9 Cmo 77/2023-388 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 19. 10. 2022 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo , Jméno navrhovatele, (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal , Jméno advokáta, , advokát coby „zástupce“, z jehož datové schránky návrh odešel.2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení o zápis změn ze dne 19. října 2022 pod Fj 59934/2022/KSUL se zastavuje.“3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) uvedl, že dne 19. 10. 2022 byl Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručen návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, který se týkal změny ve statutárním orgánu společenství. Navrhovatelem zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek bylo označeno , Jméno navrhovatele, ; návrh byl podán prostřednictvím datové schránky , Anonymizováno, . Za navrhovatele, tj. společenství, jedná jeho statutární orgán nebo zmocněnec na základě plné moci, kterou mu udělilo společenství. K návrhu jako listinný důkaz byla doložena plná moc datována klientem 1. 10. 2018, která byla , Jméno advokáta, za společenství udělena při výkonu funkce , tituly před jménem, a , adresa, . Vzhledem k tomu, že ke dni 16. 6. 2016 zanikla funkce všem členům představenstva , Anonymizováno, , IČO , IČO, , tedy i , tituly před jménem, a , adresa, (statutární orgán předmětného bytového družstva byl vymazán z obchodního rejstříku), je třeba na plnou moc udělenou po této době, tj. r. 2018 zpětně hledět jako na plnou moc udělenou za uvedené společenství k tomu neoprávněnými osobami a tudíž neplatnou, neboť v okamžiku udělení plné moci nemělo předmětné bytové družstvo funkční statutární orgán (nebyl zapsán ani jeden člen představenstva). Rejstříkový soud proto vyzval navrhovatele dne 28. 2. 2023, aby soudu předložil řádnou plnou moc pro , Jméno advokáta, , udělenou v době, kdy , právnická osoba, , IČO , IČO, mělo řádně zvolený statutární orgán. Na výzvu Krajského soudu v Ústí nad Labem, reagoval , Jméno advokáta, , advokát, dne 27. 3. 2023 podáním nazvaném "Doložení plné moci"; doložená plná moc byla datována opětovně dnem 1. 10. 2018 a podepsána , tituly před jménem, a , adresa, , řádná plná moc pro , Jméno advokáta, tedy doložena nebyla. Z uvedeného je dle rejstříkového soudu zřejmé, že pan , tituly před jménem, a , Anonymizováno, nebyli již dnem 1. 10. 2018 členy představenstva , Anonymizováno, , IČO , IČO, (statutární orgán společenství), a tedy nebyli osobami oprávněnými za navrhovatele jednat a udělit plnou moc pro , Jméno advokáta, . Uvedený nedostatek podmínky řízení - řádného zmocnění nelze řešit ani ustanovením opatrovníka, když řízení nebylo řádně zahájeno, neboť navrhovatel od počátku není nikým zastoupen, proto rejstříkový soud s odkazem na § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení zastavil.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Odůvodnění zastavení řízení nedoložením plné moci je překvapivé a argumentace soudu zmatečná - v uvedeném řízení byl totiž soudem ustanoven opatrovník , tituly před jménem, , advokát, který měl ve věci konat a „dotáhnout“ zápis změny do zdárného konce. Opatrovník nic nečinil, soud ho zprostil funkce, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod a odůvodnil to rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, avšak týkající se jiné právnické osoby.2) Soud měl vyzvat nejdříve navrhovatele k doložení plné moci a až v případě jejího doložení zprostit opatrovníka „funkce“.3) Pokud měl soud prvního stupně pochybnost, zda byl návrh podán osobou oprávněnou jednat za navrhovatele, měl se pokusit tento nedostatek podmínky řízení odstranit, čehož bylo dosaženo ustanovením opatrovníka, kterého však soud bezdůvodně následně zprostil „funkce“.4) Pokud objektivně žádná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu neexistuje, není možné zastavit řízení pro nedostatek podmínky řízení s odůvodněním, že nedošlo ke schválení úkonu oprávněnou osobou.5. Odvolatel navrhl, aby řízení nebylo zastaveno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. Soud primárně je povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. navrhovatelem zmocněná osoba.8. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že je to právě zástupce, komu zákon ukládá, aby soudu doložil - slovy zákona „prokázal“ své oprávnění jednat za právnickou osobu, tedy za zastoupeného.9. Podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu S, vložky číslo 5137 (ke dni rozhodování odvolacího soudu) od 14. dubna 2015 , Jméno navrhovatele, coby navrhovatel nemá vůbec obsazen statutární orgán.10. Pro úplnost však odvolací soud uvádí následující. Dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204 (dle tzv. úplného výpisu reprezentujícího všechny zápisy provedené kdy v příslušné vložce obchodního rejstříku) byl , Anonymizováno, v obchodním rejstříku zapsán jako místopředseda předseda představenstva , Anonymizováno, , přičemž jako den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011 a jako den vzniku funkce (tj. funkce místopředsedy předsedy představenstva - poznámka odvolacího soudu) den 16. červen 2011; jako den zániku členství i funkce byl zapsán den 16. červen 2016 a dále , tituly před jménem, byl zapsán jako člen představenstva, den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 16. červen 2011, jako den zániku členství den 16. červen 2016. Dokonce i kdyby byl , Anonymizováno, statutárním orgánem navrhovatele, tak žádná z osob v době udělení plné moci advokátovi , tituly před jménem, , tedy dne 1. 10. 2018, nebyla oprávněna zmocnit jmenovaného advokáta.11. Navrhovatel tedy nebyl v době podání návrhu na zápis změny do veřejného rejstříku řádně zastoupen. Navrhovatel jednající , Jméno advokáta, však podal současně i procesní návrh na ustanovení opatrovníka - sebe. Rejstříkový soud ustanovil navrhovateli opatrovníka , tituly před jménem, , návrh na ustanovení opatrovníka , Jméno advokáta, zamítl - viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 10. 2022 č. j. S 5137/RD118/KSUL, Fj 59934/2022/KSUL-338, jež nabylo dle vyznačené doložky právní moci dne 22. 11. 2022. Následně rejstříkový soud přípisem ze dne 11. ledna 2023 na č.l. 344 oznamoval opatrovníkovi , tituly před jménem, a , Jméno advokáta, , že s odkazem na „rozsudky“ Vrchního soudu v Praze tam uvedené týkající se několika společenství vlastníků jednotek, pominuly důvody pro ustanovení opatrovníka a že nadále bude rejstříkový soud jednat s původním zástupcem navrhovatele, a to , Jméno advokáta, . Následně rejstříkový soud vyzval navrhovatele usnesením k doložení řádné plné moci pro právního zástupce , Jméno advokáta, , udělené v době, kdy , právnická osoba, mělo řádně zvolený statutární orgán, s tím, že nechť je plná moc opatřena úředně ověřenými podpisy oprávněných. Lhůtu k doplnění návrhu stanovil na 30 dnů od doručení výzvy. Navrhovatel reagoval podáním ze dne 27. 3. 2023, jehož přílohou byla již jednou doložená plná moc z 1. 10. 2018.12. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“13. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situací.14. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 6. 1. 2015 sp. zn. 25 Cdo 2787/2014 judikoval: „Řízení lze zastavit pro nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku oprávnění osoby jednat za právnickou osobu ve smyslu § 21 o. s. ř. pouze za situace, když zde je osoba oprávněná jednat za právni