12 Cmo 40/2024-156 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil v bodě I. výroku žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 424,64 Kč s příslušenstvím, v bodě II. výroku zamítl žalobu o zaplacení částky 15 779,91 Kč s příslušenstvím a v bodě III. výroku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 003 Kč.2. V odůvodnění uvedl, že částka 36 204,55 Kč představuje nevyplacený podíl na zisku žalované v letech 2016 až 2018. Žalobkyně je společnicí žalované, druhým společníkem je , právnická osoba, . Dohoda o společném postupu při vypořádání vzájemných vztahů ve společnosti uzavřené 30. 12. 2019 mezi žalobkyní, žalovanou a druhým společníkem (dále jen „Dohoda“) obsahovala kromě procesu ukončení působení žalobkyně v žalované též závazek žalované vyplatit žalobkyni dosud nevyplacený podíl na zisku za roky 2016 až 2018, do tří měsíců od uzavření dohody. Podle Společenské smlouvy se zisk rozděluje mezi společníky tak, že žalobkyni připadá jedna čtvrtina. Za rok 2016 měl být žalobkyni vyplacen podíl na zisku ve výši 10 271 Kč, za rok 2017 ve výši 15 037,33 Kč a za rok 2018 ve výši 17 374 Kč. Žalovaná částečně plnila dne 30. 4. 2020 částku 4 767 Kč a dne 19. 5. 2020 částku 2 271 Kč, aniž by uvedla, na co má být plnění započteno. Žalobkyně je proto započetla nejdříve na úroky z prodlení a poté na jistinu.3. Žalovaná uvedla, že se nachází na hranici úpadku, a proto nelze společníkům vyplácet zisk podle § 40 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „z. o. k.“). Žalobkyně nemá právo na zisk, neboť se na činnosti žalované mnoho let nepodílí. Z výkazu zisku a ztráty za požadované období vyplývá, že případný nárok žalobkyně na podíl na zisku je nižší. V předžalobní výzvě žalobkyně uplatnila nižší nárok, neboť částečné plnění započetla na jistinu. Výdajový pokladní doklad o výplatě podílu na zisku druhému společníkovi, neodpovídá údajům z účetních závěrek, které obsahují objektivně zjištěný výsledek hospodaření. Podíly na zisku nebyly druhému společníkovi fakticky vyplaceny, neboť současně poskytl společnosti zápůjčku společníka. Druhý společník dále půjčil žalované dne 27. 8. 2021 částku 110 000 Kč. Současný dluh žalované vůči němu dosahuje okolo 150 000 Kč.4. Po provedeném dokazování (výpisem z obchodního rejstříku, dohodou o společném postupu při vypořádání vzájemných vztahů ve společnosti , Jméno žalované A, ze dne 30. 12. 2019, Společenskou smlouvou, potvrzeními o přijatých platbách, výdajovým pokladním dokladem ze dne 31. 12. 2017, výpisy z účtu žalované v měně EUR a v měně Kč, výslechem svědkyň , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , rozvahou, výkazem zisku a ztráty, interním dokladem č. , Anonymizováno, ze dne 31. 12. 2016, rozvahami, výkazy zisku a ztráty a interními doklady č. , Anonymizováno, ze dne 31. 12. 2017, č. , Anonymizováno, ze dne 31. 12. 2018 a č. , Anonymizováno, ze dne 31. 12. 2019) soud uzavřel, že žalovaná se zavázala do 30. 3. 2020 vyplatit žalobkyni podíly na zisku za roky 2016 až 2018. Podíl žalobkyně na zisku činí jeho jednu čtvrtinu. Žalovaná v roce 2016 dosáhla zisku 19 066,77 Kč (podíl žalobkyně činí 4 766,69 Kč), v roce 2017 dosáhla zisku 22 147,23 Kč (podíl žalobkyně činí 5 536,81 Kč) a v roce 2018 dosáhla zisku 67 245,27 Kč (podíl žalobkyně 16 811,32 Kč). Žalovaná byla od 31. 3. 2020 do 30. 4. 2020 (31 dnů) v prodlení se zaplacením částky 27 114,82 Kč, kdy zaplatila žalobkyni 4 767 Kč. Úroky z prodlení za uvedené období činily 230,29 Kč. Od 1. 5. do 19. 5. 2020 (19 dnů) byla v prodlení se zaplacením částky 22 578,11 Kč (27 114,82 Kč - 4 767 + 230,29), když dne 19. 5. 2020 zaplatila žalobkyni 2 271 Kč. Úroky z prodlení za uvedené období činily 117,53 Kč. Od 20. 5. 2020 je v prodlení se zaplacením částky 20 424,64 Kč (22 578,11 - 271 + 117,53). Žalovaná při plnění neuvedla, na co má být započítáno.5. Soud neprovedl důkazy navržené žalobkyní (znalecký posudek pro zjištění výše zisku žalované v letech 2016 až 2018, výslech blíže neurčené osoby, která vedla žalované účetnictví, daňová přiznání společníků k dani z příjmů fyzických osob za roky 2016 až 2018) a žalovanou (znalecký posudek pro zjištění platební schopnosti či předlužení či hrozící předlužení žalované, předžalobní výzvy, žaloba na vyloučení žalobkyně ze společnosti). Výši zisku a podíl žalobkyně na něm lze zjistit z účetních dokladů. Skutečnosti předcházející uzavření Dohody ze dne 30. 12. 