9 Cmo 18/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 4. 10. 2022 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh č. j. F 381846/2022/MSPH na zápis „, Jméno navrhovatele B, “ do spolkového rejstříku, přičemž navrhovatelem byl , Jméno navrhovatele A2. Usnesením ze dne 16. listopadu 2022 č. j. L 76772/RD6/MSPH, Fj 381846/2022/MSPH rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh na zápis , Jméno navrhovatele B, , , adresa, , do spolkového rejstříku ze dne 4. října 2022 pod Fj 381846/2022/MSPH se odmítá.“ Své rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval navrhovatele k předložení a) právního důvodu užívání prostor, do nichž umístil sídlo s úředně ověřeným podpisem majitele nemovitosti s tím, že prohlášení nesmí být starší 3 měsíců na adresu: , adresa, , v souladu s § 14 z.v.r., b) čestného prohlášení + ust. § 152/2 a § 153 o.z., včetně souhlasu se svým jmenováním do funkce pověřeného jednatele a souhlasu se zápisem do rejstříku od , Jméno navrhovatele A, , v originále nebo úředně ověřené kopii, c) stanovy zapisovaného spolku v originále nebo úředně ověřené kopii, a upozornil jej na následky nedoplnění těchto listin. Navrhovatel výzvu převzal dne 12. 10. 2022, ale do dne rozhodnutí rejstříkového soudu požadované listiny nepředložil a nepožádal o prodloužení lhůty k jejich předložení. Soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout s odkazem na § 86 písm. c) z.v.r.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Součástí návrhu byly stanovy spolku, jejichž doložení byl soudem popřeno.2) Soudem požadované čestné prohlášení o souhlasu se jmenováním do funkce pověřeného jednatele vyplývá ze dvou ověřených dokumentů, kde se , Jméno navrhovatele A, k této funkci hlásí a jménem této funkce jedná se soudem.3) Žádný právní důvod užívání prostor , Anonymizováno, , Anonymizováno, k činnosti spolku nemůže prozatím existovat, protože spolek ještě nefunguje a ke své činnosti žádný právní důvod kromě registrace zatím nepotřebuje. Spolek bude vykonávat činnost „o své dobré vůli i bez právního důvodu k instituci , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, s touto činností souhlasí.“4. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné předpoklady pro zápis spolku „, Jméno navrhovatele B, “ do spolkového rejstříku.6. Podle § 218 o.z. zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu. To tedy znamená, že stanovy spolku, je-li spolek zakládán na ustavující schůzi spolku viz. dále, musí obsahovat přinejmenším určení statutárního orgánu jeho označením případně i charakteristikou (například „statutárním orgánem je předseda spolku, kterýžto za spolek jedná zcela samostatně“ nebo „statutárním orgánem je výbor spolku mající tři členy, přičemž ti ze svého středu volí předsedu výboru, za spolek jednají vždy dva členové společně. V rámci „určení statutárního orgánu“ je tak ve stanovách nutné vymezit označení - název statutárního orgánu případně jeho další charakteristiku. Z uvedeného musí být zřejmé, zda jde o individuální (viz § 152 odst. 1 o.z.) či kolektivní statutární orgán (viz § 152 odst. 1 o.z.). Je-li orgánem kolektivním, je třeba dostatečně určitě stanovit počet jeho členů, případně způsob, jak se tento počet stanoví (a to jednoznačným způsobem). V každý okamžik existence spolku musí být zřejmé, kolik jeho kolektivní statutární orgán má celkem členů, tedy kolik osob tvoří všechny jeho členy v určitém časovém okamžiku. Nelze proto připustit, aby byl počet členů stanoven jen intervalem 5 – 7 členů, je nicméně přípustné, aby interval spolu s dalším určením stanovil úplný počet členů ke každému jednotlivému okamžiku.7. Občanský zákoník rozlišuje 2 základní způsoby založení spolku, a to a) dohodou alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov /dle § 218 o.z./ nebo b) usnesením ustavující schůze spolku /dle § 222-225 o.z./. Podle § 222 odst. 1 o.z. tak lze spolek založit i na ustavující schůzi zakládaného spolku. To za podmínky, že je ustavující schůze konána perfektně po stránce procedurální, a zároveň jsou na ní schváleny stanovy spolku a zvoleni členové těch orgán spolku, jež je nutné na schůzi dle přijatých stanov a zákona do funkcí zvolit viz. ust. § 224 odst. 2 o.z. „ustavující schůze volí členy těch orgánů, které podle určení zákona a stanov zvolit má“.8. Ustanovení § 218 o.z. ve spojení s § 123 o.z. představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí stanov. Schválení návrhu stanov v rozsahu alespoň jejich minimálních zákonných obligatorních náležitostí a zvolení orgánů spolku jsou obligatorními právními jednáními (ustavující schůze) směřujícími k založení spolku. Dle předloženého zápisu z ustavující schůze konané dne 23. 