14 Cmo 50/2024-133 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , Jméno advokáta B, , , Anonymizováno, (dále též jen „společnost“) konané dne 20. srpna 2019 (dále též jen „předmětná valná hromada“), přijatých ve znění, Anonymizováno„Společenská smlouva se mění tak, že dosavadní znění článku III. Společenské smlouvy se mění tak, že nově zní: III. , právnická osoba, . , právnická osoba, je , adresa, .“ /dále též jen 1. usnesení“/„Společenská smlouva se mění tak, že dosavadní znění článku XVI. Společenské smlouvy se mění tak, že nově zní: XVI. Jednatel. Statutárním orgánem společnosti je jednatel. Jednatele volí a odvolává valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických či právnických osob. Společnost má jednoho jednatele. Jednatel zastupuje společnost samostatně. Omezit jednatelské oprávnění může pouze společenská smlouva nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné.“ /dále též jen 2. usnesení“/„Valná hromada volí, s účinností od 20. 8. 2019 do funkce jednatele společnosti , Jméno advokáta B, , , Anonymizováno, , společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, ,“ /dále též jen 3. usnesení“/zamítl (výrok I.) a navrhovatelce uložil povinnost zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení 15 980 Kč (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z těchto rozhodných zjištění:- podle článku XIII společenské smlouvy společnosti požádat o svolání valné hromady mohou společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu. Nesvolá-li jednatel valnou hromadu do jednoho měsíce od doručení jejich žádosti, jsou společníci oprávněni svolat ji sami. Nemá-li společnost jednatele, je oprávněn svolat valnou hromadu kterýkoli společník;- v době konání předmětné valné hromady měla společnost většinového společníka , jméno FO, , narozeného 1976, s podílem o velikosti 95 % a navrhovatelku s podílem 1%, přičemž podíly odpovídají velikosti podílů na hlasovacích právech;- dne 29. dubna 2019 požádal společník , jméno FO, likvidátorku společnosti , jméno FO, , aby svolala valnou hromadu společnosti, na které by byl jmenován nový jednatel, a to společnost , právnická osoba, ;- společník , jméno FO, svolal předmětnou valnou hromadu, součástí pozvánky byly návrhy jednotlivých usnesení;- všichni společníci se předmětné valné hromady zúčastnili;- valná hromada přijala usnesení konkretizovaná ve výroku I. usnesení soudu prvního stupně, proti jejich přijetí hlasovala jen navrhovatelka;- navrhovatelka proti těmto usnesením podala protest, který odůvodnila tím, že valná hromada nebyla řádně svolána, neboť společnost je v likvidaci, má likvidátora, a proto společník nemá oprávnění ke svolání valné hromady, tím, že změna společenské smlouvy, která má umožnit, aby se jednatelem účastnice mohla stát i právnická osoba, obchází zákon, neboť jejím cílem je přenést maximum pravomocí na osobu , jméno FO, , narozený 1968, který je jediným společníkem do funkce jednatele navržené společnosti, avšak nesplňuje předpoklady pro výkon funkce statutárního orgánu, když není bezúhonný v důsledku pravomocného odsouzení za úmyslnou trestnou činnost spáchanou v souvislosti s podnikáním, dále jej odůvodnila tím, že změna sídla účastnice do Prahy povede pouze ke zvýšení nákladů na sídlo společnosti za situace, kdy společnost nemá v Praze žádné nemovitosti, tím, že společnost , právnická osoba, nesplňuje předpoklady výkonu funkce jednatele, když je statutárním orgánem v téměř 100 společnostech, z nichž proti 44 je vedeno insolvenční řízení a 43 je v konkursu. Uvedená společnost neskýtá záruku kvalifikovaného výkonu funkce jednatele v souladu s péčí řádného hospodáře;- společnost , právnická osoba, byla ke dni 20. listopadu 2019 statutárním orgánem v 98 společnostech, , jméno FO, byl ke dni 20. listopadu 2019 prokuristou v 94 subjektech.3. Na podkladě těchto zjištění soud prvního stupně dovodil, že navrhovatelka podala proti přijatým usnesením protest, který odůvodnila tím, že valná hromada nebyla řádně svolána, neboť společnost je v likvidaci, má likvidátora, a proto společník nemá oprávnění ke svolání valné hromady, tedy protest určitý a srozumitelný. Společník svolal valnou hromadu řádně „podle článku VIII stanov“, „v zásadě v režimu § 183 z. o. k.