12 Cmo 158/2023-435 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora v záhlaví označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 4. 12. 2020, č. j. 47 Cm 6/2016-20 v rozsahu povinnosti žalovaných č. 1 a č. 2 zaplatit žalobci společně a nerozdílně směnečný peníz 11 007 862 Kč, 6 % úrok z částky 11 077 852 Kč ode dne 11. 12. 2018 do zaplacení a směnečné odměny a náhradu nákladů řízení, v bodě II. výroku uložil žalovaným č. 1 a č. 2 povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 477 908 Kč a v bodě III. výroku uložil žalovanému č. 1 zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 19 544 Kč. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. 1 nabyl rozsudek právní moci dne 23. 8. 2023.2. Žalovaný č. 2 napadl rozsudek včasným odvoláním.3. Podáním ze dne 21. 12. 2023 vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu uzavření dohody o narovnání s tím, že se účastníci vzdali práva na náhradu nákladů řízení.4. Žalovaný č. 2 vyslovil se zpětvzetím žaloby podáním doručeným odvolacímu soudu dne 2. 1. 2024 souhlas.5. Podle § 96 odst. 5 o. s. ř. byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Protože v době, kdy byla žaloba vzata zpět, bylo již řízení vůči žalovanému č. 1 pravomocně skončeno (rozsudek vůči němu nabyl právní moci dne 23. 8. 2023), rozhodl odvolací soud, že zpětvzetí žaloby není vůči žalovanému č. 1 účinné.6. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. 2 odvolací soud postupoval podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. a ve vztahu mezi nimi zrušil jak směnečný platební rozkaz, tak odvoláním napadený rozsudek a řízení zastavil.7. O náhradě nákladů, které vznikly v průběhu řízení státu, odvolací soud nerozhodoval, neboť povinnost k jejich náhradě byla pravomocně uložena žalovanému č. 1.8. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným č. 2 rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s tím, že žádnému z nich právo na jejich náhradu nepřiznal, když se oba práva na jejich náhradu vzdali.