv délka likvidace nemůže být sama o sobě důvodem pro odvolání likvidátora, z provedených důkazů se podává, že likvidátor svou funkci nevykonává řádně, neboť ji resp. nevykonává vůbec, přičemž likvidátor tuto funkci vykonává již od roku 1995. Tato dlouhodobá nečinnost likvidátora znamená nenaplňování základního účelu likvidace tak, jak je vyjádřen v § 187 odst. 1 o. z. Likvidátor přitom nezahájil svoji činnost ani po zahájení řízení o jeho odvolání a jmenování likvidátora nového, naopak v rámci odvolacího řízení tvrdí realizaci kroků na oživení Družstva.12. Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že likvidátor Družstva neplní řádně své povinnosti, což je dle ust. § 191 odst. 2 o. z. důvod pro jeho odvolání z funkce a jmenování nového likvidátora, a to , Jméno navrhovatele C, , který je zapsán do seznamu insolvenčních správců (§ 191 odst. 4 o. z.).13. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, a to včetně jeho výroku III., kterým byla uložena poplatková povinnost účastníku 1) a výroku IV., jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, protože jsou souladné s právními předpisy.14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů některému z účastníků řízení.