12 Cmo 4/2024-66 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a nevyhověl její žádosti o zaplacení poplatku ve splátkách (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná po doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku ve výši 67 903 Kč požádala o osvobození od soudních poplatků a pro případ, že soud její žádosti nevyhoví, o umožnění úhrady poplatku ve splátkách. S poukazem na podmínky poplatkové moderace upravené ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně předně uzavřel, že úspěšnost či důvodnost podaného odvolání nelze v daném stadiu řízení předjímat, nelze ji tedy ani vyloučit. Tuto podmínku tedy vyhodnotil jako splněnou. Pokud jde o posouzení poměrů žalované, vyšel soud z předloženého prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“), v němž žalovaná uvedla, že je vdaná, žije ve společné domácnosti se svým manželem, je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, jako pomocný pracovník v zemědělství, její průměrný měsíční čistý výdělek za II. kalendářní čtvrtletí roku 2023 činil 14 951 Kč. Manžel žalované je dle jejího tvrzení zaměstnán u téhož zaměstnavatele, jeho průměrná čistá měsíční mzda činí 19 857 Kč. Žalovaná ani její manžel nevlastní žádné nemovitosti, žádný automobil, žádný majetek větší hodnoty, úspory, penzijní připojištění, aj., oba jsou nemajetní a mají rozdělené SJM. Jako jediný svůj pravidelný výdaj uvedla nájemné ve výši 8 000 Kč, které hradí své dceři, u níž bydlí. Celková tvrzená výše čistého měsíčního příjmu žalované a jejího manžela činí 34 808 Kč.2. Na základě uvedených zjištění soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná neprokázala splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků, neboť nepředložila žádné listiny, z nichž by bylo možné její majetkovou situaci posuzovat, a to i přesto, že k tomu byla výslovně vyzvána. Soud si tak nemohl udělat ucelenou představu o majetkové situaci žalované. Její žádosti o osvobození od soudních poplatků proto nevyhověl.3. Ze stejného důvodu nebylo vyhověno ani žádosti o umožnění zaplacení soudního poplatku ve výši 67 903 Kč formou splátkového kalendáře. Soud odkázal na postavení žadatele o posečkání s placením poplatku či jeho zaplacením ve splátkách, které se výrazně neliší od postavení žadatele o přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. V obou případech je totiž úkolem soudu zkoumat majetkové poměry žadatele. Pakliže žalovaná tvrzení o svých poměrech ničím nedoložila, nemohl o nich soud z ničeho usuzovat, a to pro účely žádné z obou žádostí.4. Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně změnu tak, aby jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu, případně, aby jí bylo umožněno splácet poplatek ve splátkách. Uvedla, že její poměry jsou neutěšené, nemá dostatek finančních prostředků pro uhrazení nemalého poplatku a nejde přitom „o bezúspěšné nebo bránění uplatňování práva.“ Zároveň jsou podle přesvědčení žalované dány veškeré předpoklady pro to, aby byla od soudních poplatků osvobozena. Tyto předpoklady žalovaná prokázala doložením řady důkazů, řádně vyplnila nezbytný formulář a uvedla, že její jediný hrubý příjem dosahuje necelých 15 000 Kč, nevlastní žádný movitý majetek, auto ani nemovitosti. Příjmy žalované nepostačují ani na pokrytí nákladů na její domácnost a běžné potřeby. Podle žalované nelze povinnost dokládat své majetkové poměry vykládat extenzivně, což však učinil soud prvního stupně. Jeví se značně nespravedlivým, aby bylo žalované z důvodu nepřiměřeně vysokých soudních poplatků odepřeno právo na soudní ochranu a znemožněno hájení jejích práv.5. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o.s.ř., aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.7. Pokud jde o úspěšnost podaného odvolání, odvolací soud konstatuje, že bylo podáno včas, žalovaná je k jeho podání oprávněna, odvolání je objektivně přípustné a z jeho obsahu (v němž žalovaná mimo jiné zpochybňuje procesní postup soudu prvního stupně) nelze uzavřít, že její obrana proti rozsudku je zjevně bezúspěšná. Aniž by v tomto stadiu řízení bylo možno jakkoliv předjímat jeho výsledek, lze tedy výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedené žádosti považovat tento předpoklad za splněný.8. