9 Cmo 75/2023-212 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 2. 7. 2021 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo , Jméno navrhovatele, (dále též jen „společenství“), za nějž návrh podal coby zástupce , Jméno advokáta, , advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Návrh na zápis změn ze dne 2. července 2021 pod Fj 8598/2023/KSUL se odmítá.“ Rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval navrhovatele k předložení čestného prohlášení zapisovaného předsedy, tj. , Anonymizováno, dle ust. § 152 a § 153 o. z., dle § 46, § 63 - 67 z. o. k. a písemného souhlasu se zápisem „do obchodního rejstříku“ dle § 12 z. v. r. a dále k opětovnému doložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 30. 6. 2021 v originále, příp. úředně ověřené fotokopii nebo opatřené konverzní doložkou, neboť předložená listina je pouhá barevná fotokopie. Poté soud reprodukoval nesouhlas navrhovatele ohledně požadavku rejstříkového soudu týkající se doložení čestného prohlášení předsedy navrhovatele - , Anonymizováno, (dále též jen „družstvo“ či „, Anonymizováno, “) jako právnické osoby, když uvedená povinnost z žádných soudem citovaných ani dalších právních předpisů nevyplývá a navrhovatel má za to, že všechny nezbytné listiny k provedení zápisu změny byly soudu doloženy. Podle rejstříkového soudu informační povinnost stanovená v § 46 odst. 2 z. o. k. dopadá jak na člena voleného orgánu - fyzickou osou, tak na člena voleného orgánu - právnickou osobu, a to vždy v souvislosti se vznikem funkce. Soud následně s odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. uzavřel, že do dne jeho rozhodnutí nebyly soudu doloženy listiny o zapisovaných skutečnostech, a proto mu nezbylo, než návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek odmítnout.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupují navrhované fyzické osoby, „nezdá se“ povinnost doložit také čestné prohlášení této právnické osoby účelnou; požadavek nevyplývá z žádných právních předpisů. K provedení zápisu je dle zákona nezbytné doložit jen čestná prohlášení všech osob, které , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu zastupují, což bylo řádně a včas doloženo v originálu, pročež bylo možné návrhu zcela vyhovět.2) Na usnesení soudu prvního stupně je třeba hledět jako na překvapivé a rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků, když soud v rámci skutkově podobného řízení o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u téhož soudu návrhu navrhovatele částečně vyhověl a zápis , Anonymizováno, jako statutárního orgánu navrhovatele povolil, aniž by požadoval doložit čestné prohlášení právnické osoby zapisované jako statutární orgán. Postup stejného rejstříkového soudu potvrzuje argumentaci navrhovatele.3) Usnesení je nedostatečně odůvodněné a je nesrozumitelné a až nepřezkoumatelné.4) Samotný obsah oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, jehož nepředložení v originále bylo také důvodem odmítnutí návrhu, vyplývá z výzev k hlasování o rozhodnutí mimo zasedání a také z hlasovacích listin členů shromáždění navrhovatele, přičemž tyto listiny byly v originále k původnímu návrhu přiloženy.5) Soudem ustanovený opatrovník měl ve věci konat a v řízení činit kroky směřující k povolení zápisu navrhované změny; rejstříkový soud s ustanoveným opatrovníkem nijak nekomunikoval - nevyzval ho k činění jakýchkoliv kroků a najednou jej zprostil funkce bez jakéhokoliv důvodu. Tímto postupem byly v řízení způsobeny výrazné průtahy.4. Odvolatel navrhl, aby rozhodnutí bylo zrušeno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. K námitce průtahů řízení zapříčiněné postupem rejstříkového soudu odvolací soud poukazuje na skutečnost, že to byl právě navrhovatel, resp. jeho zástupce - advokát, který sice v návrhu označil předkládané listiny, včetně plné moci, mající dokládat jeho oprávnění jednat za navrhovatele, přičemž tyto listiny s návrhem vůbec nedoložil a opakovaně žádal o prodloužení lhůty k doložení těchto listin a soud žádostem vyhovoval. Kdyby zástupce navrhovatele splnil svoji zákonnou povinnost doložit své oprávnění za něj před soudem jednat dle § 21 odst. 5 o. s. ř. neprodleně, nebyl by důvod ustanovovat opatrovníka. Odvolacímu soudu není zřejmé, proč řádná plná moc ze dne 10. 8. 2021 (tedy udělená až cca 1 měsíc po podání návrhu na zápis změn) byla předložena až s takovým časovým odstupem a proč ji advokát nepředložil neprodleně po jejím udělení. Stěžuje-li si tedy odvolatel na průtahy řízení zapříčiněné postupem rejstříkového soudu, je třeba připomenout, že to byl především sám navrhovatel, který se zásadně podílel na jím vytýkaných průtazích v řízení.7. K odvolací námitce ohledně nedostatečného odůvodnění a jeho nesrozumitelnosti až nepřezkoumatelnosti odvolací soud uvádí, že ji neshledává důvodnou. Jak vyplývá z obsahu odvolání, odvolateli bylo zcela zřejmé, proč soud prvního stupně předmětný návrh odmítl a mohl tedy v odvolání proti usnesení soudu náležitě brojit, což také činil. Soud prvního stupně mohl sice své rozhodnutí lépe a obsáhleji odůvodnit, avšak toto nemělo vliv na uplatnění práv odvolatele podavšího odvolání. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3903/2017 - odst. 49: „… měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv účastníků řízení.“8. Ohledně nedoložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 30. 6. 2021 (dále též jen „oznámení“) „v originále, případně úředně ověřené fotokopii nebo opatřené konverzní doložkou v elektronické podobě“ má odvolací soud za to, že z předloženého oznámení není zcela zřejmé, zda se jedná jen o barevnou fotokopii nebo o originál. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby kvůli zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii, v případě elektronického podání coby konvertovaný dokument. Nicméně povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii zákon výslovně nestanoví. V obecné rovině platí, že rejstříkový soud je oprávněn kvůli zmíněnému zajištění autenticity dokládaných listin požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání opatřené konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat. Rejstříkový soud by měl vždy postupovat podle konkrétních okolností (specifik) řešeného případu. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. ji navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita ze spojení s dalšími předloženými listinami, jež byly předloženy v originále, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu za důvodný. V daném případě rejstříkový soud ani v rámci předmětné výzvy ani v rámci odůvodnění svého usnesení žádnou pochybnost o pravosti předkládaných listin nevznesl, taková pochybnost nevyplývá ani z obsahu spisu. Předmětné oznámení ve spojení s ostatními listinami - hlasovacími listinami jednotlivých vlastníků jednotek, jež byly předloženy v originále, lze považovat za dostačující.9. Dále se odvolací soud zabýval důvodností požadavků rejstříkového soudu na předložení listin, jejichž nepředložení bylo důvodem odmítnutí celého návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek:I. K požadavku soudu ohledně předložení písemného souhlasu předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) se zápisem do „obchodního rejstříku“ dle § 12 z. v. r.V daném případě byl navrhován zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, nikoliv do obchodního rejstříku. Do toho se zapisuje družstvo coby obchodní korporace. Dle § 12 z.