2019 nemají pro rozhodnutí význam. Znalecké zkoumání aktuálního finančního stavu žalované není potřebné pro rozhodování o vyplacení podílu na zisku za roky 2016 až 2018 podle předmětné dohody, nadto o finančním stavu vypovídají jiné důkazy (např. výslech svědkyně).6. Při právním posouzení vycházel soud z § 34, § 40 a § 112 z. o. k., ve znění účinném do 31. 12. 2020, a § 1932 odst. 1 o. z.7. Soud shledal žalobu částečně důvodnou, neboť žalobkyně má právo na výplatu podílu na zisku dosaženého žalovanou v letech 2016 až 2018 v celkové výši 27 114,82 Kč. Žalovaná zaplatila ve dvou splátkách 7 038 Kč. Soud vycházel z obsahu Dohody, jejíž součástí byl závazek žalované vyplatit žalobkyni podíly na zisku, a to v nově určené lhůtě, což neučinila, pročež se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.). Žalovaná byla proto povinna platit úroky z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o. z.). Jelikož v Dohodě nebyla ujednána konkrétní výše podílu na zisku, vycházel soud z výsledků hospodaření žalované podle výkazů zisku a ztráty, rozvah a interních dokladů o rozdělení zisku. Z nich vyplývá, že žalovaná dosáhla v uvedených letech zisku, který byl rozpočítán mezi společníky podle jejich podílů. Žalobkyně správnost účetních závěrek zpochybňovala kvůli rozporu účetní závěrky za rok 2016, popřípadě za rok 2017 s výdajovým pokladním dokladem ze dne 31. 12. 2017, podle něhož si měl druhý společník vyplatit podíl 45 112 Kč. Existence tohoto účetního dokladu není způsobilá zpochybnit správnost účetních závěrek, neboť z uvedeného dokladu není zřejmé, za jaké období měl být zisk vyplacen, což potvrdily i obě slyšené svědkyně. I kdyby si druhý společník vyplatil zisk, který mu nenáležel, neznamená to, že má žalobkyně právo na vyšší podíl na zisku, než by odpovídal výsledkům hospodaření žalované. Ve veřejné obchodní společnosti nejvyšší orgán, jímž jsou společníci, nerozhoduje o rozdělení zisku, ale pouze o schválení účetní závěrky. Je tomu proto, že se rozděluje mezi společníky veškerý zisk rovným dílem, popř. podle sjednaných podílů. Podíly na hospodářském výsledku společnosti jsou převáděny společníkům přímo a stávají se součástí jejich hospodářského výsledku a základu daně.8. Žalovaná tvrdila, že podmínkou vyplacení podílu na zisku bylo schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem, k čemuž nedošlo. Zákon nevyžaduje, aby byla schválena písemným právním jednáním (§ 34 z. o. k.). To, že ke schválení účetních závěrek společníky došlo, vyplývá z účetních dokladů o rozdělení zisku mezi společníky, z publikace rozvah ve zkráceném znění ve sbírce listin obchodního rejstříku, jakož i z Dohody, která byla uzavřena za účasti obou společníků a společnosti a bylo v ní dohodnuto vyplacení podílů na zisku žalobkyni, což implicitně předpokládá, že nárok na výplatu podílu na zisku již vznikl, tedy že byly schváleny účetní závěrky, které jsou podkladem pro zjištění výše podílu na zisku. Také druhý společník si podíly na zisku vyplatil, byť nemuselo dojít ke skutečnému převodu peněžních prostředků, ale ke vzniku pohledávky společníka za společností. Pokud by nebyla schválena účetní závěrka, nemohla by společnost evidovat ani dluhy vůči společníkům z nevyplaceného zisku, jejichž existenci potvrdila i účetní žalované. Žalovaná rovněž opomíjí, že se Dohodou zavázala ve stanovené lhůtě podíly vyplatit, což také částečně učinila. Její argumentace o nezákonnosti výplaty podílu z důvodu neschválení účetní závěrky se jeví jako účelová.9. Námitka žalované týkající se možného předlužení žalované, resp. její platební neschopnosti, která by mohla vzniknout v důsledku vyplacení požadovaných podílů, není důvodná, neboť odst. 1, ani odst. 3 § 40 z. o. k. nestanoví nic jiného, než aby korporace před rozhodnutím o rozdělení a výplatě zisku společníkům provedla tzv. test úpadku, který zahrnuje jednak test předlužení poměřující hodnotu dlužníkova majetku oproti výši jeho závazků a test likvidity zjišťující, zda je schopen platit závazky, které se stanou splatnými. Soud se neztotožňuje s argumentem, že test úpadku by měl být prováděn i po rozhodnutí o rozdělení a výplatě zisku. O výplatě zisku rozhoduje statutární orgán, jímž jsou oba společníci. Rozhodnutí o výplatě zisku společníkům bylo učiněno nejpozději v okamžiku uzavření Dohody. Pokud si druhý společník peněžní prostředky z rozděleného zisku fakticky nevyplatil, ale poskytl společnosti půjčku, nic to nemění na tom, že bylo rozhodnuto o výplatě podílu na zisku. Z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, nevyplývá, že by společnost byla předlužená nebo byla v platební neschopnosti. Žalovaná by mě