9 Cmo 38/2023-173 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 6. 9. 2022 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo , Jméno navrhovatele, (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal , Jméno advokáta, , advokát coby „zástupce“, z jehož datové schránky návrh odešel.2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení o zápis změn ze dne 6. září 2022 pod Fj 50683/2022/KSUL se zastavuje.“ A dále rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku.3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) uvedl, že návrhem podaným dne 6. 9. 2022 se navrhovatel domáhal zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Dne 16. 11. 2022 byl navrhovatel vyzván k doložení řádné plné moci právního zástupce , Jméno advokáta, k jednání jménem navrhovatele. Přestože právní zástupce opakovaně žádal o prodloužení lhůty k předložení řádné plné moci, do dne rozhodnutí soudu řádná plná moc opatřená úředně ověřenými podpisy oprávněných osob soudu předložena nebyla, proto není možné v řízení pokračovat, a proto soud řízení zastavil s odkazem na § 104 odst. 1 o. s. ř.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Odůvodnění zastavení řízení nedoložením plné moci je překvapivé a argumentace soudu zmatečná - v uvedeném řízení byl totiž soudem ustanoven opatrovník , tituly před jménem, , advokát, který měl ve věci konat a „dotáhnout“ zápis změny do zdárného konce. Opatrovník nic nečinil, soud ho zprostil funkce, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod a odůvodnil to rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, avšak týkající se jiné právnické osoby.2) Soud měl vyzvat nejdříve navrhovatele k doložení plné moci a až v případě jejího doložení zprostit opatrovníka „funkce“.3) Pokud měl soud prvního stupně pochybnost, zda byl návrh podán osobou oprávněnou jednat za navrhovatele, měl se pokusit tento nedostatek podmínky řízení odstranit. Jestliže však soud tak neučinil, pořád nebyl podle zákona oprávněn řízení zastavit. Ostatně tuto skutečnost potvrzuje také ustálená judikatura Nejvyššího soudu.4) Pokud objektivně žádná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu neexistuje, není možné zastavit řízení pro nedostatek podmínky řízení s odůvodněním, že nedošlo ke schválení úkonu oprávněnou osobou.5) Soud měl aplikovat ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. a opětovně navrhovateli ustanovit opatrovníka a v řízení pokračovat.5. Odvolatel navrhl, aby řízení nebylo zastaveno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. Soud primárně je povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. navrhovatelem zmocněná osoba.8. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že je to právě zástupce, komu zákon ukládá, aby soudu doložil - slovy zákona „prokázal“ své oprávnění jednat za právnickou osobu, tedy za zastoupeného.9. Podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu S, vložky číslo 1838 (ke dni rozhodování odvolacího soudu) je od 26. dubna 2016 (den vzniku funkce) dosud předsedou jmenovaného společenství, tedy jeho individuálním statutárním orgánem, , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, .10. Dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204 (dle tzv. úplného výpisu reprezentujícího všechny zápisy provedené kdy v příslušné vložce obchodního rejstříku) byl , Anonymizováno, v obchodním rejstříku zapsán jako místopředseda předseda představenstva , Anonymizováno, , přičemž jako den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011 a jako den vzniku funkce (tj. funkce místopředsedy předsedy představenstva - poznámka odvolacího soudu) den 16. červen 2011; jako den zániku členství i funkce byl zapsán den 16. červen 2016 a dále , tituly před jménem, byl zapsán jako člen představenstva, den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011, jako den zániku členství den 16. červen 2016. Podle zápisu ve výše jmenovaném oddílu a vložce obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem (účinného od 28. 7. 2014 dosud) „představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech; jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem; právní jednání představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva“. Ze zápisu v obchodním rejstříku (viz výše) tedy vyplývá, že žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi , tituly před jménem, dne 1. 10. 2018, předložená spolu s návrhem a nacházející se na č.l. 91, nebyla oprávněna zmocnit jmenovaného advokáta.11. Navrhovatel tedy nebyl v době podání návrhu na zápis změny do veřejného rejstříku řádně zastoupen. Navrhovatel jednající , Jméno advokáta, však podal spolu s návrhem na zápis změny i procesní návrh na ustanovení opatrovníka - sebe. Rejstříkový soud ustanovil navrhovateli opatrovníka , tituly před jménem, , návrh na ustanovení opatrovníka , Jméno advokáta, zamítl - viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. září 2022 č. j. S 1838/RD29/KSUL, Fj 50683/2022/KSUL-106, jež nabylo dle vyznačené doložky právní moci dne 20. 10. 2022. Následně rejstříkový soud vyzval navrhovatele usnesením ze dne 16. listopadu 2022 č. j. S 1838/RD31/KSUL, Fj 50683/2022/KSUL-111 k doložení řádné plné moci pro právního zástupce , Jméno advokáta, , udělené v době, kdy , právnická osoba, mělo řádně zvolený statutární orgán, s tím, že nechť je plná moc opatřena úředně ověřenými podpisy oprávněných. Lhůtu k doplnění návrhu stanovil na 30 dnů od doručení výzvy. Následně rejstříkový soud přípisem ze dne 13. prosince 2022 na č.l. 118 oznamoval opatrovníkovi a , Jméno advokáta, , že s odkazem na „rozsudky“ Vrchního soudu v Praze tam uvedené (např. 9 Cmo 99/2022, 9 Cmo 100/2022) týkající se několika společenství vlastníků jednotek, „funkce“ procesního opatrovníka vůbec nevznikla a že ve věci musí konat původní právní zástupce navrhovatele, a to , Jméno advokáta, . Navrhovatel podáním ze dne 16. 1. 2023 sdělil, že důvod, pro který byl opatrovník ustanoven, neodpadl.12. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z.v.r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“13. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situací.14. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 6. 1. 2015 sp. zn. 25 Cdo 2787/2014 judikoval: „Řízení lze zastavit pro nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku oprávnění osoby jednat za právnickou osobu ve smyslu § 21 o. s. ř. pouze za situace, když zde je osoba oprávněná jednat za právnickou osobu, ale úkon učiněný osobou neoprávněnou neschválí. Pokud však objektivně žádná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu neexistuje, není možné zastavit řízení pro uvedený nedostatek podmínky řízení. Na tuto situaci dopadá ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. a pokud je zde nebezpečí z prodlení, soud musí ustanovit právnické osobě opatrovníka.“ Tento judikatorní závěr Nejvyššího soudu je plně aplikovatelný i na posuzovaný případ.15. Z rozhodnutí soudu prvního stupně - jeho odůvodnění vyplývá toliko, že soud zastavil předmětné řízení pro nedoložení řádné plné moci. Ze samotného přezkoumávaného rozhodnutí však nebylo zcela zřejmé pro absenci jakýchkoliv zjištění, úvah a závěrů, zda se soud prvního stupně vůbec zabýval tím, zda tu existuje jiná osoba oprávněná za navrhovatele před soudem jednat. Právě absence tohoto zko