2 Cmo 96/2024-399 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném nahrazení vzniklé majetkové újmy ve výši 873 600 USD s 10 % p. a. úrokem z prodlení z této částky od 25. 8. 2020 do zaplacení, když místo realizace zisku z prodeje produktu , Anonymizováno, , Anonymizováno, tento zisk žalovaný zajistil jednáním pro společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se sídlem v , Anonymizováno, , kterou vlastnil a částečně ovládal prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .2. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, neboť v postavení jednatele žalobkyně žádnou povinnost neporušil s tím, že k ukončení funkce jednatele došlo ke dni 18. 8. 2017. Společnost měla vždy dva jednatele, další takovou osobou byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která měla přístup k účetnictví společnosti a není proto pravdou, že by se informace o účetnictví dostaly ke společnosti až dne 29. 8. 2017. Vzhledem k tomu, že žaloba o náhradu škody byla uplatněna až dne 26. 8. 2020, uplatnil žalovaný námitku promlčení.3. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. žalobu v plném rozsahu zamítl, ve výroku II. přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 569 764,80 Kč a v doplňujícím usnesení ze dne 31. 1. 2024, č. j. 76 Cm 89/2020-347 uložil žalobkyni ve výroku III. povinnost zaplatit České republice – Krajskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení ve výši 1 089 Kč. V odůvodnění rozsudku zejména uvedl, že celková uplatněná výše náhrady škody 873 600 USD vychází z jednotlivých faktur s tím, že u každé tvrzené škody uplynula zákonná promlčecí lhůta ke dni 30. 4. 2019, 4. 6. 2019, 4. 7. 2019, 19. 11. 2019, 24. 12. 2019, 16. 1. 2020, 15. 3. 2020, 21. 4. 2020 a 22. 5. 2020. Dle soudu prvního stupně neobstojí tvrzení žalobkyně, že až po zániku funkce jednatele se ke dni 29. 8. 2017 dostalo do sféry žalobkyně povědomí o vzniku škody a to poté, kdy bylo získáno kompletní účetnictví. Soud dovodil, že nejméně k datu 24.3.2017 měla žalobkyně povědomí o vzniklých škodách způsobených protiprávním jednáním žalovaného, jak vyplývá z žaloby ze dne 18. 5. 2017. Druhá jednatelka , Anonymizováno, Zheldak byla také soudem poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení, že bez své viny se nemohla dozvědět o škodě a tím nemohla jednat v rozporu s péčí řádného hospodáře. Sama uvedla, že od 1. čtvrtletí 2016 neměla řádné a celistvé informace o účetnictví firmy s tím, že vyčkávala výsledku auditu, jak jí přislíbil žalovaný. Dovodil závěr, že i druhá jednatelka v rozhodné době následkem svého nekonání poškodila společnost, neboť měla k dispozici e-mailovou korespondenci i informace o výrazném poklesu marže. Soud v této souvislosti neuvěřil tvrzení jednatelky , Anonymizováno, , Anonymizováno, , že na řízení uplatněné žalobou sp. zn. 77 Cm 66/2017 u Městského soudu v Praze se již nepamatovala, když udělila plnou moc advokátu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Rovněž není zcela zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně uplatnila předmětný návrh až ke dni 26. 8. 2020. Plnění povinností jednat s péčí řádného hospodáře dle § 159 o. z. a § 51 ZOK se ve vztahu ke společnosti vztahuje na oba její jednatele. Pochybnosti druhé jednatelky Liudmyly Zhelbak o řádném vedení účetnictví potvrdil ve své svědecké výpovědi i účetní , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Tato zjištění vyplynula rovněž z e-mailové korespondence mezi Liudmylou Zhelbak, , tituly před jménem, Viktorem Levčakovem, advokátem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaným z března a dubna 2017. Rovněž ze Sbírky listin byly zjistitelné údaje o výši tržeb a nákladů vynaložených za prodané zboží žalobkyně za období roku 2015 a 2016.4. Žalobkyně podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě blanketní odvolání, které doplnila písemným podáním ze dne 7. 3. 