2 Cmo 165/2024-488 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 12. 4. 2012, č. j. 53 Cm 1135/2010-328, který v této věci činí 87 500 Kč. Vzal za prokázáno, že žalovaný je rozvedený a žije sám. Nevlastní žádný významný nemovitý ani movitý majetek. Nemá příjmy ze závislé výdělečné činnosti, nepobírá nemocenské ani žádné sociální dávky. Jediný příjem uvedl ze společnosti , právnická osoba, , bez jakýchkoliv bližších podrobností. Dluží blíže nezjištěnou částku na zdravotním pojištění. Platí nájem ve výši 12 000 Kč, na který mu z 80 % přispívá zletilá dcera. Zdravotní stav, to znamená problémy se srdcem a s dušností, jsou překážku, aby byl zaměstnán. Soud konstatoval, že žalovaný nejasně popsal svoji situaci, co se příjmů a výdajů týká. Příjmy z podnikání nevyčíslil. Při tom lze předpokládat, že z důvodu jeho účasti ve společnosti , právnická osoba, jako společníka a jednatele mu mohou plynout příjmy. Žalovaný tak neuvedl všechny potřebné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny. Nebylo tak možné si učinit ucelenou představu o jeho poměrech, a tedy ani považovat za osvědčené, že jeho poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že nikdy nebyl společníkem ve společnosti , právnická osoba, , kde je jen jednatelem a společníkem je jeho bratr , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žádné příjmy ze společnosti nemá a funkci jednatele vykonává zdarma. Nemohl předložit výpisy z účtů, když žádné nemá, jak uvedl. Zdravotní stav žalovaného je velice neuspokojivý. Prodělal infarkt a 3x katetrizaci. Má proto obavu vykonávat zaměstnání. Odkazuje na lékařskou zprávu.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené soud již prvního stupně.4. Z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 335954 vyplývá, že žalovaný je od jejího založení v roce 2020 jednatelem společnosti , právnická osoba, Společníkem této společnosti nikdy nebyl. Současným jediným společníkem je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .5. Ke dni 31.12.2023 vykázala tato společnost tržby ve výši 245 000 Kč, ztrátu 178 000 Kč při čistém obratu 323 000 Kč. Ke konci roku 2022 činily tržby 726 000 Kč, zisk byl 334 000 Kč a čistý obrat 1 205 000 Kč.6. Z lékařské zprávy , právnická osoba, ze dne 23. 8. 2024 plyne, že žalovaný je dlouhodobě léčen po akutním infarktu myokardu. Nyní je sledován pro zhoršení a dekompenzaci kardiálního onemocnění a progresi obtíží s dušností a dále pro dekompenzaci depresivní poruchy a sociální fobie. Tyto obtíže jej omezují v práci i v osobním životě.7. Z insolvenčního rejstříku je patrné, že byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno oddlužení. To bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2023, č. j. MSPH 90 INS , č. účtu, -, právnická osoba, zrušeno a insolvenční řízení zastaveno pro neplnění podmínek oddlužení žalovaným.8. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové i jím zmiňované okolnosti zdravotního stavu. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.9. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.10. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak byla uplatněna již před soudem prvního stupně, a nakolik je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým bylo v této věci žalobě vyhověno, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.11. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že také s ohledem na proběhlé insolvenční řízení a jeho výsledek není důvodu pochybovat o tom, že žalovaný nevlastní žádný významný majetek.12. Žalovaný rovněž osvědčil, že jeho současné zdravotní obtíže se významně dotýkají jeho možných pracovních aktivit. Tuto stránku poměrů žalovaného soud nijak nehodnotil, pouze konstatoval tvrzení žalovaného.13. Se soudem prvního stupně je ovšem nutné souhlasit v tom, že zůstala nejasná otázka příjmů a výdajů žalovaného. V Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech vyloučil žalovaný téměř všechny v úvahu přicházející příjmy. V části V. Prohlášení ohledně příjmů z podnikání své příjmy nevyloučil a odkázal na přílohu, která však nebyla nikdy předložena. Tedy příjmy ze samostatné výdělečné činnosti zůstaly neobjasněné. Je při tom zcela zřejmé, že z této oblasti nějaké příjmy žalovaný mít musí. Vyloučil totiž zcela kategoricky jakékoliv jiné příjmy. Je pak jasné, že z nějakých zdrojů musí hradit svoje výdaje. Také ohledně jediného konkrétně uvedeného výdaje za nájemné osvědčuje žalovaný jen částečný příspěvek jeho zletilé dcery na toto nájemné. Z čeho je potom žalovaným hrazen zbytek nájemného. Dále žalovaný musí pokrýt rovněž výdaje spojené zcela nezbytně s uspokojováním základních životních potřeb. K tomu jsou také nutné určité příjmy.14. Je pravdou, že soud prvního stupně nesprávně konstatoval, že žalovaný je společníkem ve společnosti , právnická osoba, , kterým nikdy nebyl. Jednatelem společnosti je však od jejího založení. Otázka společníka společnosti ovšem není v tomto případě nijak zvláště zásadní. Tato společnost nemá nijak významný obrat, ale je zřejmé, že se jedná o aktivní společnost. Jde tedy o společnost, která vyžaduje významné manažerské nasazení. Proto funkce jednatele společnosti nemůže být jen formalitou, ale musí se jednat o reálný výkon této funkce. Je potom obtížné uvěřit, že žalovaný, který popisuje svoje poměry jako zcela neutěšené, vykonává funkci jednatele bez jakékoliv materiální výhody. Je však zcela nepochybné, že nemá-li žalovaný žádné příjmy z uvedené společnosti, musí mít příjmy jiné, jako je dovozeno výše, které ovšem nijak nezmiňuje. Příjmové a výdajové poměry žalovaného tedy nelze ani ve světle toho, co bylo osvědčeno v rámci tohoto odvolacího řízení anebo za jeho trvání jinak vyšlo najevo, považovat za pravdivě a úplně vylíčené a osvědčené.15. Vedle nepochybné nemajetnosti žalovaného je zcela osvědčené, že v nedávné době žalovaný prošel neúspěšně oddlužením. Na význam skončeného insolvenčního řízení upozornil odvolací soud v usnesení ze dne 5. 6. 2024, č. j. 2 Cmo 70/2024-458. Zrušení povoleného oddlužení potvrzuje jeho nedobrou majetkovou kondici. Druhým významným faktorem je osvědčený nepříznivý zdravotní stav, kde je lékařem potvrzeno omezení v pracovní činnosti. Může jít nepochybně pouze o omezení, nikoliv o vyloučení pracovních aktivit vůbec. Jestliže žalovaný vykonává aktivně funkci jednatele podnikatelsky aktivní obchodní společnosti, musí být také schopen určité práce. Jinak by funkci jednatele nemohl efektivně vykonávat. Proti tomu stojí zjevná absolutní neochota žalovaného rozkrýt jeho příjmy.16. Jsou zde tedy významné okolnosti svědčící tomu, že z důvodů výše uvedených je namístě přiznat žalovanému úlevu na soudních poplatcích. Je však zřejmé, že nelze vůbec uvažovat o úplném osvobození od soudních poplatků. Zásadní nejasnosti v příjmových poměrech žalovaného potom vylučují, aby se jednalo o osvobození zásadní. V úvahu přichází jen částečné osvobození od soudních poplatků do výše jejich poloviny, a tedy co do částky 43 750 Kč.17. Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněno tak, že žalovanému se přiznává osvobození od soudního poplatku, v rozsahu jedné poloviny.