14 Cmo 144/2024-118 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení [výrok I.], uložil „žalobkyni“ povinnost zaplatit „žalovanému“ náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho právního zástupce [výrok II.] a rozhodl o tom, že se navrhovatelce po právní moci usnesení vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč [výrok III.].2. Soud prvního stupně usnesení odůvodnil tím, že navrhovatelka vzala před jednáním svůj návrh na zahájení řízení v celém rozsahu zpět, a proto soud podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez zjišťování stanoviska ostatních účastníků řízení zastavil. Nákladový výrok soud odůvodnil s odkazem na § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že „žalobce“ zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je proto povinen hradit náklady řízení „žalovanému“. Soud prvního stupně přiznal „žalovanému“ náhradu nákladů za zastoupení advokátem ve výši 8 228 Kč, sestávající z odměny za dva úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), tedy převzetí a příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a podání ve věci samé, včetně doplnění podání pouze o judikaturu, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, z dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč a částky 1 428 Kč odpovídající 21 % DPH. Výrok III. opřel o § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Již na tomto místě odvolací soud pro srozumitelnost a další průběh řízení předznamenává, že řízení o návrhu na jmenování členů představenstva společnosti soudem dle § 443 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech /zákon o obchodních korporacích/ (dále jen „z. o. k.“) je nesporným řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Účastníky řízení je třeba správně označovat jako „navrhovatel“ a „účastník“ (viz § 6 z. ř. s.), jak je uvedeno v záhlaví tohoto rozhodnutí, případně odvozeně od jejich hmotněprávního postavení (např. „společnost“) a nikoliv „žalobce“ a „žalovaný“, jak chybně označuje na některých místech napadeného rozhodnutí soud prvního stupně.4. Proti výroku II. podali odvolání navrhovatelka a účastnice 1).5. Navrhovatelka považuje usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu za nesprávné, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se účastnici 1) žádná náhrada nákladů nepřiznává, a aby byla naopak přiznána náhrada nákladů řízení navrhovatelce vůči účastnici 1). Navrhovatelka odvolání, i přes příslib, že tak učiní do 15. 1. 2023, o konkrétní odůvodnění odvolacích důvodů nedoplnila. Neučinila tak ani na k výzvě soudu prvního stupně ze dne 15. 3. 2024.6. Účastnice 1) vytkla soudu prvního stupně přiznání náhrady nákladů řízení toliko za 2 úkony právní služby namísto 3, když podání ze dne 9. 11. 2023, jímž doplnila vyjádření k věci samé, chybně považoval za „doplnění podání pouze o judikaturu“. Soud prvního stupně zůstal po dobu dvou let ve věci zcela nečinný a s ohledem na tuto nečinnost pochopitelně došlo mezi účastníky ke vzniku nových skutečností, které měly vliv na případné rozhodnutí ve věci samé, a s nimiž bylo třeba soud prvního stupně seznámit. Jedná se o plnohodnotné vyjádření ve věci samé, které má zásadní vliv na posouzení aktivní věcné legitimace navrhovatele. Účastnice 1) doložila, že mezi účastníky existují pravomocná a závazná rozhodnutí jiných soudů, dle nichž navrhovatel není akcionářem společnosti, připojila k tomu další argumentaci. Nic ze zmiňovaných skutečností nelze přičítat k tíži účastnici 1). Nárokuje přiznání náhrady nákladů ve výši 12 342 Kč, ty blíže specifikuje.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláními napadeném výroku II. a dospěl k závěru, že odvolání účastnice 1) je důvodné, odvolání navrhovatelky nikoli.8. Účastnici 1) lze přisvědčit, že za podání ze dne 9. 11. 2023 jí náleží náhrada mimosmluvní odměny jejího právního zástupce dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu v plné výši. Z obsahu předloženého spisu se podává účastnicí 1) vytýkaná nečinnost soudu prvního stupně. Odvolatelka ve zmíněném podání odkazuje na v mezidobí vydaná pravomocná rozhodnutí jiných soudů, kdy závěry v nich zformulované - vedoucí k zamítnutí žaloby navrhovatelky na zápis do seznamu akcionářů či zabývající se změnou vnitřní struktury společnosti, kdy (obsazeným) statutárním orgánem je jednočlenná správní rada - dopadají na řešení otázky aktivní věcné legitimace navrhovatelky v nadepsaném řízení. Odvolatelka pak navazuje argumentací o nedůvodnosti návrhu ve věci samé. Z obsahu spisu se nepodává, že by odvolatelka dne 9. 11. 2023 věděla o zpětvzetí návrhu ve věci samé ze dne 12. 10. 2023.9. Účastnici 1) bylo na místě přiznat náhradu nákladů řízení za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a/a 2x vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bodu 5 advokátního tarifu, za 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a za 21% DPH ve výši 2 142 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.10. Odvolání navrhovatelky dle odvolacího soudu není důvodné, neboť dle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. platí, že ten, kdo zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Z obsahu spisu nevyplývá, že by navrhovatelka vzala návrh zpět pro chování dalších účastníků řízení, takové skutečnosti ani navrhovatelka netvrdí. Konečně, zpětvzetí návrhu je evidentně reakcí na výzvu soudu prvního stupně ze dne 2. 9. 2023 ke zvážení tohoto procesního úkonu s ohledem na skončení tam specifikovaného řízení. Proto má navrhovatelka podle zmíněného procesního ustanovení povinnost nahradit ostatním účastníkům náklady řízení. O nákladech řízení účastnice 1) je pojednáno shora a účastníkům 2) a 3) podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.11. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadený výrok II. usnesení soudu prvního stupně podle § 220 o. s. ř. změnil výrokem I. tak, že navrhovatelka je povinna zaplatit účastnici 1) k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč.12. O nákladech odvolacího řízení mezi navrhovatelkou a účastnicí 1) odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné účastnici 1) přiznal vůči navrhovatelce právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu - mimosmluvní odměny advokáta za polovinu úkonu právní služby ve výši 750 Kč dle § 11 odst. 2 písm. c) a § 7 bodu 5 advokátního tarifu (při tarifní hodnotě 8 228 Kč), jednoho režijního paušálu 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náleží účastnici 1) náhrada nákladů řízení ve výši 1 270,50 Kč.13. Ve vztahu mezi navrhovatelkou a účastníky 2) a 3) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť účastníkům 2) a 3) ani v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.