14 Cmo 54/2024-91 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením připustil, aby jako účastník do řízení na straně žalované přistoupila společnost , Jméno advokátky C, ., IČO , IČO advokátky C, , sídlem , Adresa advokátky C, (dále též jen „společnost“).2. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně se žalobou domáhá určení, že jediným akcionářem společnosti je 1. žalovaný, a podáním ze dne 23. listopadu 2023 navrhla, aby do řízení na stranu žalované přistoupila společnost (s ohledem na aktuální judikaturu, dle které je třeba v případě žaloby na určení akcionáře společnosti žalovat i tuto společnost). Přistoupení společnosti na straně žalované podle § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), proto připustil, aby v řízení nebyla vada spočívající v nedostatku „pasivní legitimace.”3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání. Navrhuje změnu, aby vstup společnosti do řízení připuštěn nebyl.4. Důvodem je to, že „společnost , Jméno advokátky C, . nesouhlasí se svou účastí ve sporu, nemá s činností společnosti nic společného.“ 1. žalovaný akcionářem společnosti není, ale vykonává funkci předsedy představenstva.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř. aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.7. Smyslem institutu přistoupení dalšího účastníka do řízení podle § 92 odst. 1 o. s. ř. je umožnit žalobci, aby odstranil nedostatek aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení a který by jinak neodvratně vedl k zamítnutí žaloby. Žalobce tímto způsobem smí reparovat svůj původní (v době podání žaloby) „omyl“ o tom, kdo je nositelem uplatňovaného práva nebo proti komu mělo být právo správně žalováno, který by jinak byl řešitelný podáním nové žaloby (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 599-604, marg. č. 1).8. Soudní praxe je ustálena v závěru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v důsledku něho nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. v tomto směru důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, uveřejněného pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Platí též, že soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) i tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2006, sp. zn. 29 Odo 119/2006, uveřejněné pod číslem 1/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 ICdo 25/2013).9. Kdo je společníkem (akcionářem) akciové společnosti je obsahem hmotněprávního poměru mezi společníkem (akcionářem) a akciovou společností, v níž má akcionář podíl [§ 31, § 1 odst. 1, 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)]. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení bude nepochybně dán, pokud i předjímaný soudní výrok bude způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného poměru, tedy bude závazný pro všechny jeho subjekty, tedy subjekty, které budou současně i účastníky příslušného soudního řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2021, sp. zn. 24 Cdo 3817/2020, nebo ze dne 16. července 2015, sp. zn. 28 Cdo 3509/2014).10. Existence důvodu, pro které by navrženému přistoupení nemohlo být vyhověno, se z obsahu spisu nepodává.11. Pokud tak soud prvního stupně návrhu žalobkyně na přistoupení společnosti do řízení na straně žalovaných vyhověl, nelze jeho rozhodnutí ničeho vytknout. Z dikce § 92 odst. 1 o. s. ř. je zřejmé, že nesouhlas společnosti s přistoupením do řízení (na straně žalovaných) není významný.12. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.