6. 2022 „Stanovy byly schváleny poměrem 8 : 0“ a „Následovala volba zástupce SBL…“ Podle § 5 předloženého návrhu stanov resp. stanov schvalovaných na ustavující schůzi spolku „Pravidelná setkání slouží zároveň jako schůze a valná hromada společnosti, která volí své zástupce (předsedu, místopředsedu a výbor společnosti) do odvolání.“ (odst. 1), „Zvolení zástupci mají pravomoc reprezentovat společnost na veřejnosti, zastupovat ji při právních a jiných jednáních s „externími“ jednotlivci a institucemi a rozhodovat o jednotlivostech při uskutečnění dohodnutých aktivit (organizování kolokvií, obsahu a provedení ročenky, internetové stránky apod.) po celé období roku až do příštího setkání.“(odst. 4).9. Podle § 553 odst.1 o.z. „o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem“, podle § 554 o.z. „k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží“. Z citovaného § 5 odst. 1 až 4 stanov pro neurčitost způsobující nesrozumitelnost není vůbec seznatelné, který z orgánů uvedených v závorce je statutárním orgánem, resp. zda vůbec některý z vypočtených orgánů je statutární orgán. Může jím být totiž kterýkoliv ze 3 uvedených orgánů – předseda coby individuální orgán (§ 152 odst. 1 o.z.), místopředseda – také individuální orgán a třetí orgán - výbor „společnosti“ coby kolektivní orgán (§ 152 odst. 1 o.z.). Není tedy ani zřejmé, zda je statutárním orgánem individuální orgán – v takovém případě není patrné, který z uvedených, zda předseda či místopředseda, či zda je statutárním orgánem kolektivní orgán – výbor spolku. Zřejmý není ani název tohoto orgánu. Vyloučit však nelze ani to, že se jedná jen o jeden orgán, a to kolektivní orgán – výbor spolku a v rámci jeho členů je stanovena u dvou z nich funkce, konkrétně funkce předsedy a funkce místopředsedy. Shrnuto, ani výkladem předmětných ustanovení stanov se přes veškerou snahu odvolacímu soudu nepodařilo zjistit obsah tohoto ustanovení stanov, proto se k němu nepřihlíží (jako kdyby nebylo).10. Určení statutárního orgánu spolku je obligatorní náležitostí stanov, o nichž se na ustavující schůzi hlasuje (viz § 224 odst. 4 o.z.). V daném případě takto přijímané stanovy neobsahují obligatorní náležitost – určení statutárního orgánu (k § 5 odst. 1 až 4 stanov se totiž pro neurčitost a nesrozumitelnost nepřihlíží viz. § 554 o.z.). Nedošlo – li k přijetí stanov v jejich minimálním obligatorním obsahu pro absenci části tohoto obsahu, pak právní jednání neexistuje (teorie práva říká, že je to právní jednání jenom zdánlivé /jde o ne-jednání, zvané také non negotium/. Právní jednání představující přijetí stanov bez jedné z jejich obligatorních náležitostí, tedy rozhodnutí ustavující schůze o přijetí neúplných stanov spolku, je proto neexistentní. Nedošlo tudíž k založení spolku, což je předpokladem pro vznik spolku – jeho zápis do spolkového rejstříku. Přitom přijetí/schválení stanov spolku patří ke stěžejním - obligatorním záležitostem, jež je ustavující schůze povinna učinit viz. § 222 odst.2 a § 224 odst. 2 a 225 o.z. To, že nedošlo k založení spolku je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku bez dalšího.11. Kromě schválení stanov je ustavující schůze povinna zvolit orgány, které podle zákona a stanov zvolit má. Statutární orgán je přitom esenciální náležitostí každé právnické osoby včetně spolku viz §§ 151 odst.1, 163, 164 odst. 1, 2 o.z. Navíc se jedná o obligatorně zapisovanou skutečnost do spolkového rejstříku (viz § 25 odst. 1 písm. g) z.v.r.) v rámci tzv. prvozápisu spolku. Ustavující schůze je tedy povinna zvolit statutární orgán, jenž byl určen ve stanovách. V daném případě statutární orgán určen stanovami srozumitelně a určitě nebyl, pročež jsou stanovy resp. právní jednání o jejich přijetí neexistentní, jinak řečeno, na ustavující schůzi nebyly stanovy přijaty. Tím pádem na základě takového neexistentního, resp. jen zdánlivého právního jednání statutární orgá