2 Cmo 52/2024-138 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 10. 3. 2023 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 1 190 000 Kč z titulu proplacení části jistiny dluhu z dluhopisů, jež se stal předmětem uznání ze strany žalované. Žalobkyně uvedla, že žalovaná svůj závazek ve vztahu k žalobkyni uznala v celkové výši 3 258 100 Kč s tím, že jej uhradí ve lhůtě do 30. 4. 2020. Žalovaná zaplatila žalobkyni dne 13. 7. 2020 částku ve výši 600 000 Kč a dne 14. 7. 2020 shodnou částku ve výši 600 000 Kč.2. Proti vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, ve kterém zejména uvedla, že žalobkyně uplatnila nárok z 124 ks dluhopisů emitovaných žalovanou o jmenovité hodnotě 25 000 Kč u každého dluhopisu s tím, že se jedná o cenné papíry vystavené na řad. K uplatnění práv spojených s tímto listinným cenným papírem je třeba je předložit v originále soudu spolu se žalobou, což žalobkyně nesplnila. I když žalovaná svůj závazek k proplacení dluhopisů písemně uznala, pak uznání dluhu jako takové nemůže stát samostatně bez existence primární povinnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně neosvědčila, že je vlastníkem těchto cenných papírů a má aktivní legitimaci ve sporu.3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 190 000 Kč a ve výroku II. přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 142 763,26 Kč. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala a v takovém případě je na žalované, aby prokázala, že žalobkyni nesvědčí vlastnické právo k dluhopisům a nárok na zaplacení. Soud prvního stupně dovodil, že právo na zaplacení vyplývá nejen z písemného uznání dluhu ale i z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2, ze kterého plyne, že žalobkyně se stala držitelkou dluhopisů. Jedná se o vyvratitelnou právní domněnku, která připouští důkaz opaku s tím, že takový důkaz žalovaná neoznačila a pochybnost sama o sobě nestačí. Žalovaná by v tomto případě musela prokázal, že žalobkyně předmětné cenné papíry zcizila. Soud prvního stupně v daném případě vycházel z ust. § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není prokázán opak, pak platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Závažná pochybnost o opaku přitom nestačí.4. Žalovaná podala proti tomuto rozsudku včasné blanketní odvolání ze dne 15. 11. 2023, které doplnila podáním ze dne 15. 12. 2023, ve kterém navrhla zrušení napadeného rozsudku. Uvedla, že obrácení důkazního břemene v případě uznání existence dluhu neplatí bezvýjimečně a neznamená, že soud automaticky převezme veškerá skutková tvrzení žalobkyně. Uznání dluhu není přitom samostatným titulem, nýbrž jen potvrzuje původní existující dluh, a tudíž se jedná o akcesorický vztah. Nárok z cenného papíru je inkorporován právě do tohoto cenného papíru a bez jeho existence nelze právo z něj vycházející s odkazem na § 514 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přiznat. Otázku existence cenného papíru tak nelze zhojit s poukazem na pozdější uznání dluhu, aniž by soud zkoumal jeho platnost. Uznání dluhu je tak navázáno na jeho existenci. Předložení originálu dluhopisů vychází z povinnosti je předložit spolu se žalobou, aniž se jedná o účelové uplatňování práva. V doplňujícím vyjádření na jednání dne 21. 8. 2024 uvedla, že pochybení spatřuje v tom, že dluhopisy byly převedeny na žalobkyni na základě rozhodnutí „dědického soudu“, nikoli na základě rubopisu.5. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 2. 5. 2024 k odvolání žalované uvedla, že odvolání žalované považuje za účelové s cílem oddálit uhrazení pohledávky žalobkyně, byť si je vědoma, že je její nárok poprávu. Žalobkyně předmětné dluhopisy nenabyla na základě převodu, nýbrž přechodem na základě rozhodnutí dědického soudu, a to Obvodního soudu pro Prahu 2 usnesením ze dne 17. 6. 