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhé z výše uváděných podmínek poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. V posuzované věci žalovaná předložila soudu dvojí Prohlášení, a to ze dne 30. 6. 2023 a 7. 8. 2023. V prvním z nich ke svým osobním poměrům uvedla, že je vdaná, žije ve společné domácnosti s manželem, je zaměstnána jako pomocný pracovník v zemědělství ve společnosti , právnická osoba, , s průměrným měsíčním čistým výdělkem ve výši 14 951 Kč, nemá žádné příjmy z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení ani z jiných zdrojů, nemá žádný osobní majetek, s manželem mají rozdělené společné jmění manželů. Manžel žalované je zaměstnán u stejné společnosti, jeho průměrná čistá měsíční mzda za předcházející kalendářní čtvrtletí činila 19 857 Kč, je nemajetný. Údaje o svých závazcích a výdajích žalovaná v Prohlášení nevyplnila (s výjimkou tvrzení o úhradě nájemného ve výši 8 000 Kč měsíčně). V později doručeném Prohlášení žalovaná pouze zopakovala svá předchozí tvrzení o svých osobních poměrech, o výši svého příjmu a příjmu manžela z pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, a tvrzení o své nemajetnosti; podstatnou část formuláře, týkající se příjmů z dalších zdrojů, ponechala nevyplněnou. Neuvedla nic ani o svých závazcích a výdajích (opět s výjimkou nájemného). V této souvislosti pouze soudu v podání ze dne 9. 8. 2023 sdělila, že bydlí u dcery, které hradí nájemné na základě ústní smlouvy, k čemuž na žádost soudu může předložit své čestné prohlášení, případně může obstarat toto prohlášení i od dcery. Žádnou z listin, vyžádaných soudem prvního stupně v jeho usnesení ze dne 11. 7. 2023, č. j. 13 Cm 138/2022-48 (výpisy z účtů, výpis z katastru nemovitostí, výpis z registru silničních vozidel, aj.) žalovaná nepředložila.9. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 17. července 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 i v celé řadě svých dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (srov. např. usnesení ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaná v posuzované věci nesplnila, když o svých příjmových a majetkových poměrech poskytla pouze neúplné informace, které navíc (s výjimkou svého příjmu z pracovního poměru) ničím nedoložila. Žalovaná tak zamlčela, že podle zápisu v živnostenském rejstříku působí jako odpovědný zástupce tří podnikatelů (, Anonymizováno, , IČO , IČO, , , Anonymizováno, , IČO , IČO, , , Anonymizováno, , IČO , IČO, ) v oboru hostinské činnosti. Neuvedla tedy a nedoložila ani to, jakých příjmů z výkonu výše uvedených činností dosahuje (případně, že žádné takové příjmy nemá), nesdělila nic o svých závazcích ani výdajích; tvrzenou výši nájemného a jeho platby přes výzvu soudu ničím nedoložila. Nevyhověla dále ani žádosti soudu o předložení výpisů ze svých účtů a dalších listin, uvedených v jeho výzvě ze dne 11. 7. 2023. S ohledem na to, že k žádnému z obou Prohlášení nebyly připojeny žádné přílohy (ani v nich nebylo na žádné přílohy odkazováno), neobstojí její argumentace, že své neuspokojivé majetkové poměry „doložila řadou důkazů.“10. K námitce žalované, že povinnost žadatele dokládat své majetkové poměry nelze vykládat extenzivně, je nutno uvést, že žádost o osvobození od soudních poplatků je návrhem, jenž stejně jako kterýkoliv jiný návrh zatěžuje navrhovatele obvyklou a zákonem stanovenou důkazní povinností. Není povinností soudu opakovaně účastníka vyzývat k doplnění nebo upřesnění údajů mimo zaslání i laikovi dobře srozumitelného formuláře, natož aby sám po skutečných poměrech účastníka pátral. Prokázání důvodnosti tohoto osvobození je pak v souladu s § 120 odst. 1 o. s. ř. zcela na účastníku řízení, který toto osvobo