2024, ve kterém navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno. Ve svém odvolání zejména uvedla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným zjištěním a právním závěrům, když v řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že bývalá druhá jednatelka žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, neměla od 2. čtvrtletí 2016 žádné informace o stavu účetnictví žalobkyně, když žalovaný jí přestal tyto informace poskytovat a ani účetní , Anonymizováno, , Anonymizováno, neměl přístup k nově otevřeným účtům a potvrdil, že takový přístup měl pouze žalovaný. Relevantní informace přitom druhá jednatelka nemohla zjistit ani z účetní závěrky za rok 2016 zveřejněné ve Sbírce listin dne 20. 6. 2017. Naopak druhá jednatelka dělala vše pro to, aby získala přístup k účetnictví a aby zabránila škodlivému jednání žalovaného. Z obsahu žaloby sp. zn. 77 Cm 66/2017 nevyplývá, že žalobkyně k datu 19. 5. 2017 musela vědět o všech skutečnostech, ze kterých by pro toto řízení škodu mohla sestavit, naopak z jejího obsahu plyne, že žalobkyně měla pouze kusé informace o škodlivém jednání žalovaného. Cílem žalobkyně bylo proto zabránit žalovanému v dalším pokračování tohoto jednání. Žalobkyně uplatňuje v tomto řízení nároky z faktur, které měla k dispozici až dne 29.8.2017, do té doby je zadržoval a měl k dispozici žalovaný.5. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně v rámci projednání věci dne 3. 9. 2024 navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně a uvedl, že účetní závěrka žalobkyně za rok 2016 byla do Sbírky listin založena dne 20. 6. 2017, z níž bylo již možné zjistit nezbytné skutečnosti ohledně toho, zda na straně žalobkyně vznikla v daném období škoda. Z rozsudku soudu prvního stupně potvrzené rozsudkem zdejšího odvolacího soudu ve věci sp. zn. 77 Cm 66/2017 vyplynulo, že žalobkyni jednáním žalovaného nebyla způsobena škoda, i když z obsahu žaloby plyne, že žalobkyni jsou známy i jiné případy, kdy jednáním žalovaného jí byla způsobena škoda.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.7. Je třeba konstatovat, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z titulu náhrady škody, která jí měla vzniknout v důsledku protiprávního jednání žalovaného, který prodával produkty , Anonymizováno, , Anonymizováno, konečnému příjemci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . prostřednictvím své společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , čímž způsobil žalobkyni majetkovou újmu s tím, že o jednání žalovaného a vzniklé škodě se žalobkyně dozvěděla až dne 29. 8. 2017 po předání účetnictví, které žalovaný jako jednatel žalobkyně (do 18. 8. 2017) odmítl vydat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila svůj nárok dne 26.8.2020, zkoumal soud prvního stupně jako svou předběžnou otázku, zda byl nárok uplatněn v rámci subjektivní tříleté promlčecí lhůty, a zda se žalobkyně o výši škody dozvěděla nebo mohla dozvědět až dne 29. 8. 2017.8. Podle § 159 odst. 1 o. z. kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.9. V souladu s § 53 odst. 1 ZOK osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích.10. V souladu s § 53 odst. 3, věta prvá ZOK vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou.11. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.12. Dle § 629 odst. 2 o. z. majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.13. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné o orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla nebo mohla.14. Dle § 620 odst. 1, věta prvá o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.15. Z hlediska stanovení počátku běhu subjektivní tříleté promlčecí lhůty je proto rozhodné, zda jiná odpovědná osoba ve společnosti žalobkyně, v daném případě druhá jednatelka Liudmyla Zheldak se mohla dozvědět a získat představu o výši škody a kdo za ni odpovídá. Při výkladu § 620 o. z. není jeho smyslem zkoumat pouze to, zda promlčecí doba běží nejen od doby, kdy se poškozený o škodě a o odpovědné osobě dozvěděl, ale již od doby, kdy se o tom poškozený „měl a mohl dozvědět“ (§ 619 odst. 2 o. z.). Soud prvního stu