2018, č. j. 32 D 546/2018-137. Soud prvního stupně vyhodnotil obranu žalované jako účelovou, neboť uznání dluhu znamená, že v době uznání dluh trval a je na žalované, aby prokázala, že tomu tak nebylo, přičemž se jedná o vyvratitelnou právní domněnku. Pokud žalovaná uvedla, že žalobkyně mohla dluhopisy prodat třetí osobě, jedná se o ničím nepodloženou úvahu. Pokud se žalobkyně stala na základě pravomocného rozhodnutí soudu držitelkou dluhopisů a přešla na ní příslušná práva z nich plynoucí, pak se nemůže jednat o uznání „neexistujícího dluhu“. V rámci odvolacího řízení žalobkyně osvědčila své vlastnictví k 124 dluhopisům, jejichž zaplacení je předmětem sporu.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.7. V souladu s § 514 o. z. cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést.8. V souladu s § 2 odst. 1 zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. je dluhopis cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky odpovídající jmenovité hodnotě jeho emitentem, a to najednou nebo postupně k určitému okamžiku, a popřípadě i další práva plynoucí ze zákona nebo z emisních podmínek dluhopisu. Dle § 2 odst. 3 cit. zák. dluhopis, který není zaknihovaným cenným papírem ani imobilizovaným cenným papírem, je cenným papírem na řad. V rubopisu listinného dluhopisu se uvede identifikace nabyvatele.9. Z výše uvedeného je třeba dovodit, že takovým cenným papírem je i dluhopis, a proto v případě uplatnění práva z tohoto cenného papíru, je třeba spolu se žalobou předložit soudu i originál dluhopisu, čímž oprávněný z dluhopisu osvědčí, že je jeho vlastníkem a držitelem, ze kterého odvozuje příslušný nárok, jež je předmětem žaloby.10. Odvolací soud za tímto účelem doplnil dokazování (na jednání dne 21. 8. 2024) listinami dluhopisů série , Anonymizováno, , číselné řady , Anonymizováno, představující 10 ks dluhopisů po 25 000 Kč, číselné řady , Anonymizováno, představující 10 ks dluhopisů po 25 000 Kč, číselné řady , Anonymizováno, představující 10 ks dluhopisů po 25 000 Kč, číselné řady , Anonymizováno, představující 10 ks dluhopisů po 25 000 Kč, číselné řady , Anonymizováno, představující 7 ks dluhopisů po 25 000 Kč a dluhopis č. , Anonymizováno, ve výši 25 000 Kč, ze kterého žalobkyně uplatňuje pouze 15 000 Kč. Všechny výše uvedené dluhopisy byly emitovány dne 1. ledna 2016 se splatností 1. ledna 2020 s tím, že splatnost ročního výnosu z dluhopisu byla stanovana k datu 1. ledna 2017, 1. ledna 2018, 1. ledna 2019 a 1. ledna 2020. Na rubu všech rubopisů byl k datu 15. 10. 2016 (event. 14. 7. 2017) uveden jejich původní vlastník Jan Lavický, který je nabyl od žalované. Vzhledem k tomu, že originály výše uvedených dluhopisů o celkové nominální hodnotě 1 190 000 Kč předložila žalobkyně na jednání dne 21.8.2024, není sporu o tom, že ji k nim svědčí vlastnické právo, neboť výše uvedené cenné papíry, které byly emitovány dne 1. 1. 2016 se splatností 1. 1. 2020, byly převedeny rubopisem na , Anonymizováno, a po jeho úmrtí přešly na žalobkyni na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2, č. j. 32 D 456/2018-137. K výhradě žalované týkající se nedostatku jejich rubopisu je třeba uvést, že předmětné dluhopisy byly v minulosti součástí majetku , Anonymizováno, , který jako jediný je mohl převést na jinou osobu. V důsledku jeho úmrtí se pohledávky z dluhopisů staly součástí pozůstalosti (spolu s ostatními pohledávkami), o jejichž přechodu byl oprávněn rozhodnout pouze soud v rámci dědického řízení, jak výše uvedeno. Zcela obdobným způsobem rozhodují soudy v dědickém řízení o jiných cenných papírech (např. směnkách), i když byly vystaveny na řad a jsou standardně převáděny rubopisem.11. Není rovněž sporným, že žalovaná nárok žalobkyně uznala na základě písemného uznání závazku ze dne 25. 2. 2020. V souladu s § 2053 o. z. uznal-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením uvedeným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.12. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst.1 a 142 odst.1 o. s. ř. dle úspěchu stran ve věci ve shodě s § 7 a § 11 vyhl. č. 177/96 Sb. a to v rozsahu přiznaného 1 úkonu právní služby ve výši 13 060 Kč za písemné vyjádření ze dne 2. 5. 2024 k odvolání žalované a v rozsahu 1 paušální částky ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšené o 21 % DPH.