“, v situaci, kdy společnost neměla jednatele a likvidátorka (přes výzvu společníka ke svolání valné hromady), téměř po dobu čtyř měsíců valnou hromadu nesvolala. Soud prvního stupně se řídil zásadou minimalizace zásahů veřejné moci do soukromoprávních vztahů a vyšel z toho, že usnesení přijali společníci disponující podíly o velikosti 99 % a že společnost neměla obsazený statutární orgán. Usnesení proto nejsou neplatná. Na tomto závěru ničeho nemění to, že jediným společníkem zvoleného jednatele je osoba, která zřejmě není bezúhonná, rozhodující je, že bezúhonná je fyzická osoba, která právnickou osobu při výkonu funkce zastupuje, tedy , jméno FO, , narozený 1978, který nese odpovědnost za výkon funkce s péčí řádného hospodáře. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a částka 15 980 Kč odpovídá částce za dva úkony právní služby (2x 3100 Kč), dva tzv. režijní paušály (2x 300 Kč), náhradu za promeškaný čas (1 400 Kč), cestovné (5 006,64 Kč) a připočtenou částku DPH.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání. Navrhuje jeho změnu, kterou bude návrhu vyhověno.5. Odvolatelka namítá, že motivací ke změně společenské smlouvy je zřejmě obcházení zákona s cílem přenést maximum pravomocí na osobu , jméno FO, , narozeného 1968, který je jediným společníkem do funkce navržené společnosti , právnická osoba, , avšak nesplňuje předpoklady pro výkon funkce statutárního orgánu. Volba společnosti , právnická osoba, jednatelem společnosti je volbou neplatnou, protože jejím jediným společníkem je právě , jméno FO, , narozený 1968, který byl v minulosti již 3x pravomocně odsouzen za hospodářskou trestnou činnost, aktuálně je ve výkonu trestu odnětí svobody a je proti němu „vedeno další hlavní líčení.“ Legitimním je tak požadavek na vyloučení toho, aby taková osoba ovládala statutární orgán společnosti. Volbou této společnosti jako jednatele tedy bylo rozhodnutí o fyzické osobě jednající za společnost fakticky přeneseno na recidivistu, který sám nesplňuje podmínky pro výkon funkce statutárního orgánu dle § 46 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020/dále jen „z. o. k.“/. Tato osoba také rozhodla o zrušení společnosti , právnická osoba, s likvidací několik měsíců po konání předmětné valné hromady. S ohledem na průběh insolvenčního řízení lze očekávat, že společnosti zůstane po jeho skončení majetek. Důvody změny sídla společnosti do Prahy nejsou zřejmé a lze důvodně předpokládat, že tato změna povede pouze ke zvýšení nákladů, za situace, kdy společnost nemá v Praze žádné nemovitosti ani prostory. Proti společnosti jsou dlouhodobě vedeny exekuce v řádu mnoha milionů Kč, nachází se v úpadku a proti ní vedené insolvenční řízení probíhá u soudu místě příslušného dle současného sídla společnosti. Změna společenské smlouvy proto odporuje dobrým mravům. S těmito námitkami se soud nijak nevypořádal, stejně jako s tím, že likvidátorka společnosti sice byla o svolání valné hromady požádána, ale nebyla na ni vůbec pozvána (ani se ji nezúčastnila), ač společnost od roku 2014 žádný statutární orgán neměla.6. Společnost odvolání nepovažuje za důvodné.7. Uvádí, že usnesení soudu prvního je věcně správné a přezkoumatelné. Odvolatelka neuvádí v odvolání žádné nové argumenty. Většina jejích námitek jsou jen ničím nepodložené domněnky, k jejichž prokázání není navrhován žádný důkaz.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)] a odvolání shledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.9. Je vycházeno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla v rozsahu potřebném pro posouzení a rozhodnutí věci účinně zpochybněna. Pro stručnost na ně proto odvolací soud odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz).10. Odvolací soud doplnil dokazování úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti (dle stavu ke dni 20. května 2024), z něhož má za zjištěné, že , jméno FO, byl v období od 25. února 2015 do 12. srpna 2023 vlastníkem 95%