9 Cmo 84/2022-26 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem ze dne 10. února 2022 se navrhovatelé domáhali, aby soud vydal následující usnesení:„I. soud zrušuje výmaz , právnická osoba, “ IČ , IČO, se sídlem ve Voticích v likvidaci z veřejného rejstříku“, „II. soud rozhoduje o likvidaci , právnická osoba, se sídlem ve Voticích v likvidaci“, „III. likvidátorem společnosti , právnická osoba, se sídlem ve , Anonymizováno, v likvidaci jmenuje….“, a „IV. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“. Jako důvod uvedli nutnost dořešení vztahu k jejich pozemku, ohledně nějž je v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch dalšího účastníka omezení převodu nemovitostí pro pohledávku 15 000 Kč.2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl usnesením ze dne 7. dubna 2022 č. j. 77 Cm 36/2022-17 tak, že „Soud účastnici ustanovuje podle ust. § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, pro toto řízení opatrovníka , tituly před jménem, , advokátku se sídlem , adresa, , neboť tu není osoby oprávněné za účastnici jednat“. Rozhodnutí neobsahuje, s odkazem soudu na ust. § 169 odst. 2 o. s. ř., odůvodnění.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala soudem prvního stupně ustanovené opatrovnice , tituly před jménem, , v zákonné lhůtě odvolání s tím, že podle konstantního názoru Nejvyššího soudu České republiky „osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnosti jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku viz rozhodnutí NS sp.zn. 29 Odo 1154/21003 ze dne 25. 4. 2004, stejný závěr je obsažen i v rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo 1303/2009 ze dne 16. 3. 2010. Jelikož jménem účastníka řízení byl jako jeho orgán oprávněn ke dni výmazu z obchodního rejstříku jednat jeho likvidátor, je vzhledem k citovanému rozhodnutí též osobou oprávněnou jednat za něj v řízení o zrušení zápisu o jeho výmazu z obchodního rejstříku. Tato osoba tak může i efektivně hájit zájmy vymazaného subjektu, je ostatně i tím, kdo by měl být případně jmenován likvidátorem obnovené právnické osoby. Z rozhodnutí osudu prvního stupně přitom nevyplývá, že osoba původního likvidátora, jmenovitě uvedená v obchodním rejstříku, není z objektivních důvodů schopna v řízení o obnově společnosti za účastníka jednat. Odvolatelka navrhla zrušit usnesení soudu prvního stupně coby nesprávné a jsoucí v rozporu se zájmy účastníka řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019 sp.zn. 14 Cmo 184/2018 „na účastenství v řízení o zrušení výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku dle § 209 o.z. je možné použít závěry dosavadní judikatury ( 29 Odo 1154/2003)…“. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004 sp.zn. 29 Odo 11454/2003, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 43/2005 (též i v Soudní judikatuře pod SJ 76/2004) „Řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (§ 75b obch. zák.), je ve smyslu § 200e o. s. ř. a § 9 odst. 3 písm. b) o. s. ř. řízením ve statusové věci obchodní společnosti. Účastníkem řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora, je ve smyslu § 75b odst. 2 obch. zák., § 19 o. s. ř., části věty za středníkem, o. s. ř. a § 94 odst. 1 o. s. ř. i vymazaná obchodní společnost. Osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávnění ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku.“6. Z hlediska současné právní úpravy výše citovaná judikatura a její závěry pro státní podnik znamená, že účastníkem řízení o obnovení státního podniku dle § 209 o.z. je ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a), § 85 písm. a) a § 6 odst. 1 z. ř. s. vedle navrhovatele též i zaniklý státní podnik, přičemž za něj jednají osoby, jež za něj byly oprávněny jednat v okamžiku jeho zániku. Ze zápisu (úplného - tzv. historického výpisu) v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu ALXI, vložky 139 vyplývá, že předmětný státní podnik byl z obchodního rejstříku vymazán dne 14. září 2001, po proběhnuvší likvidaci. Likvidátorem byl , Anonymizováno, , bytem , adresa, . Lze tedy identifikovat konkrétní osobu, jež byla za předmětný státní podnik v likvidaci v době jeho zániku jednat, nebyl-li by to likvidátor, byl by to ředitel podniku , tituly před jménem, , bytem , adresa, . Soud prvního stupně tím, že nevyšel z výše uvedených vyšších soudů premis a potažmo tak upřel k obnovení navržené právnické osobě základní práva, když bez dalšího uzavřel, aniž by navíc své rozhodnutí odůvodnil, že za k obnovení navržený státní podnik není oprávněna jednat žádná z osob oprávněných k tomu v době jeho zániku. Rozhodnutí soudu prvního stupně o ustanovení procesního opatrovníku bylo potud předčasné, když soud nezjišťoval, zda osoby oprávněné jednat za státní podnik existují, resp. jsou k tomu stále ještě fakticky způsobilé.7. Ze všech výše uvedených důvodů odvolacímu soudu nezbylo, než podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušit v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.). V něm soud v prvé řadě provede potřebná zjištění vedoucí k tomu, zda za státní podnik mohou fakticky jednat osoby, jež k tomu byly oprávněny v době jeho zániku. Jen nebylo-li by tomu tak, bylo by namístě ustanovení opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř., jenž se svým ustanovení ve věci bude srozuměn resp. souhlasit.